Čtyři procenta. Dost, nebo málo?

Nemocnice coby největší segment zdravotních služeb se se zdravotními pojišťovnami dohodly na úhradách zdravotních služeb pro příští rok. Jedná se ale o podmínečnou dohodu. Pokud stát rozhodne o navýšení platových tabulek ve zdravotnictví, má na ně ministerstvo zdravotnictví najít zdroje nad rámec dohody.

V předběžných kolech jednání nedošlo v segmentu lůžkové péče k dohodě, to se ale změnilo, když ministr zdravotnictví Adam Vojtěch oznámil plánované navýšení plateb ze státního rozpočtu do zdravotnictví v příštím roce o 14 miliard korun. Zdravotní pojišťovny pak svou nabídku upravily. Místo stagnace úhrad nabídly čtyřprocentní růst. Na to nemocnice kývly a na úhradách pro příští rok se s pojišťovnami dohodly.

„Čtyřprocentní růst úhrad by měl pokrýt inflaci a další náklady spojené s covidem. Nabídku pojišťoven jsme uznali za realistickou. Chápeme, že v dnešní ekonomické situaci, kdy je státní rozpočet v červených číslech tak hluboko, jak je, není reálné přidávat každý rok deset procent k platům a další mimořádné odměny, ale že je potřeba systém alespoň rok stabilizovat. To by mohla tato vyhláška umožnit,“ řekl k tomu Michal Čarvaš, místopředseda Asociace českých a moravských nemocnic a člen představenstva Jihočeských nemocnic.

Referenčním rokem pro výpočet úhrady nemocnicím příští rok zůstane rok 2019, poslední předcovidový „normální“ rok. Struktura CZ‑DRG skupin, které jsou nemocnicím hrazeny výkonově mimo paušál, zůstává stejná jako letos. Proti roku 2019 porostou v roce 2022 úhrady o čtyři procentní body víc než letos, a to za podmínky vykázání 95 procent vykázaného objemu služeb proti roku 2019. „Je to s ohledem na to, že nevíme, co se bude dít na začátku příštího roku v zimě, jestli nenastane další vlna covidu,“ uvedl Čarvaš. Prostor pro vykázání většího množství výkonů proti roku 2019 kvůli množství odkládané elektivní péče, kterou je potřeba v příštích měsících pacientům poskytnout, je zejména v platbách podle DRG. „Prostor dohánět ortopedickou operativu a další výkony, které byly utlumeny, bude ve výkonové složce úhrady,“ poukázal Čarvaš.

Ministerstvo zdravotnictví se ale od účastníků dohodovacího řízení dozvědělo dvě podmínky pro vydání úhradové vyhlášky. Dohoda mezi nemocnicemi a pojišťovnami neplatí, pokud se platby státu nezvýší (a vláda je už zvýšila) nebo pokud se zvýší tabulkové platy ve zdravotnictví.

Ministerstvo financí sice původně navrhlo, že příští rok platové tabulky neporostou, jednání o tom se ale ještě vedou. Příslibu navýšení platů se už dočkali učitelé, o jeho výši bude ministryně financí jednat s ministrem školství v létě. Pro lékařské odbory je to signál, že prostor pro zvyšování platových tabulek bude i pro ně. Jak řekl MT šéf lékařských odborů Martin Engel, o navýšení tarifů budou odbory usilovat bez ohledu na dohodu z dohodovacího řízení, protože růst platů ve zdravotnictví považují po covidové krizi za důležitý. V souvislosti s proběhlou krizí odbory očekávají zvýšení odchodů nemocničního personálu. Pro rok 2022 požadují alespoň desetiprocentní nárůst platů.

„Pokud odbory vyjednají s vládou zvýšení platových tabulek, musí na to vláda najít peníze ve státním rozpočtu nebo jiným způsobem. V tuto chvíli ve zdravotnictví peníze na další zvýšení platů nejsou. Dohodu jsme udělali za těch podmínek, jaké byly v tu chvíli predikovatelné,“ uvádí Čarvaš.

