Dobře hospodařícím nemocnicím lékaři neutíkají
V Česku chybí podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky v akutní a ostatní lůžkové péči a v péči nelůžkové minimálně 1 055 lékařských úvazků, bez smluvních lékařů stoupá propad až na 2 780 úvazků. Loni evidovali statistici celkem 41 290 lékařských úvazků, což je meziroční nárůst o 558 úvazků, rostoucí potřeby zdravotnictví to ale nepokrylo. Podle zjištění MT nemají s udržením lékařů problém ty nemocnice, které dobře hospodaří, nabízejí lékařům zajímavou práci v dobrém kolektivu a slušné ohodnocení, včetně nejrůznějších benefitů.
Recept ministra zdravotnictví MUDr. Svatopluka Němečka, MBA, bývalého ředitele Fakultní nemocnice Ostrava, na udržení lékařů zní, že nemocnice by měla dobře fungovat, lékaři by měli mít pocit, že dělají smysluplnou práci, měli by mít dobré vybavení, možnost kvalitně léčit pacienty a být slušně zaplaceni. „Jednoduše se to říká, hůř se to realizuje, ale v praxi vidíme, že nemocnice, které fungují dobře, nemají zásadní problém s nedostatkem doktorů, byť jde o nemocnice třeba stejného typu ve velmi podobné lokalitě, takže je to hodně o práci managementu. Patří k tomu i benefity, které jsou součástí dobrého hodnocení,“ řekl MT.
Podle předsedy Asociace českých a moravských nemocnic a ředitele Nemocnice Hranice a. s. MUDr. Eduarda Sohlicha, MBA, žádný zaručený recept na udržení lékařů není. „Důležité samozřejmě je udržet ekonomiku a přívětivé, řekl bych rodinné prostředí, které pracovníky bude motivovat, aby zůstali na pracovišti, které jim přináší nejenom finanční výhody, ale i přidanou hodnotu vyžití se v odborné práci,“ řekl MT.
Hranická nemocnice nemůže poskytnout benefit v podobě vlastní školky pro děti zaměstnanců, spolupracuje ale s privátními předškolními zařízeními ve městě a zdravotničtí pracovníci tam mají přednost při umísťování potomků. „Je potřeba, aby byla jistá míra sociální nadstavby, nejenom práce, ale i spokojenost v osobním životě. Musím zaklepat na dřevo, zatím se nám daří udržet lékaře, takže máme stavy naplněné,“ řekl Sohlich. Zaměstnanci jsou odměňováni podle zákona o mzdě, státními tabulkami se nemocnice neřídí. „Propočítáváme teď dopady úhradové vyhlášky, a když modelace vyjdou, jak předpokládáme, navýšení mezd od ledna 2017 budeme schopni provést. I když je potřeba říct, že veškeré přidání dané vyhláškou půjde na navýšení mezd, což není dobře. Je to už třetí rok po sobě, nezbývá nám nic na vylepšování péče,“ upozornil.
Desetiprocentní navýšení platových tarifů musejí provést státní nemocnice a podle memoranda podepsaného premiérem, ministrem zdravotnictví a hejtmany také nemocnice krajské. Navýšení u soukromých nemocnic závisí na majitelích. Peníze na to dostanou všechny nemocnice bez ohledu na zřizovatele, zdravotní pojišťovny už potvrdily, že pošlou všem nemocnicím za zdravotní služby víc.
Místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic prof. MUDr. Ing. Petr Fiala z Léčebného a rehabilitačního střediska Chvaly soudí, že udržet si lékaře musejí nemocnice všemi dostupnými, a pokud možno legálními prostředky. Nemocnice se snaží je přitáhnout i na nějaké finanční přilepšení, na benefity, už téměř v každé nemocnici v Česku pracují lékaři z Ukrajiny či Ruska, protože čeští doktoři utíkají na západ. Pokud peníze stačí, budou členské nemocnice příjmy zaměstnanců navyšovat. „Ale navýšení, které avizuje pan ministr ve vyhlášce na příští rok, určitě na deset procent nestačí, zejména ne v následné péči,“ řekl profesor Fiala MT.
Chvalské rehabilitační zařízení zajišťuje potřebné počty lékařů mimo jiné tím, že dává lékařům částečné úvazky a vychází vstříc ženám na mateřské dovolené, mohou chodit třeba jen na noční služby nebo na zkrácené úvazky a podobně, aby měly možnost vůbec v zařízení pracovat. Benefity zařízení rovněž nabízí, jde o bydlení v ubytovně a služební byty, zajistit školku ale nemůže. Na slíbené desetiprocentní zvýšení příjmů zaměstnanců zařízení podle Fialy mít nebude. „Úhradová vyhláška nám přidala jen 6,5 procenta a už třetí rok nás nutí, abychom veškeré navýšení dali do mezd, podíl mezd přitom je v těchto typech zařízení přes 70 procent. My také musíme investovat do provozu, do údržby, do zlepšování prostředí pro pacienty, do obnovy techniky, takže v žádném případě navýšení od pojišťoven nestačí. A kromě toho se vychází z roku 2014, který byl ošizen o stokorunový regulační poplatek, ten není po zrušení pořád kompenzovaný a nebude ani v příštím roce,“ shrnul.
