Data o základních příčinách úmrtí závisejí na lékařích

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR spouští kampaň na podporu přesnějšího vyplňování listu o prohlídce zemřelého. Data z něj jsou nezbytná pro statistiky příčin úmrtí. Odpovídají mimo jiné i na otázku, kolik lidí zemřelo při koronavirové epidemii na COVID‑19 jako na základní příčinu úmrtí.

Statistika příčin úmrtí je pro zdravotní politiku a pro monitorování zdravotního stavu populace významná a bez vyplňování samostatného elektronického tiskopisu člověkem se v tuto chvíli dělat nedá. Tiskopis by ale mohl být provázán s nemocničním informačním systémem. Pak by stačilo, když lékař zadá údaje o příčinách úmrtí do nemocničního systému, splnil by tak zároveň povinnost hlášení do listu o prohlídce zemřelého.

Součástí kampaně jsou velmi podrobné návody a instruktážní videa na stránkách www.uzis.cz/lpz. Základní zásadou při vyplnění listu o prohlídce zemřelého je, že se do kolonky o bezprostřední příčině úmrtí píše poslední stav, který zapříčinil úmrtí (například syndrom dechové tísně), do řádků pod ním postupně nemoci, které k tomu přímo vedly (například pneumonie). Základní příčina úmrtí se píše jako poslední (například onemocnění COVID‑19). Příběh by se tedy četl odspodu, pacient onemocněl COVID‑19, rozvinula se u něj pneumonie a zemřel na syndrom dechové tísně. Bezprostřední příčinou úmrtí je v takovém případě syndrom dechové tísně, základní příčinou úmrtí COVID‑19.

Veškeré jiné komplikace, které k úmrtí přispěly, v tomto případě třeba diabetes mellitus 2. typu nebo chronická obstrukční plicní nemoc, patří do druhé části tiskopisu jako závažné stavy, které k úmrtí přispěly. Pokud by naopak nebyl COVID‑19 základní příčinou úmrtí, ale mohl k ní přispět, měl by být uveden v druhé části a základní příčina úmrtí v části první.

Právě při vyplnění posloupnosti příčin úmrtí se často chybuje. „Kromě případů, kdy o zemřelém má ohledávající z různých důvodů prostě minimum informací, což je spíš organizační překážka, bývá problémem chybně vyplněná posloupnost příčin úmrtí. V mnoha případech pozorujeme, že stavy popsané na listu o prohlídce zemřelého jdou proti logice. Například, že probíhající akutní stav je uveden jako příčina stavu chronického,“ popisuje RNDr. Daňková. „Nejvíce nás trápí situace, kdy dotyčný zemřel s řadou onemocnění a jejich komplikací, ale z listu o prohlídce zemřelého nelze vyčíst jasnou posloupnost,“ poznamenává.

Ve výsledku mohou chyby a nepřesnosti vést až ke zkreslení statistik. „Například pokud osoba zemře bezprostředně na infarkt myokardu, ale ten je zapsán jako příčina jiných, třeba i ve skutečnosti nesouvisejících stavů, není infarkt jako základní příčina vybrán. Při vyhodnocování základní příčiny úmrtí nemáme k dispozici dokumentaci pacienta, ale jen ten stručný zápis na listu o prohlídce zemřelého,“ uvádí RNDr. Daňková. „V oblasti onkologie je pak problémem, že jistá část zjištěných onkologických onemocnění není u starších nebo polymorbidních osob přesně vyšetřena a popsána. Ohledávající lékař pak nemá dostatek informací k tomu, aby nádor zapsal jako zhoubný,“ dodává RNDr. Daňková.

Devadesát procent záznamů z listů o prohlídce zemřelého vyhodnocuje software pro automatické kódování IRIS. Zbylé komplikované případy jsou řešeny manuálně.

Zdroj: MT