Digitální nemocnice
Spojené státy -Informační technologie zachraňují životy a peníze v jednom zdravotnickém zařízení. Vypadá tak budoucnost zdravotní péče?
PETER A. GROSS je lékařem již 40 let, během nichž se postupně vypracoval až na pozici primáře interního lékařství ve fakultní nemocnici v newjerseyském Hackensacku. Letos v zimě se jednoho dne přihodilo, že do nemocnice přišel bezdomovec s virem HIV. Gross učinil rozhodnutí, které mohlo jeho pacienta vážně ohrozit. Vybral pro něj lék na HIV a zadal žádost do digitálního objednávkového systému, který již v nemocnici fungoval dva roky. Ve vteřině měl zpátky odpověď, kterou by se bez systému nikdy nedozvěděl: upozornění, že lék může mít nebezpečné kontraindikace s antidepresivy, která již pacient užívá. Gross se chopil telefonu, aby problém vyřešil, případně požádal psychiatra onoho muže o snížení dávek antidepresiv. „Žádným jiným způsobem bych na to býval nepřišel,“ přiznává Gross, „bylo to naprosto nečekané.“
Scénky podobné této se stávají všude a jsou zábleskem potenciálu informační technologie, která má transformovat zdravotnický průmysl. Hackensack je v tomto směru jedním z nejprůbojnějších zdravotnických zařízení. Miliony investovaných dolarů se vracejí v projektech daleko významnějších, než je online objednávkový systém léků, který varoval Grosse. Lékaři se ze svého osobního počítače mohou odkudkoli připojit k webové stránce a prohlédnout si třeba rentgeny. Pacienti mají na pokojích k dispozici 37palcovou plazmovou obrazovku, aby si na internetu vyhledali informace o svých diagnózách. Je tu dokonce robot v životní velikosti, Mr. Rounder, kterého mohou lékaři řídit ze svých domácích laptopů. Nasměrují digitálního doktora v bílém lékařském plášti a se stetoskopem do nemocničního pokoje a pomocí obousměrného videa probírají pacientův stav. Je to absurdní? Možná, ale výsledky z Hackensacku jsou naprosto průkazné. Úmrtnost pacientů klesá, kvalita péče vzrůstá. Stoupá i produktivita práce. Přestože jsou to teprve úplné začátky a mnoho překážek přetrvává, nemocnice nepochybuje o tom, že investice do technologie přináší výsledky. „Nikdy bychom se nemohli stát špičkovou nemocnicí, kdybychom neměli špičkovou technologii,“ říká výkonný ředitel nemocnice John P. Ferguson.
Vypadá tak budoucnost zdravotnictví? Byl by to překvapivý obrat. Zdravotnictví dlouhé roky opomíjelo nesmírné výhody, které informační technologie přinášela ostatní ekonomice. Nejenže nemocnice byly v oblasti investic do počítačů a webových technologií skoupé, ale měly také ve zvyku plýtvat penězi, které utrácely. Během 90. let produktivita práce ve zdravotnických službách klesla, jak odhaduje společnost Economy.com. Šlo navíc o enormní propad v desetiletí, kdy celková ekonomika dosahovala výjimečných výsledků. To všechno se teď možná začíná měnit. Nemocnice, jako Hackensack, spolu s pojistiteli a vládou dostávají technologické investice do obrátek. Nemocnice pro to mají větší motivaci než kdykoli předtím: vláda a soukromé pojišťovny jim začínají platit za kvalitnější péči více - a jediným způsobem, jakým lze kvalitu změřit a následně ji i zlepšit, je zkvalitnění informační technologie. Z odhadů Dorenfest Group vyplývá, že nemocnicím stoupnou náklady za takovou výbavu z 25,8 miliardy dolarů v roce 2004 na 30,5 miliardy dolarů v příštím roce. Dolary jsou prima. Navíc se zdá, že nemocnice konečně kalkulují, jak se jim investice do technologií vrátí. Neohrabané a pomalé systémy první generace odešly, nemocnice naslouchají lékařům a sestrám a zavádějí laptopy, software a internetové technologie odpovídající rytmu jejich práce. Výsledky se začínají projevovat v celonárodních statistikách: Economy.com uvádí, že produktivita práce ve zdravotnických službách zaznamenává od 2001 ročně asi dvouprocentní nárůst, nicméně stále pomalejší než celá ekonomika. Měřit zdravotní péči je spíše uměním než vědou. V ostatních sektorech se produktivita práce hodnotí jako poměr výkonu za odpracované hodiny. Ve zdravotnictví se ale výkonnost měří obtížně. Můžete spočítat, kolik pracovních hodin trvá zajištění jednodenního pobytu v nemocnici. Neexistuje však žádný dohodnutý způsob, jímž by bylo možné zhodnotit, zda je kvalita této péče lepší nebo horší, než byla dříve. Proto se zatím federální vláda zdráhá určit status produktivity práce ve zdravotnictví. Economy.com měří produktivitu práce a pracovní hodiny bez ohledu na kvalitu péče. Jiní ekonomové s takovými kalkulacemi končí. Ale i když se bude hodnocení řídit striktními pravidly, znamená to, že po mnoha váhavých