Diabetologové usilují o politickou podporu svého programu

O závažnosti diabetu a jeho zdravotních i ekonomických dopadech na společnost není mezi odborníky sporu. Problém někdy bývá přesvědčit o tom samotné pacienty, popř. jejich blízké, protože bez jejich aktivní a dlouhodobé spolupráce se lékaři neobejdou. Na otázku, jak veřejnost vnímá rizika spojená s diabetem, přinesl odpovědi aktuální průzkum veřejného mínění, který si nechala vypracovat Diabetická asociace ČR. O jeho výsledcích a především o aktuální verzi Národního diabetologického programu se minulý týden hovořilo také na půdě Senátu Parlamentu ČR. S členy Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu na toto téma hovořili prof. MUDr. Terezie Pelikánová, DrSc., předsedkyně České diabetologické společnosti, a prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., předseda Diabetické asociace ČR.

„Na současné inovované podobě Národního diabetologického programu pracujeme již téměř dva roky. Jeho cílem je zlepšení péče o nemocné s diabetem v České republice, protože i když se domníváme, že obecně je tato péče na velmi dobré úrovni, prostor pro zlepšení stále existuje,“ uvedla prof. Pelikánová. Nynější podoba Národního diabetologického programu navazuje na aktivity, které v ČR probíhaly v minulosti. Za povšimnutí stojí, že tehdejší Československo bylo první z evropských zemí, která již koncem 80. let minulého století měla podobný ucelený program péče o diabetiky. Nynější snahy České diabetologické společnosti souvisejí s aktuálními aktivitami Evropského parlamentu, který právě diabetes považuje za jednu ze závažných civilizačních chorob, jež má významné zdravotní, ale i ekonomické dopady. „Proto je jedním z hlavních cílů našeho programu jednak snížení prevalence diabetu v populaci a pokles počtu nově diagnostikovaných případů, ale současně usilujeme o časnou diagnostiku těch osob, u nichž už se diabetes nebo snížená glukózová tolerance rozvinula. Zlepšená depistáž, na které se podílejí hlavně praktičtí lékaři, totiž u těchto pacientů v konečném důsledku umožňuje zahájení terapeutické intervence a oddálení pozdních následků diabetu. Dalším bodem programu je zlepšení samotné péče o již diagnostikované pacienty, ke kterému by měla přispět i podpora edukačních center a dalších edukačních aktivit pro diabetiky. Máme představu, že postupně by mohlo být vybudováno až 100 center ve všech regionech ČR. Program také počítá s určitými kontrolními mechanismy, jež by dávaly zejména plátcům, ale i ministerstvu a odborné veřejnosti zpětnou vazbu o kvalitě poskytované péče,“ připomíná hlavní body Národního diabetologického programu prof. Pelikánová. Potřeba jeho uplatňování v praxi vyplývá nejen z celkového počtu diagnostikovaných nemocných, kterých je podle ÚZIS zhruba 850 000 a odhady hovoří o tom, že v roce 2035 bude diabetem trpět každý desátý obyvatel Česka, ale také z faktu, že věk dožití se neustále prodlužuje, čímž se zvyšuje pravděpodobnost toho, že pacienti s diabetem dospějí do stadia mikrovaskulárních i makrovaskulárních komplikací. Na druhou stranu je také zřejmé, že se diagnóza diabetu posouvá do mladších věkových skupin. „Alarmující jsou rovněž data VZP, která říkají, že v každé věkové skupině je úmrtnost diabetiků dvojnásobná až trojnásobná oproti osobám, které touto nemocí netrpí,“ dodává prof. Kvapil.

