Dětským lázním ubývají pacienti, přitom nemocných dětí přibývá

Českým dětským lázeňským zařízením v posledních letech ubývají pacienti. Několik jich už muselo kvůli ztrátovému provozu služby pro děti zrušit. Přitom počet nemocných dětí, kterým by lázeňský pobyt výrazně pomohl, stále přibývá. Podle zástupců lázní se na tom podepisuje jak neochota lékařů lázně předepisovat, tak i komplikace s několikatýdenním pobytem rodičů. Novinářům to řekli zástupci lázní v Lázních Kynžvart na Chebsku.

"Je to trend posledních deseti let, ale posledních pět let je to cítit výrazněji. Máme pocit, že ten hlavní faktor, který ovlivňuje úbytek pacientů, je to, že chybí podpora od lékařů i od rodičů. Hraje tam roli obava rodičů strávit s dětmi čas v lázních kvůli možné ztrátě zaměstnání. Nezjednodušujeme to jen na regulační poplatky, i když ty se v letošním roce určitě také projeví," řekl prezident Svazu léčebných lázní ČR Eduard Bláha.

Regulační poplatky se podle představitelů lázní projevily zvýšeným zájmem o pobyt na konci loňského roku, nyní očekávají další pokles zájmu. Přitom podle průzkumu, který si lázně zpracovaly, přes 50 procent rodičů je s platbou smířena.

Pokles pacientů je ale dlouhodobý. Například ze srovnání roku 2002 a 2006 vyplývá, že klesl počet dětských pacientů v lázních z více než 16.000 na asi 12.000. Čísla za loňský rok zatím nejsou k dispozici.

V některých lázních je přitom úbytek i meziročně velmi drastický. Proti předloňskému roku ubylo v Lázních Kynžvart 42 procent pacientů, v Luhačovicích 30 procent, v Poděbradech 31 procent, v Bludově dokonce 50 procent pacientů. Jsou ale i výjimky, kde zaznamenali nárůst, například v Sanatoriu Klimkovice o 56 procent, v Mánesu v Karlových Varech o 19 procent. Celkově ale počet dětských lázeňských pacientů klesá.

Podle zástupců dětských lázní, ale nelze tento úbytek nahradit wellness pobyty nebo dokonce samoplátci. I když takové pobyty některé lázně nabízejí, zájem o ně je zatím minimální. Náklady na obvykle šestitýdenní pobyt dítěte s rodičem v lázních se pohybují mezi 25.000 až 35.000 korun.

Podle ředitelky Dětské léčebny v Lázních Kynžvart Hany Hruškové přitom lázeňská léčba může přírodní a nechemickou léčbou výrazně zlepšit stav malých pacientů a dokonce zabránit rozvoji choroby v dospělém věku. "Hlavním důvodem, proč by dítě mělo absolvovat lázeňskou léčbu, je to, že my přeladíme organismus dítěte, zlepšíme kvalitu života dítěte, a to bez použití farmakoterapie. Léčba například antibiotiky nebo kortikoidy se může po letech projevit na jiných orgánech, než jsou léčeny," varuje Hrušková.

Studie, které si lázně zpracovávají, přitom dokazují výrazný pokles spotřeby léků a počtu hospitalizací u dětí, které lázeňskou léčbu prodělali. Navíc pobyt rodičů s dětmi pomáhá učit rodiče o chorobě jejich dětí a jak se s ní vyrovnat. Jak ale připustila Hrušková, lázeňská zařízení mají malou možnost své výsledky jednoznačně prokazovat, protože by pro to byla nutná úzká spolupráce s obvodními lékaři. Ta zatím schází.

Podle Bláhy může být příčinou klesajícího počtu předepisovaných pobytů v lázních i tlak farmaceutických firem na lékaře. "Nakonec i my dospělí v dnešní době raději sáhneme po prášku," podotknul Bláha.

Neuspokojivá situace v dětském lázeňství se už projevila uzavřením několika lázeňských zařízení. Mimo provoz jsou dětské lázně v Darkově, Františkových Lázních, v Teplicích nad Bečvou a Mariánských Lázních.

Dětským lázním chybí i užší spolupráce se zdravotními pojišťovnami. VZP sice v polovině loňského roku zvedla platby na pobyt dětských pacientů a od Nového roku se k ní připojily i další pojišťovny, což mnoho dětských lázní zachránilo, ale v posledních třech letech tyto platby zůstávaly na stejné úrovni.

V České republice v roce 2006 bylo 2271 lůžek v lázeňských zařízeních pro děti, z toho 900 ve státních. Celkem léčily 12.440 dětí a dorostu.

Zdroj: ČTK