letech je Hackensack stejně jako další instituce schopen poskytnout pobyt v nemocnici, rentgeny i další úkony efektivněji. </ br>Ladění SOFTWARU ZAČÍNAJÍ NEDOZÍRNÉ ZMĚNY, nebo jsme svědkem falešného startu? O této otázce se žhavě diskutuje a skeptiků je zatím více. Na začátku března byla v časopise Journal of the American Medical Association publikována studie, která jednoznačně ukázala, že IT systém na předepisování léků ve fakultní nemocnici v Pensylvánii přinesl nové způsoby, jak udělat chyby. Proč? Rozházel například údaje o pacientovi a objednávkové formuláře do mnoha různých počítačových oken, čímž se zvýšila pravděpodobnost, že lékaři objednají špatný lék. „Nemocnice musí přinutit systém pracovat způsobem, jakým se dělá medicína,“ tvrdí Ross Koppel, spoluautor studie a profesor na pensylvánské univerzitě. Zkušenosti z nemocnice v Hackensacku i z jiných po celé zemi však naznačují, že zdravotnictví si svou cestu do digitálního věku najde. V newjerseyském zařízení úspěšně zavedli elektronický systém předepisování léků. Strávili však nekonečně dlouhé hodiny dolaďováním softwaru, aby eliminovali četná potenciální nebezpečí, která zmiňuje studie pensylvánské univerzity. Taková technologická práce nakonec pomohla zvednout provozní marže v Hackensacku z 1,2 procenta v roce 2000 na loňských 3,1 procenta.
Sázky by nemohly být vyšší. Zdravotnictví tvoří patnáct procent americké ekonomiky, to jest 1,7 bilionu dolarů. Je to dost na to, aby libovolná úsporná opatření ovlivnila celou ekonomiku. David J. Brailer, první poradce prezidenta George W. Bushe v otázkách zdravotnické informační technologie, předpovídá, že investice do technologie by mohly vést do roku 2014 k roční úspoře 140 miliard dolarů, respektive k očekávanému šestiprocentnímu snížení výdajů na zdravotnictví v tom roce. „Popravdě řečeno, myslím si, že je to dost střízlivý odhad,“ uvažuje Brailer, „existují stohy případových studií s mnohem většími úsporami.“ Důležitější než úspora peněz je ovšem záchrana životů. Podle zprávy National Academy of Sciences Institute of Medicine jsou chybné informace každoročně příčinou sedmi tisíc úmrtí pouze v důsledku přehlédnutí kontraindikací léků. Celkem mají omyly v nemocnicích každý rok za následek 98 tisíc mrtvých. Poslední záznamy dokazují, že správná technologie může toto číslo snížit. Nemocnice, které začaly používat elektronický systém na předepisování léků, mají v předpisech o 80 procent méně chyb. A úmrtnost pacientů v Hackensacku klesla během posledních čtyř let o šestnáct procent, částečně kvůli přechodu na digitalizaci. Přestože v nemocnicích šlo vždy především o záchranu životů, nyní se jejich pozornost v důsledku zásadní změny v americkém zdravotnictví obrací na technologii. Úhrada za výkon, ústřední heslo celé Ameriky, si razí svou cestu i do světa zdravotnictví. Společnost Medicare na této cestě vede. Uspořádala experiment s 277 nemocnicemi, kterým platí šťavnaté odměny za vysoce kvalitní výsledky v pěti oblastech léčby. „Snažíme se vytvořit byznysový model pro koordinovanější a účinnější péči, což s sebou nevyhnutelně nese i větší investice do technologie,“ vysvětluje Mark McClellan, ředitel společnosti Medicare.
Experiment, který Medicare provádí, naznačuje, že lepší informace mohou vést ke kvalitnější péči. Důkaz? Od té doby, co 277 nemocnic začalo shromažďovat údaje o své práci a souhlasilo s veřejným porovnáváním se svými kolegy, stoupla průměrná kvalita hodnocené péče o šest procent. „Nemocnice tak měly možnost se podívat, zda by se podle veřejného hodnocení a podnětů měly zlepšit, a měly,“ oznamuje Stephanie Alexanderová, vrchní viceprezidentka společnosti Premier,vědecká spolupracovnice 1500 nemocnic, která pomáhá řídit studii společnosti Medicare. Soukromí pojistníci ve zdravotnictví také platí za výkon více. Během posledních dvou let začali WellPoint, UnitedHealth Group a řada dalších pojišťoven nemocniční léčbu hodnotit systémem bodů a vysoce kvalitní péči odměňovat. Typicky to funguje následně: Nemocnice dostane pevnou částku, řekněme za by-pass srdce. Pokud nemocnice dosáhla za by-passy vysokého počtu bodů, dostane k tomuto poplatku bonus, obvykle jedno až čtyři procenta. Proč do toho neskočit oběma nohama? Nemocnice mohou do nákupu technologie investovat jen omezené finanční prostředky. Jsou tu konkurenční potřeby. A zatímco většina nemocnic může upsat pohledávku, obvykle tak činí pouze v případě velkých položek, třeba kvůli nové budově. Investice do technologií platí nemocnice z provozní hotovosti. A hotovost se dneska shání těžko.
