Dají pojišťovny protonům zelenou?

Protonovou terapii zkoušejí lékaři používat v řadě zemí světa jako účinnější a přitom šetrnější metodu léčby některých onkologických onemocnění.

Přes nezpochybnitelné výsledky této terapie však oborníci upozorňují na to, že objektivní přínosy této metody se zatím nepodařilo vědecky ověřit. „Kromě vzácných indikací jako jsou dětské nádory, stále platí předchozí závěry autorů studií – zisk z protonů v praxi zůstává kontroverzní, nejasný,“ napsal v zářijovém čísle Medical Tribune radiolog Prof. MUDr. Pavel Šlampa. „Ke statistickému vyhodnocení léčebné a ekonomické efektivity protonové terapii chybějí validní data z radnomizovaných studií 3. fáze.“

Nově postavená prosklená budova v areálu Nemocnice Na Bulovce v Praze měla sloužit právě protonům. Celý projekt se rozjel poté, co někdejší nucený správce VZP Antonín Pečenka podepsal v roce 2006 smlouvu o smlouvě budoucí, ve které zavazuje pojišťovnu k úhradě této terapie.

Jak uvedl MUDr. Pečenka v rozhovoru pro Medical Tribune, tehdy s vybudováním centra souhlasil někdejší šéf Bulovky, dnešní ředitel VZP, Pavel Horák. Jenže za šest let se situace v českém zdravotnictví změnila. V Praze vznikla řada supermoderně vybavených onkologických pracovišť v různých fakultních nemocnicích – nejnovější  lineální urychlovače, PET, CT za miliony eur z evropských dotací. Navíc se celková síť zdravotnických zařízení nyní spíše  redukuje.

Firma PTC, která centrum provozuje, tak dodnes smlouvy s pojišťovnami nemá. Všeobecná zdravotní pojišťovna v září jasně uvedla, že PTC nemá k poskytování zdravotních služeb podle příslušného zákona žádné oprávnění. „Uzavírat s čistě obchodní společností smlouvu o poskytování a úhradě zdravotních služeb tedy není možné,“ sdělil ČTK mluvčí pojišťovny Jiří Rod.

Protonové centrum přesto na svých stránkách uvádí, že v říjnu přijme k diagnostice první pacienty. Jak zjistila redakce Medical Tribune, zatím půjde pouze o ty pacienty, kteří si budou ochotni vyšetření sami zaplatit. „Naším zájmem je nabídnout volné kapacity ještě před zahájením protonové léčby. V této chvíli se spoluúčastí pacienta,“ odpověděla mluvčí PTC Jana Kulhánková.

Přesto, že VZP dává od projektu ruce pryč a tvrdí, že smlouva o smlouvě budoucí je neplatná, firma PTC říká opak. Podle mluvčí se vztahy s pojišťovnami vyvíjejí slibně:„Vedeme úspěšná jednání s řadou zdravotních pojišťoven. Snažíme se proto maximálně urychlit legislativní proces směřující ke splnění všech podmínek, abychom mohli přistoupit k vlastnímu uzavírání smluv o úhradách poskytované lékařské péče.“

Aby mohlo centrum poskytovat protonovou terapii, musí mít oprávnění od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Na toto povolení však stále čeká. Firma PTC přesto mluví optimisticky: „Nic nenasvědčuje tomu, že by se náš harmonogram měnil. V něm je jasně uvedeno, že léčbu prvních onkologických pacientů zahájíme v tomto roce,“ uvedla Kulhánková.

„Současné vedení protonového centra buď věci tají, nebo blufuje,“ komentoval pro MT současnou situaci Antonín Pečenka, který po odchodu z pojišťovny pro PTC pracoval a s vedením se před časem rozešel ve zlém.

Klesá hodnota projektu

Čtyři miliardy do projektu půjčila firmě PTC formou leasingu společnost Erste Group Immorent. Vzhledem k tomu, že otevření centra už nabralo značné zpoždění, klesá tak celková hodnota projektu.  Banka v tuto chvíli se nechce k otázce návratnosti investovaných financí vyjadřovat.  „S našimi partnery máme uzavřenou leasingovou smlouvu v odpovídajícím rozsahu projektu tohoto typu. Počítáme se splátkami v souladu s ní,“ odpovídá na dotaz MT Rudolf Kargl ze společnosti Erste Group Immorent.

