Přeskočit na obsah

ČSSD navrhla za první tři dny nemoci 30 procent průměrného příjmu

Sociální demokraté navrhli, aby nemocní pracovníci dostávali od příštího roku v prvních třech dnech nemoci 30 procent průměrného platu. Svůj záměr chtějí dostat do novely zákoníku práce, která upravuje přesčasy. Sněmovna ji poslala do závěrečného projednávání. Poslanci by ji měli schvalovat nejspíš příští týden. Podle schváleného zákona o nemocenské by lidé od ledna neměli v prvních třech dnech stonání dostávat žádnou náhradu.

Podle novely zákoníku by zdravotníci měli pracovat přesčas až 16 hodin týdně, tedy až dvojnásobek proti dnešku. Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) řekl, že tato změna by umožnila už letos "legalizovat přesčasové hodiny" zdravotníků. Na úpravě se dohodl se zaměstnavateli a odbory. Sněmovní výbory sociální i zdravotní ji doporučily schválit.

Návrh ČSSD o nemocenské, s nímž přišel stínový ministr práce a šéf sociálního výboru Zdeněk Škromach, ministr práce Petr Nečas (ODS) označil za přílepek. Stejný názor má i poslankyně Alena Páralová (ODS). Pokud podle ní Škromach chtěl změnu, měl ji navrhnout minulý týden do zákona o nemocenském pojištění. Stejný nápad jako Škromach na náhradu 30 procent průměrného příjmu v prvních třech dnech nemoci od ledna předložil minulý týden komunistický poslanec Miroslav Opálka.

Žádnou nemocenskou v prvních třech dnech nemoci nemají lidé už od letoška. Ústavní soud ale k 30. červnu toto opatření vládní reformy zrušil. Od pololetí by tak nemocní měli na začátku stonání dostávat stejně jako od 4. dne 60 procent vyměřovacího základu, který se počítá z příjmu. Nečas minulý týden navrhl, aby se od září do konce roku platilo 25 procent základu. Návrh připojil k novele zákona o nemocenském pojištění, kterou by sněmovna měla také schvalovat nejspíš příští týden. Se zavedením dávek na počátku nemoci v novém roce ministr nesouhlasí. Podotkl, že Ústavní soud ve svém stanovisku nepoukázal na to, že by neplacení nemocenské od příštího ledna bylo neústavní. Podle něj je "bizarní hypotéza", že by si soudci neuvědomili, že tato úprava má platit.

Od ledna budou náhradu mzdy v prvních dvou týdnech nemoci hradit zaměstnavatelé. Za to jim v příštím roce klesnou odvody ze 3,3 na 2,4 procenta. Polovinu vyplacených náhrad by jim stát měl vrátil. Podle Škromacha firmy na novém systému uspoří. "Ponechání karenční doby by zaměstnavatelům přineslo další neodůvodněné úspory," uvedl Škromach. Podle něj je systém pojištění v přebytku, takže omezování není nutné. Loni vybraná suma překročila výdaje o devět miliard korun a letos by to mělo být o 17 miliard, dodal Škromach.

Podle Nečase systém již v příštím roce může mít "sklon k deficitu". Příjmy totiž kvůli snížení odvodů firem poklesnou. O 0,1 procenta méně by na nemocenské pojištění mohli od ledna odvádět i zaměstnanci. "Výdaje tak budou pravděpodobně vyšší než příjmy," řekl ministr.

Výdaje na nemocenské letos v prvním čtvrtletí proti stejné době loni poklesly téměř o devět procent. V loňských prvních třech měsících se na nemocenské vyplatilo zhruba 7,91 miliardy korun, letos přibližně 7,23 miliardy. Výdaje za březen se podle České správy sociálního zabezpečení proti loňsku snížily o víc než čtvrtinu. Nemocí o 28 procent ubylo. O víc než 11 procent bylo méně i celkem prostonaných dnů. Doba průměrné nemoci se ale prodloužila o týden.

Zdroj: ČTK

Sdílejte článek

Doporučené

Vystavování ePoukazů

17. 12. 2024

Dnešní Poradna přináší přehled o tom, jak funguje ePoukaz, kde ho lze uplatnit a jaké možnosti má lékař při jeho předání pacientovi. Představí mimo…