Diabetikům je třeba měřit cukr nejen na lačno, ale i po jídle

Úspěšnost léčby cukrovky se zpravidla ověřuje pravidelnými kontrolami hladiny cukru v krvi neboli glykémií na lačno a vyšetřením, které zprůměruje glykémii za dva až tři měsíce. Ukázalo se, že mnohem významnější pro posouzení stavu pacienta a rizika komplikací je hodnota cukru po jídle, která se však většinou v diabetických ambulancích nezjišťuje. Novinářům to řekl předseda České diabetologické společnosti a přednosta interní kliniky Fakultní nemocnice Motol Milan Kvapil.

Hodnota hladiny cukru do dvou hodin po jídle odpovídá zhruba stavu v průběhu dne. Diabetik, jehož glykémie po jídle se blíží normální hodnotě stanovené na osm milimolů v litru krve, má lepší vyhlídky do budoucnosti než pacient s vyšší hladinou.

Pro posouzení účinnosti léčby, pro volbu nejúčinnější léčby a ke kontrole kompenzace diabetika je třeba znát i hodnoty cukru po jídle, které se donedávna nezjišťovaly. Její vysoká hladina je rizikem pro vznik zejména kardiovaskulárních chorob. Existují pacienti, kteří mají nízkou hladinu cukru na lačno a vysokou po jídle, jiní mají relativně malý rozdíl mezi oběma hodnotami. Cílená léčba glykémie po jídle snižuje nebezpečí vzniku komplikací, dodal Kvapil.

Glykémie po jídle by se měla zcela určitě měřit nejen při změně léčby, ale i v okamžiku, kdy se objeví změny na sítnici nebo prvotní poškození ledvin, protože to může být signálem vysokých hodnot po jídle.

Podle Kvapila mají lékaři v současné době k dispozici nejméně sedm skupin léčiv v tabletách, které dovedou snížit glykémii, a deset až 20 inzulínových režimů, což je proti 90. letům minulého století velký nárůst. To umožňuje do příčin cukrovky zasahovat rozdílným způsobem.

V Česku je nejméně 750.000 evidovaných diabetiků a mnoho lidí, kteří buď o své nemoci nevědí, nebo mají hraniční hodnoty, to je do šesti milimolů na litr krve na lačno. Dobrá léčba zamezí rozvoji řady komplikací cukrovky, jako jsou omezení zraku, selhání ledvin nebo amputace nohy, a prodlouží život.

Zdroj: ČTK