Náklady zdravotního pojištění na akutní nemocnice bez centrových léčiv v roce 2020 činily 180 miliard korun, více než polovinu z celkových nákladů na zdravotní služby (349 miliard korun).

Ambulantní specialisté budou jednat s ministrem

Na rozdíl od všech ostatních segmentů letos nedošlo k dohodě o úhradách na příští rok v segmentu ambulantních specialistů, o jejich příjmech tak rozhodne ministr zdravotnictví bez vodítka, které by mu poskytla dohoda. Předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR Zorjan Jojko, koordinátor segmentu, vysvětluje, proč nebyla nabídka zdravotních pojišťoven pro ambulantní specialisty přijatelná: „V březnu 2020 nám bylo slíbeno, že bude navýšena hodnota ceny práce nositelů výkonů. Stejná situace byla v roce 2006 a 2016. Nechceme, aby se opakovala situace, že navýšení uvidíme jen na počítači, ale ne v reálných příjmech.“

Hodnota práce lékařů v sazebníku výkonů sice v roce 2021 stoupla o deset procent a letos je v plánu její navýšení o dalších jedenáct procent. Jenže zároveň byl v roce 2021 zpomalen nárůst hodnoty bodu ze zhruba pěti procent na tři procenta.

I když se poslední nabídka pojišťoven se čtyřprocentním navýšením úhrad přiblížila představám ambulantních specialistů, nepřiblížila se dost. Zvýšení ceny práce by se v úhradách naplno nepromítlo. Zdravotní pojišťovny také počítaly s limity a regulacemi na úrovni letošního roku, což nebere v potaz vysokou inflaci v cenách materiálu i vyšetření. Navíc v ambulancích přibývá pacientů, kteří potřebují dražší péči, ať jsou to lidé s následky po covidu, nebo s následky odkládání péče.

„Za podobných podmínek budeme nuceni vypisovat menší počty léků a dalších vyšetření, což se samozřejmě podepíše na celkové kvalitě a dostupnosti poskytované péče. I proto jsme předložený návrh nemohli podpořit,“ uvedl Jojko. „Na rozdíl od jiných subjektů pro nás tyto úhrady znamenají jediný zdroj příjmu. Nečerpáme z žádných městských, krajských, ani státních rozpočtů. Kromě onkologického odvětví s námi nepočítá dokonce ani žádný dotační program na obnovu zdravotnictví. Proto považujeme za důležité, aby byly finanční podmínky posuzovány komplexně se zohledněním všech zdrojů,“ dodal Jojko.

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je nedohoda na úhradách pro ambulantní specialisty výhrou. Vidí tu prostor, jak v jednáních pokračovat a získat z balíku veřejného zdravotního pojištění více než nabízená čtyři procenta nárůstu. Podle něj prostor pro vyšší úhrady je, protože velká část mimořádných výdajů, kvůli kterým rostly v předchozích letech platby za státní pojištěnce, už příští rok nebude, ale navýšené platby zůstávají. „V roce 2022 půjde za státní pojištěnce do zdravotnictví o 67 miliard korun víc než v roce 2019, je tu předpoklad, že snad nebudou takové náklady spojené s likvidací epidemie COVID‑19, takže ve zdravotnictví budou peníze. Musíme zabojovat o to, aby část z toho šla do práce lidí, kteří ve zdravotnictví pracují,“ řekl na sjezdu komory Kubek. V segmentu ambulantních specialistů má organizace ČLK, o. s., založená komorou, značný hlasovací podíl.

Jak ale nedávno zopakoval ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, ve svém rozhodování o úhradách na příští rok se bude řídit principem rovnosti. „Stále platí, že by podle mě všechny segmenty měly růst plus minus rovnoměrně a žádný segment by neměl být vysoce preferován,“ uvedl před časem v rozhovoru pro MT.

Jojko věří, že prostor pro jednání s ministrem zdravotnictví tu je. „Dosud vždy, když byl na tomto postu ministr Vojtěch, si vyslechl všechny argumenty a pak rozhodl. Myslím, že argumenty máme,“ říká Jojko. Do věci vstupuje ještě otázka vyúčtování úhrad zdravotních pojišťoven za loňský rok.

Zdroj: MT