ČR má v rámci OECD nízký podíl soukromých výdajů na zdravotnictví
Vydání domácností stoupla z předloňských 45,754 miliardy na 46,376 miliardy korun v roce 2011.
Mezi soukromé výdaje se řadí přímá vydání obyvatel, výdaje neziskových institucí, dary, výdaje zaměstnavatelů na zdraví zaměstnanců či soukromé zdravotní pojištění. Nižší soukromé výdaje mají Nizozemsko, 14,3 procenta a Dánsko, 15,5 procenta. Nejvyšší je vedle Maďarska mají Švýcarsko, 34,7 procenta, Portugalsko, 32,7 procenta, a Slovensko, 32,2 procenta.
Pro mezinárodní srovnání se užívá podíl výdajů na zdravotnictví na celkovém HDP. Údaj je ale pouze orientační, závisí na cenové hladině v dané zemi. V ČR se tento podíl pohyboval od sedmi procent v roce 2005, přes osm procent v roce 2009, na 7,5 procenta v roce 2010. Přispěl k tomu absolutní pokles HDP i růst výdajů veřejného zdravotního pojištění a soukromých výdajů.
Ve vyspělých západoevropských zemích, jako Belgie, Dánsko, Francie, Německo, Nizozemsko a Švýcarsko, pravidelně přesahuje podíl zdravotnictví na HDP deset procent.
Výdaje veřejného zdravotního pojištění tvořily v roce 2010 v ČR 77,9 procenta běžných výdajů na zdravotnictví. Zhruba 5,4 procenta byly výdaje státního a územních rozpočtů.
Nadpoloviční podíl veřejných zdrojů vykazují všechny evropské země OECD. Mimo Maďarsko, Portugalsko, Slovensko a Švýcarsko přesahuje 70 procent. Nejvyšší podíl mají Nizozemsko, 85,7 procenta, Dánsko, 84,5 procenta, ČR, 83,3 procenta, Švédsko, 81,1 procenta, a Island, 80,4 procenta.
Významnou část veřejných zdrojů tvoří výdaje veřejného zdravotního pojištění - v ČR 77,9 procenta, v Nizozemsku 77,2 procenta, ve Francii 73,7 procenta, Slovinsku 70,9 procenta a v Německu 70,5 procenta.
Naproti tomu v Dánsku, Finsku, Portugalsku, Španělsku a Švédsku je podíl veřejného zdravotního pojištění nulový nebo zanedbatelný. Zdravotnictví se tam financuje z rozhodující míry z veřejných rozpočtů, tedy daní.
V přepočtu na jednoho obyvatele, kupní sílu a cenovou hladinu v ČR celkové výdaje převyšují Polsko a Maďarsko, ale nedosahují úrovně většiny ostatních evropských zemí OECD. V roce 2010 předstihlo ČR Slovensko. Ve srovnání s ČR mají tyto výdaje 2,7 krát vyšší Nizozemsko, Švýcarsko a Norsko.
Výdaje na zdravotnictví v roce 2010 podle zdrojů financování jako procento z celkových výdajů
| veřejné výdaje celkem | -z toho veřejné zdravotní pojištění | -veřejné rozpočty | soukromé výdaje | |
| ČR | 83,3 | 77,9 | 5,4 | 16,7 |
| Belgie | 75,6 | 64,7 | 10,9 | 24,4 |
| Dánsko | 84,5 | 0 | 84,5 | 15,5 |
| Finsko | 74,1 | 15,2 | 58,9 | 25,7 |
| Francie | 77,6 | 73,7 | 3,9 | 22,5 |
| Island | 80,4 | 29,3 | 51,1 | 19,6 |
| Kanada | 70,2 | 1,4 | 68,8 | 29,8 |
| Maďarsko | 64,3 | 55,7 | 8,6 | 35,6 |
| Německo | 77,2 | 70,5 | 6,7 | 22,8 |
| Nizozemsko | 85,7 | 77,2 | 8,5 | 14,3 |
| Polsko | 72,2 | 66,3 | 5,9 | 27,8 |
| Portugalsko | 67,3 | 1,3 | 66 | 32,7 |
| Rakousko | 77,1 | 44,8 | 32,3 | 22,8 |
| Slovensko | 67,8 | 61,4 | 6,4 | 32,2 |
| Slovinsko | 72,3 | 70,9 | 1,4 | 27,8 |
| Španělsko | 73,8 | 4,6 | 69,2 | 26,2 |
| Švédsko | 81,1 | 0 | 81,1 | 19,0 |
| Švýcarsko | 65,2 | 46,3 | 18,9 | 34,7 |
| USA | 49,1 | 43,3 | 5,8 | 50,9 |
Zdroj: 0ECD Health Data, červen 2012
ČTK nam
Zdroj: ČTK