Na program by měl navázat „akční plán“

Národní diabetologický program si lze představit jako popis toho, jak by péče o diabetiky měla ideálně vypadat, a také toho, ve kterých oblastech vidí diabetologové prostor pro zlepšení. „V současné době pracujeme na ‚akčním plánu‘, který bude přesně definovat, co se má udělat, kdo to má udělat a kdo a jak to bude kontrolovat. Věříme, že v průběhu dalších měsíců by plán mohl získat konkrétní podobu, začne být postupně uplatňován v praxi a v horizontu následujících pěti až osmi let by mohl přinést nějaké měřitelné výsledky,“ vysvětluje prof. Kvapil s tím, že jednou z podporovaných oblastí by měly být preventivní aktivity směřované k mladším věkovým skupinám, dalším mechanismem by mohla být určitá bonifikace účasti na preventivních prohlídkách u praktických lékařů. Vedle preventivních aktivit by odborníci také uvítali větší finanční podporu edukačních center či specializovaných podiatrických ambulancí. Současné nastavení úhrad je bohužel takové, že specializovaná podiatrická centra, která zajišťují léčbu diabetikům se závažnými vaskulárními komplikacemi dolních končetin, reálně prodělávají na každém z nich až několik desítek tisíc korun. Další změnou, kterou diabetologové navrhují, je vybudování a finanční podpora sítě oftalmologických pracovišť, jež v sobě bude zahrnovat jak terénní oftalmologické ambulance provádějící screening, tak specializovaná pracoviště zajišťující vitreoretinální chirurgii.

Diabetologové již získali podporu ministerstva i Senátu

Navzdory tomu, že Národní diabetologický program máme již více než třicet let, oficiální politické podpory se dočkal až nedávno „Během loňského roku se nám podařilo dosáhnout toho, že byl oficiálně přijat ministrem Holcátem a záštitu mu poskytla také paní Zemanová, manželka prezidenta ČR. Věříme, že ministr Němeček bude diabetologický program podporovat stejně jako jeho předchůdce. Nyní bychom ještě rádi získali podporu ze strany Senátu, a proto jsme velmi rádi, že nás vyslechli členové Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku,“ přeje si prof. Kvapil.

Jeho přání nakonec bylo vyslyšeno, výbor vzal Národní diabetologický program na vědomí a podpořil jeho hlavní body. „Jako lékař vím, že diabetes jako civilizační choroba má spoustu příčin. Nesmírně důležitá je proto prevence a včasná léčba. Zdravotnický výbor Senátu chce proto podpořit myšlenku Národního diabetologického programu a dostat tak informace o prevenci do širšího povědomí občanů,“ uvedl MUDr. Miloš Janeček, předseda zdravotnického výboru Senátu.

Vedle včasné diagnostiky a intenzivní terapie adekvátně zaměřené na potřeby konkrétního pacienta senátoři také podporují myšlenku systematické edukace pacientů a jejich blízkých.

Závažnost diabetu si lidé stále nepřipouštějí

Potřeba lepší osvěty široké veřejnosti a edukace pacientů vyplynula i z výsledků zmiňovaného průzkumu veřejného mínění, který si nechala zpracovat Diabetická asociace ČR. Vyplývá z něj mimo jiné, že pouze 56 % lidí připouští, že diabetes patří mezi vážná a život ohrožující onemocnění. Navíc jsou rizika a hrozby spojené s touto chorobou v populaci stále významně podceňovány. Průzkum také ukázal, že lidé, kteří mají reálně nízké riziko diabetu, si to většinou uvědomují. Třetina z těch, kteří mají naopak reálně vysoké riziko onemocnění, je považuje za nízké a jen 5 % dokáže svůj zdravotní stav zhodnotit reálně. Dvě třetiny (66 %) osob starších 60 let jsou přesvědčeny, že se jich onemocnění diabetem netýká. „Takto odpovídali i ti respondenti, jejichž životní styl a zdravotní stav je předurčují právě do vysoce rizikových skupin onemocnění diabetem – diabetes mellitus v rodinné anamnéze, nadváha, hypertenze, porucha metabolismu tuků, těhotenská cukrovka, nezdravý životní styl,“ doplňuje prof. Kvapil.

Stát vynaložil v roce 2012 na léčbu jednoho pacienta s diabetem přibližně 33 540 Kč. Při počtu pacientů převyšujícím 841 000 osob je to více než 28 miliard ročně, přičemž nejnákladnější byli diabetici s rozvinutými makrovaskulárními i mikrovaskulárními komplikacemi.

Zdroj: Medical Tribune