Dary od farmaceutických firem – stálé téma nejen v ČR

New England Journal of Medicine (NEJM) přinesl v minulém týdnu zajímavý článek o vztazích mezi lékaři a průmyslem. Nosným tématem tohoto článku je úvaha, zda méně přijatých darů může změnit vztahy mezi zdravotnickými profesionály a firmami.

Nejčastější platby firem směrem k lékařům mají formu „dárků“, jako jsou například jídlo, vstupenky na sportovní nebo kulturní akce, psací potřeby a další, na nichž je viditelně umístěn název společnosti nebo jejích produktů.

Ačkoli někteří lékaři omezují příjímání darů od firem, jídlo a pochutiny jsou významnou složkou přibližně sedmi miliard dolarů, které v USA ročně farmaceutické společnosti utratí na propagaci u zdravotnických profesionálů. Další miliardy jsou investovány na propagaci vzorků zdarma a reklamu cílenou na spotřebitele. Tyto dary však ve skutečnosti nejsou poskytnuté „zadarmo“. Dokonce i malý dárek může významně změnit chování lékaře, ve smyslu ovlivnění jeho myšlenek i nárokování věrnosti dotyčné firmě, která hledá odbytiště pro své produkty.

Firemní reklamní předměty jsou stále více pod palbou kritiky a je na ně aplikována celá řada zákazů a omezení včetně legislativních opatření i dobrovolně přijímaných restrikcí.

Zaoceánským příkladem je iniciativa Asociace amerických lékařských fakult (AAMC – The Association of American Medical Colleges), která vybídla instituce, jejichž posláním je výuka zdravotníků, aby od 1. ledna 2009 přijaly politiku zakazující lékařům, pedagogům i dalším zaměstnancům, rezidentům a studentům přijímat jakýkoli dar od průmyslu včetně sponzorování jídla.

Pravidla platí bez ohledu na to, zda je sponzorský dar poskytnut přímo v dotyčném zařízení nebo jinde. Téměř čtvrtina až třetina zmíněných institucí tuto politiku skutečně přijala a schválila.

Odezvou ze strany průmyslu s cílem předejít dalším podobným omezením a zákazům byla revize jejich kodexu upravujícího pravidla pro jednání a kontakty se zdravotnickými profesionály. Tyto pokyny nedoporučují či přímo zakazují určité typy darů (například fonendoskopy, needukační reklamní produkty, vstupenky, všechny formy zábavy a rekreace), poskytování věcí, které nemají edukační charakter, ani nejsou spojeny s vykonáváním lékařské praxe, a omezují formy další – například jídlo.

Obchodní zástupci však mají i nadále dovoleno zvaní lékařů na setkání, kde je prezentace firemních informací spojena s „příležitostným a umírněným“ občerstvením v kanceláři nebo v nemocničním prostředí. Průmyslem sponzorované obědy či večeře v restauraci jsou dovoleny pouze pro vyjmenované příležitosti (například pro oficiální setkání se zaměstnanci společnosti, nikoli však s farmaceutickými reprezentanty).

Příležitostné dárky edukačního charakteru jsou stále dovoleny, pokud jejich hodnota nepřesáhne tzv. významnou částku (za kterou se považuje 100 $) a pokud nemají pro lékaře podstatný význam mimo jeho pracovní prostředí. Proto například CD či DVD přehrávač ve světle těchto okolností přijatelným sponzorským darem není (ačkoli může sloužit k edukaci pacientů), naopak předplatné lékařského časopisu, učebnice nebo anatomický model přísným pravidlům vyhoví.

Revidované pokyny PhRMA (Pharmaceutical Research and Manufacturers of America) vešly v platnost v lednu 2009 a všech 32 členských společností je přijalo. Asociace AdvaMed (Advanced Medical Technology Association) je plánuje závazně přijmout v červenci 2009. Zajímavé je, že další významná asociace sdružující biotechnologické firmy (The Biotechnology Industry Organisation) zatím podobný kodex nepřijala, ani se k tomu nechystá.

Proto, aby tyto instituce výše zmíněná pravidla dodržely, musejí podstoupit zřejmě řadu změn – mimo jiné například omezení přístupu obchodních reprezentantů k lékařům, zřízení centrální distribuce vzorků aj. Ve státě Massachusetts by dokonce měl v červenci 2009 vstoupit v platnost zákon upravující tuto problematiku, přičemž jeho porušení může znamenat pokutu až 5 000 $.

Změny byly nastartovány

Vztahy mezi lékaři a farmaceutickým průmyslem jsou tedy v USA nově nastavovány, přičemž tento proces je v pohybu. Prvním důsledkem by mohlo být, že lékaři si možná začnou pořizovat své psací potřeby, hrníčky či fonendoskopy a také si sami zaplatí oběd. To je ovšem špička ledovce. Zda skutečně dojde ke snížení výdajů investovaných do sponzorských darů, se ukáže teprve časem.

Pojmy jako „příležitostný“ či „umírněný“ vytvářejí pochopitelně prostor pro různé interpretace, netransparentnost a spekulace. Navíc v „povolených“ skupinách darů ještě zůstává mnoho oblastí, které chování i myšlení lékařů ve prospěch průmyslu ovlivnit mohou. Další otázkou je, zda skutečně dojde k celkovému snížení výdajů na propagaci či zda se pouze tyto výdaje přelijí do jiných marketingových či obchodních aktivit.

V minulém čísle jsme přinesli krátkou zprávu o letošních plánech Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) a její snaze věnovat se nejen otázkám lékové politiky, ale také etickým problémům včetně citlivého tématu nastavení jednoznačných etických pravidel, zvyšování transparentnosti mezi farmaceutickými firmami a zdravotnickými profesionály a rozvojem řady vzdělávacích aktivit. Je tedy vidět, že toto téma je mimořádně aktuální nejen ve Spojených státech amerických.

Medical Tribune

Máte k článku nějaké připomínky? Napište nám!

Dotazy zasílejte na adresu bezdekova@tribune.cz.

Zdroj: Medical Tribune