Dluh na konci roku bude stejný

Přestože stát dodal v posledních měsících do zdravotního pojištění několik miliard korun a bude asi od dubna platit vyšší pojistné za děti, důchodce a nezaměstnané, snížení dluhu systému to nepřinese. Podle poradce ve zdravotnictví Pavla Hroboně, který je spojen se stínovým ministrem zdravotnictví ODS, senátorem Tomášem Julínkem, bude propad na konci letošního roku stejný jako na počátku, zhruba 11 miliard. V příštím roce podle něj dokonce hrozí další zadlužování.

"Výhled ke konci roku 2006 se ani po zásazích ministra zdravotnictví Davida Ratha zásadně nemění," řekl dnes ČTK Hroboň. Čtyři miliardy, jež zaplatí letos stát navíc v navýšeném pojistném, dostanou lékaři za péči o nemocné. Vyhláška, podle níž jsou za péči placeni, totiž od dubna, kdy stoupnou poprvé platby státu, uvolňuje dosavadní přísné regulace a navyšuje platby. Oproti loňsku dostanou lékaři za péči o pět procent více a budou moci napsat o osm procent více léků.

"Peníze navíc se rovnají zhruba tomu, co se vydá navíc uvolněním limitů, takže zadlužení systému neklesne," shrnul Hroboň.

Za "neveselý" označil i výhled financí na příští rok. Expert očekává výrazný nárůst výdajů pojišťoven, protože dosavadní omezení úhradové vyhlášky vedlo v mnoha případech k tomu, že plánované operace se odkládají. Nemocnice je budou ale muset stejně časem provést. Vyhláška některou péči paradoxně i prodražila - agentury domácí péče musely o 20 až 30 procent snížit výkon. Tito nemocní byli přijati do nemocnic, kde je léčení dražší než doma.

Tento výhled podle Hroboně platí, ať bude po volbách u moci ČSSD nebo ODS. "Potřeba zdravotní péče se neřídí tím, kdo vládne, samozřejmě je možno péči omezovat, ale nemocní lidé nezmizí, dříve nebo později se budou o péči hlásit," vysvětlil.

Výdaje pojišťoven v příštím roce stoupnou. Podle Hroboně to však nemusí nutně vést k dalšímu zadlužování systému, pokud budou přijata odpovídající opatření. Na straně příjmů už byla, to je navýšení platby za státní pojištěnce. Podle Hroboně je teď třeba přijmout opatření, která povedou ke zvýšení efektivity systému, to znamená lepšímu využití peněz, které jsou k dispozici. "Pokud se toto podaří, mohla by být finanční bilance příštího roku zhruba vyrovnaná," odhadl expert.

Jinou otázkou podle něj je kumulovaný dluh, který si nese systém z minulosti. "Tady se obávám, že to bude vyžadovat jiné řešení," naznačil, že s ním musejí přijít politické strany po volbách.

Poplatky pacientů jsou podle Hroboně nevyhnutelné. V Česku jde ze soukromých zdrojů do zdravotnictví necelých deset procent peněz, v rozvinuté Evropě mezi 20 až 30 procenty. "Určitě se tomu nevyhneme, protože Česká republika není jiná než ostatní země západní Evropy," dodal Hroboň.

Zdroj: ČTK