Předseda představenstva společnosti AGEL MUDr. Ján Dudra, Ph.D., MPH, podotkl, že nedostatek zdravotnických pracovníků, a to nejen lékařů, je celosvětovým problémem. Podle odhadu celosvětově chybí sedm až deset milionů zdravotnických pracovníků. Migrace za lepšími podmínkami je problémem nejen nadnárodním, ale také regionálním.
„V našich zdravotnických zařízeních se však tento problém týká více sester než lékařů. Odměňování zdravotnického personálu je předmětem diskusí v rámci kolektivního vyjednávání, ke kterému přistupujeme s vědomím vážnosti a významu celého problému. Zaměstnanci jsou největší hodnotou naší společnosti. Jejich stabilizace a spokojenosti chceme dosáhnout maximálně možným naplněním jejich finančních požadavků. Zaměstnancům chceme současně nabídnout také dostatečně atraktivní nefinanční benefity v různých oblastech,“ sdělil MT.
Počty lékařů v zařízeních AGEL odpovídají podle MUDr. Dudry stavu českého zdravotnictví. „Jde však spíše o přirozenou fluktuaci než nedostatek. Tento jev se dominantně projevuje v neatraktivních lokalitách malých okresních nemocnic. I tam se snažíme motivačními opatřeními situaci řešit,“ řekl.
Především zajímavou práci, plat a dobré vztahy na pracovišti vyzdvihl pro udržení lékařů přednosta Sexuologického ústavu 1. lékařské fakulty UK a Všeobecné fakultní nemocnice docent MUDr. Michal Pohanka, Ph.D. Řekl MT, že ohledně navyšování platů nemůže mluvit za vedení nemocnice, ale jako přednosta ústavu vnímá, že pro lékaře je důležitá zajímavá práce na vysoké úrovni. „Jejich hlavním cílem je, aby mohli tuto práci dělat, protože se na ni část života připravovali. Každý lékař se snaží najít si v medicíně místo, které by mu vyhovovalo a odpovídalo jeho představě,“ řekl. Zajímavá práce je podle něj pro lékaře celoživotní koníček, dává ji na první místo, až pak jsou podle něj peníze.
Na rozdíl od ředitelů nemocnic zdůrazňují odbory hlavně dobré ohodnocení. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula řekl MT, že stabilizace pracovníků ve zdravotnictví je zejména v oblasti příjmů, důležité také je, zda ti, kdo ve zdravotnictví chtějí pracovat, věří v jeho budoucnost. „To řada mladých, ať už lékařů, nebo nelékařských zaměstnanců, považuje také za velmi důležité. Zdravotnictví, které může mít výkyvy nebo v minulosti výkyvy mělo, bohužel není pro tyto lidi stabilní a při znalostech a dovednostech, které mají, se ohlížejí po systémech v jiných zemích, které jsou stabilnější,“ poznamenal.
Odbory se zaměřují na řešení platů a mezd, v tom je podle Středuly klíč. Zdravotnický personál by alespoň měl vidět signály zlepšující se situace v odměňování. Navíc řeší i další problémy, jako je způsob směn, možnost rodinného života, kariérní růst a podobně. „Pro nás konec levné práce znamená skutečně konec levné práce, včetně našeho souboje se zaměstnavateli o vyšší platbu za státní pojištěnce nebo diskuse o daňové reformě, která by měla podle našeho názoru napravit i platby do zdravotnictví,“ shrnul.
Prezident Unie zaměstnavatelských svazů Ing. Jiří Horecký, Ph.D., MBA, také vyzdvihl platovou situaci zaměstnanců. Úhradová vyhláška podle analýz unie umožní navýšení platů ve větších nemocnicích, ale v menších, zejména regionálních, to problém bude. Udržet lékaře a sestry v nemocnicích by měla jistota platového růstu, a to nejen v roce 2017, ale i v letech dalších. Problémem je přetěžování pracovníků, přesčasy, zkreslování průměrných mezd a platů, do nichž jsou započítávány přesčasové hodiny, obcházení zákoníku práce a evropské směrnice. Unie chystá kampaň Studuj zdrávku, kterou chce přilákat do nemocnic střední zdravotnický personál. U lékařů nyní řeší ministerstva zdravotnictví a školství navýšení počtu absolventů, lékařské fakulty by měly přijímat více studentů, dostaly by na to od státu víc peněz.
Zdroj: MT