Již osmým rokem vykazuje 5760 národních nemocnic průměrný pokles ziskové marže, jak uvádí Asociace amerických nemocnic. Hackensack je pro americký zdravotnický systém případovou studií, protože otevírá zmíněná témata pro příští roky. Není to akademická nemocnice s plnou kapsou a rozpočtem na věci, které si hned tak někdo nemůže dovolit. Je to menší nemocnice, devět mil od New Yorku, která symbolizuje výzvy, jež stojí před lokálními nemocnicemi po celé zemi. Aby se na jejich budoucnost mohli podívat z první ruky, vydali se dva reportéři časopisu BusinessWeek na obchůzku s lékaři a sestrami v Hackensacku, zúčastnili se porad personálu a hovořili s pacienty o jejich zkušenostech. Nejdůležitější částí projektu digitalizace je v Hackensacku síťové propojení softwaru, který v nemocnici funguje jako centrální nervová soustava. Sestry používají pro připojení k systému bezdrátové přenosné laptopy, zaznamenávají příznaky pacienta a získávají informace, které při práci s pacientem během jeho pobytu v nemocnici potřebují. Lékaři do sítě pomocí bezdrátových laptopů nebo osobních počítačů zadávají požadavky na léky nebo laboratorní vyšetření. Všechno je v systému vzájemně propojeno, od automatické lékárny po rentgenové pracoviště, čímž se eliminuje potřeba faxů, telefonních hovorů a dalších administrativních úkonů. Zapojen je i Mr. Rounder. Lékaři používají robota pro „návštěvy“ pacientů, mohou vyplňovat žádanky, předepisovat recepty nebo provádět laboratorní vyšetření v samostatném okně na obrazovkách svých počítačů. Robot už prokázal svou cenu. Když doktora Gartha Ballantyna uvěznil v domově vzdáleném 82 mil od nemocnice blizard, objednal si Mr. Roundera. „Nebyl bych ten den schopen sem přijet a podívat se na pacienty,“ říká chirurg. Přesto je obrázek, který se vynořil kolem zkušeností z Hackensacku, složitý. Od roku 1998 už instituce v IT projektech utopila 72 milionů dolarů. Technologie jednoznačně zvyšuje jak produktivitu práce, tak kvalitu péče. Je jednou ze dvou nemocnic, které se v kontrolní skupině testu společnosti Medicare úhrady za výkon umístila v první desítce ve čtyřech z pěti kategorií, které Medicare sleduje - selhání srdce, srdeční by-pass, srdeční infarkt a zápal plic. I tak má Hackensack před sebou dlouhou ještě dlouhou Robbie, cestu, než bude moci ocenit celý potenciál digitálních zadaný možností. Například pouze deset procent testů systému a objednávek se zadává elektronicky. zavěšené Hackensack je zářným příkladem pro ostatní nasypou nemocnice. Než se technologie začne vyplácet, uplyne hodně vody. A může trvat i několik let, než se výsledky nových postupů vynoří na povrch. Stejně důležité je to, že přimět technologii, aby pracovala dobře, dá značné úsilí. Centrální softwarový systém v Hackensacku se neustále upravuje, aby se mohl stát součástí rutinní práce personálu.
Ústřední roli na úspěchu nemocnice však hrají lékaři. Získat takové je nadmíru nesnadné. Pouze sedm procent lékařů pracuje pro nemocnice. Všichni ostatní jsou nezávislí, nemusí dělat to, co po nich žádají nemocniční úředníci. Mnozí také přistupují k hejblátkům, která jim berou čas a překážejí v práci, velmi opatrně. Ale nejsou to přímo odpůrci nové technologie. Většina z nich je s ní ochotná experimentovat. Co je klíčem k vítězství? Hackensack i všichni ostatní musí zajistit, aby technologie šetřila čas, aby se snadno používala hned od začátku a aby nestála v cestě vztahům s pacientem. V minulých dvou letech se Hackensack pustil do projektu, kterým chce lékaře pro technologii získat. Příběh Hackensacku není jednoduchým podobenstvím. Lékaři i sestry nad novým systémem reptají. Software padá, webové stránky se hroutí. Skutečnost je taková, že zavádění technologií do zdravotnictví je pořádný zmatek.
Zdroj: Business Week