Redakci MT také zajímalo, kolik korun za rok by měla firma PTC získat od pojišťoven, aby se dalo říci, že je centrum dostatečně využité a že dojde k určité návratnosti investovaných financí. Na tuto otázku však PTC odmítá odpovídat. „Konkrétní výše je předmětem smlouvy mezi PTC a poskytovatelem úvěru a jedná se o neveřejnou informaci.“

V tisku se začalo mluvit o tom, že projekt mohou odkoupit některé velké investiční společnosti jako je Agel, Penta či PPF. Podle informací Hospodářských novin se ale zatím do převzetí projektu nikdo nehrne. Investoři nemají důvod projevovat zájem v této fázi. Čím hůř se projekt vyvíjí, tím lépe pro ně. Cena případného převzetí klesá, píší HN.

Úhrady za protonovou terapii

Co tedy s centrem bude dál? Podle onkologů časem centrum zřejmě časem stejně získá od pojišťoven úhrady. Je jen otázka, v jaké výši.

„Problém protonového centra je kromě významného navýšení ceny ozařování méně stravitelný také tím, že kromě ozařovacích zařízení je v něm už vestavěn také komplex diagnostických přístrojů, počítačových tomografů, magnetických rezonancí i pozitronové emisní tomografie. Něco je nutné pro plánování radioterapie, něco už pouze rozšiřuje diagnostický potenciál stověžaté matky,“ napsal v zářijovém komentáři pro Medical Tribune onkolog prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc., a dodal: „Že by teď centrum stálo ladem, je nepravděpodobné, že by ho někdo boural, je nemožné. Veřejnost si dříve či později vstup do něj vynutí, neboť magická síla novinky táhne jako všechny magické novinky v medicíně, a tím více, jde‑li o onkologii.“

Prof. MUDr. Jiří Vorlíček upozorňuje na značný rozpor financování protonové terapie. Pokud má být financování spravedlivé, neměly by „protony“ stát výrazně více než „fotony“.

„Je důležité, aby úhrady pro toto centrum nevysávaly zdroje určené pro českou radioterapii obecně. Nejde ani tak o pacienty, kde je tato léčba jednoznačně indikována. Těch není mnoho, kolem stovky ročně a u nich by se vyšší platby daly pochopit a akceptovat.  Na nich se ale centrum zcela jistě neuživí. U většiny nemocných, kteří by se zde měli léčit, není benefit protonové terapie natolik převažující, aby ospravedlňoval enormní zvýšení nákladů. Pokud bude úhrada stejná nebo velmi podobná tomu, co je nastaveno u stávajících lineárních urychlovačů, nikdo nebude nic namítat. Je ovšem otázka, zda těchto podmínek bude projekt rentabilní,“ uvedl Vorlíček pro MT.

Spor o nákladovou efektivitu

Diskuse o tom, zda by PTC mělo získat úhrady z veřejného zdravotního pojištění, jsou v situaci, kdy politici veřejně mluví o nutnosti racionalizace ve vynakládání veřejných financí, včetně financování zdravotní péče, zcela oprávněná. Bohužel neexistuje jednotný postup ani pravidla, podle kterých by se prospěšnost nové technologie jak pro samotného pacienta, tak pro celý systém dala posoudit.

Proto se již delší dobu mluví o potřebě komplexního hodnocení zdravotnických technologií (HTA - Health Technology Assessment) vstupujících na náš trh a žádajících úhradu z veřejného zdravotního pojištění. V praxi však v ČR neexistuje jednotný postup, ani struktura, která by takové hodnocení systematicky prováděla. O její uvedení v život se snaží až současné ministerstvo zdravotnictví.

Podle představy MZ, která byla před nedávnem prezentovaná veřejnosti, by každá nová zdravotnická technologie s dopadem na zdravotnický rozpočet minimálně ve výši 20 milionů korun ročně musela automaticky projít HTA hodnocením. Při něm by se shromažďovaly a posuzovaly nejen informace o medicínských, ale i sociálních, ekonomických a etických dopadech používání takové technologie. Výsledkem tohoto procesu by bylo rozhodnutí, zda daná technologie získá plnou nebo částečnou úhradu (při zařazení v podobě nadstandardu), nebo úhradu nezíská. Otázkou je, jak by v takovém hodnocení žádost PTC obstála.

ivb, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz