Co se letos povedlo v českém zdravotnictví
Zpravodajství ze zdravotnictví obsazují témata, která reflektují nejistotu všech, kdo se v systému pohybují – výpadky léků, nerovnoměrný přístup k péči, personální devastace některých oborů. Pozitivní sdělení se vedle znepokojujících zpráv prosazují hůře. To snadno vede k vychýlenému vnímání, kdy se skutečnost zdá horší, než skutečně je. I proto v závěru roku připomínáme pár věcí, které se podle všeho povedly. Výběr do takového TOP 10 je ale ze své podstaty limitovaný. Stranou zůstávají změny, které jsou sice důležité, ale v reálném čase nepostřehnutelné. Za seznamem nečinícím si nárok na objektivitu není žádná propracovaná metodika. Má jen být určitou protiváhou negativních sdělení, která si pozornost veřejnosti získávají snadněji.
Historicky první podání trombolýzy v sanitce ve střední a východní Evropě u pacienta s mozkovým infarktem: mobilní iktová jednotka se osvědčila
V hornatém kraji v okolí Valašského Meziříčí tři týdny vyjížděla k nemocným se suspektní cévní mozkovou příhodou sanitka upravená jako mobilní iktová jednotka. Vůz pro tento účel byl zapůjčen ze Saarské univerzity v Homburgu. Kromě jiného vybavení obsahoval CT přístroj, EEG a sonograf. Díky tomu bylo možné hned na místě určit, zda pacient má, nebo nemá cévní mozkovou příhodu, specifikovat její typ, tedy zda jde o mozkový infarkt, nebo krvácení, a potom v indikovaných případech aplikovat trombolýzu. Tím se výrazně zkracuje čas k zahájení rekanalizační léčby. Každá minuta, o kterou se podání trombolytika posouvá, se zobrazuje na prognóze pacienta a znamená doslova týdny života navíc.
Koncept mobilních iktových jednotek ve světě není úplně nový, v Česku šlo ale o pilotní projekt – a úspěšný. „Tuto jednotku jsme použili v regionu, kde není akutní neurologická péče dobře dostupná. Pravděpodobnost, že pacient bude ošetřen na iktové jednotce v nemocnici, je v této oblasti jen čtyřicet procent, což je hluboko pod situací v jiných krajích a pod tím, jak by měla fungovat zdravotní péče. Přistupovali jsme k tomu s pochopitelnou nedůvěrou, protože jsme se zejména obávali, že budeme mít málo pacientů, ale naše zkušenost byla velmi pozitivní. Za dvacet dní jsme zaznamenali padesát výjezdů, šestkrát došlo k podání trombolýzy a jeden pacient s okluzí velké tepny byl transportován k mechanické trombektomii do FN Ostrava,“ říká prof. MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., primář Neurologického oddělení Krajské nemocnice T. Bati. Předpoklad zrychlení celého procesu se podle něj potvrdil. „U jednoho nemocného došlo k podání trombolýzy do dvaceti minut od zavolání. Toho by jinak nebylo možné dosáhnout.“
Určitou bariérou je personální náročnost takového přístupu – posádku vozu tvoří záchranář, radiologický asistent a neurolog (radiolog CT snímek hodnotí prostřednictvím vzdáleného připojení). „Lze si ale představit, že by mohl být online i neurolog. Narážíme zde také na to, že podle stávající legislativy může CT přístroj obsluhovat jen radiologický asistent. Potřebovali bychom, aby to za určitých podmínek mohl dělat zaškolený záchranář jako v některých jiných zemích v Evropě,“ doplňuje prof. Mikulík s tím, že za projektem kromě celé řady dalších odborníků stál MUDr. Mgr. Radim Líčeník, Ph.D., který vede jedno z iktových center ve Velké Británii.
Tato iniciativa je pokusem o lokální řešení nerovnoměrnosti zdravotní péče v určitých oblastech ČR, které není možné vyřešit klasickou a standardní cestou. V průměru a pro velkou část populace je péče o nemocné s akutní cévní mozkovou příhodou v České republice mimořádně dobře zorganizována. Skoro třetině nemocných s ischemickou CMP je aplikována trombolýza. Toto je prakticky celosvětový unikát a občané ČR mají mnohem větší šanci, že dostanou léčbu a také že ji dostanou dříve než většina obyvatel ve světě i v Evropě. Devět procent pacientů podstoupí mechanickou trombektomii. „Tento výkon není pro každého, záleží i na tom, která tepna je uzavřena. Indikováno k němu by mohlo být zhruba dvacet procent pacientů, my se tedy blížíme k polovině. Prostor na zlepšení zde ještě je, ale již nyní jsme na pátém místě v Evropě,“ říká doc. MUDr. Aleš Tomek, Ph.D., předseda Cerebrovaskulární sekce České neurologické společnosti ČLS JEP s tím, že dalším krokem by mělo být vybudování sítě ambulancí cévních neurologů, kteří by nemocné s CMP přebírali po akutní fázi onemocnění.
Praktici si vzali za svůj screening osteoporózy
Osteoporóza patří mezi podceňovaná onemocnění. Je přitom spojena nejen se snížením kvality života, ale i s nezanedbatelnou mortalitou – zvláště u seniorů často právě fraktura v osteporotickém terénu vede k ztrátě soběstačnosti, imobilitě a nakonec i k úmrtí. Jde také o výrazně poddiagnostikované onemocnění. To by se nyní mělo změnit. Úspěšně se rozjel program screeningu osteoporózy, do kterého se významně zapojili praktici – některé ordinace primární péče dokonce budou provádět denzitometrii. „Pro mě je zahájení projektu časného záchytu osteoporózy v primární péči velkou satisfakcí. Řada kolegů investuje nemalé peníze a pořizují si přístroje DEXA. Brzy budeme mít prvních dvacet praktických lékařů s kostním denzitometrem. Kdyby mi někdo před dvaceti lety řekl, že to zažiju, nedovedl bych si to představit,“ říká předseda Sdružení praktických lékařů MUDr. Petr Šonka. Dává podle něj smysl, aby diagnostika a léčba osteoporózy probíhala na jednom místě – v tomto směru se praktikům otevírá široké pole působnosti i díky tomu, že je nově pro ně uvolněna preskripce bisfosfonátů.
Podle PhDr. Mgr. Jana Bodnára, náměstka ředitele VZP pro zdravotní péči, jde o příklad projektu, který reálně naplňuje termín řízená péče (disease management). „Není založen jen na screeningu, ale celý proces péče od vyhledání nemocného, správnou diagnostiku po léčbu. Jde přitom o projekt nákladově efektivní, který by v budoucnu měl šetřit prostředky v řádu miliard. Náklady na diagnostiku a léčbu osteoporózy jsou vysoké, náklady na dopady neléčené osteoporózy a jejich komplikací jsou ale astronomické.“
Screening karcinomu prostaty – sofistikovaný, ale pro pacienty jednoduchý
Relativně rychle, během dvou let, se podařilo zrealizovat metodiku a koncepci programu časného záchytu karcinomu prostaty. Ten se od 1. ledna 2024 naostro rozjíždí. „Tento program má šanci na mnohem rychlejší rozjezd, než tomu bylo u dosavadních onkologických screeningů. Připravenost odborníků a doufám, že i cílové populace umožňuje rychlý start,“ říká ředitel ÚZIS prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D.
Vyšetřovací algoritmus představuje v tomto případě komplexní strukturu zahrnující celou řadu odborníků – praktických lékařů, urologů, radiologů, biochemiků a onkologů. „V tomto ohledu jde o složitý preventivní program. Z pohledu naprosté většiny pacientů se jedná ale o program jednoduchý – budou muset podstoupit jen odběr na stanovení koncentrace PSA, není požadováno ani vyšetření prostaty per rectum,“ uvádí předseda České urologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Roman Zachoval, Ph.D. Do screeningu muži vstupují přes praktického lékaře nebo urologa. Pokud je koncentrace PSA 3,0 µg/l a více, podstoupí další došetření v ordinaci ambulantního urologa s certifikátem provádět screeningové vyšetření prostaty. Ten pak na základě dalších testů (denzita PSA, sono) případně pacienta nasměruje do akreditovaného radiologického centra, kde se provede magnetická rezonance bez podání kontrastní látky. Výsledkem je skóre PI‑RADS. Na jeho základě je (anebo není) indikována biopsie (kterou opět provádějí pouze akreditovaná urologická pracoviště). V případě pozitivního nálezu je pak pacient odeslán k multidisciplinární léčbě do komplexního onkologického centra. „Takto organizovaný a plošně dostupný program prevence zhoubných nádorů prostaty má velký potenciál zachraňovat životy,“ shrnuje prof. Dušek.
Pootevřená zdravotnická data
Hned dvakrát se letos Ústavní soud zabýval tématem zveřejňování dat o zdravotnictví a zcela jednoznačně konstatoval, že dosavadní praxe nebyla správná a právo na informace je širší, než jak je dosud ÚZIS a ministerstvo zdravotnictví vnímaly. Jediným možným důvodem odepření dat tedy je, že by jejich poskytnutí bylo v rozporu s nějakým jiným základním právem. Například kdyby údaje ohrozily osobní údaje pacientů. Ne že bychom mohli považovat za úspěch to, když zdravotní politiku určují ústavní soudci. Důsledky jsou ale jednoznačně ve prospěch transparentnosti a kvality českého zdravotnictví. Po letech práce na zveřejňování dat publikuje Ústav zdravotnických informací a statistiky na informačním portále NZIP v návaznosti na jedno z těchto rozhodnutí vybrané ukazatele péče v porodnicích až na úroveň jednotlivého poskytovatele, tedy například počet porodů v konkrétních porodnicích v letech 2013 až 2022. Dále zveřejňuje nebývale rozsáhlé množství dalších údajů, byť zatím ne o konkrétních poskytovatelích, z Národního registru reprodukčního zdraví, z Národního onkologického registru, z Národního kardiologického informačního systému, základní přehled vývoje počtu hospitalizací podle skupin diagnóz, vývoj celkového počtu jednotlivých vykázaných výkonů a další údaje z Národního registru hrazených zdravotních služeb, základní údaje z Národního diabetologického registru, některé ukazatele lůžkové péče ze systému DRG nebo také vývoj proočkovanosti proti chřipce i dalším infekcím v jednotlivých okresech. Pootevření zdravotnických dat v míře, jaká se podařila během roku 2023, je skvělou zprávou samo o sobě, navíc je tu stále velký prostor pro další zlepšování. Už teď nabízí datové zpravodajství na portále NZIP hodiny zajímavého čtení různým typům zájemců. A do budoucna by nemělo nic bránit například zveřejnění počtu těch výkonů provedených v konkrétních nemocnicích, u kterých je odborná shoda na souvislosti mezi počtem a kvalitou.
Finanční podpora center pro vzácná onemocnění
Úhradová vyhláška pro příští rok má poprvé podpořit náročnou práci center pro vzácná onemocnění. Poskytovateli, který zajišťuje péči o pacienty se vzácným onemocněním, zapojenému do evropské referenční sítě ERN připadne na každé centrum paušální úhrada milion korun. Kromě toho za každého pojištěnce, u kterého v daném období vykáže kód ORPHA příslušného vzácného onemocnění, dostane 126 korun. Dosud byla centra hrazena jako jiné ambulance. Nemocnice jejich provoz dotovaly z jiných příjmů.
V roce 2023 byl napsán Kardiovaskulární plán České republiky
Na sklonku roku 2022 vyvrcholily debaty českých kardiologů a dalších specialistů o naléhavé potřebě nového národního kardiovaskulárního plánu a prakticky přesně za rok je tzv. Kardiovaskulární plán České republiky (KP) s vizí a strategií pro nejbližších deset let na světě. Jde o obsáhlý a detailní dokument, na jehož přípravě se letos podílelo 13 odborných společností a pacientská organizace kardiovaskulárních pacientů. Další desítky vyjmenovaných subjektů a organizací by měly spolupracovat na jeho realizaci. Ministerstvo zdravotnictví ČR v čele s V. Válkem opakovaně deklarovalo podporu KP a přislíbilo zajistit jeho schválení vládou. V těchto dnech míří KP do meziresortního připomínkového řízení, protože opatření, která KP navrhuje, ovlivní nejen zdravotnictví, ale také oblast školství a práce a sociálních věcí. KP reaguje na skutečnost, že onemocnění srdce a cév jsou nejčastější příčinou úmrtí v ČR – umírá na ně téměř dvakrát více obyvatel než na nádorová onemocnění. Současně strmě roste morbidita spojená se srdečním selháním nebo poruchami srdečního rytmu. Léčba kardiovaskulárních onemocnění stojí naši zemi ročně téměř 126 miliard korun. Čeští kardiologové vytvořili první kardiovaskulární program už v roce 2013, ten byl ale orientován převážně na intervenční kardiologii a je možné konstatovat, že svůj cíl zde splnil – podařilo se dosáhnout zásadního snížení úmrtnosti v akutní kardiologii. Nový, letos vzniklý plán se má obrátit především na oblasti, kde jsou stále patrné rezervy – na primární a sekundární prevenci, zlepšení dostupnosti kardiologické péče v regionech a efektivní využití moderních léčebných postupů. KP počítá rovněž s praktickými lékaři a modernizací systému preventivních prohlídek nebo se systematickým zvyšováním zdravotní gramotnosti. Česká republika je po Španělsku a Polsku teprve třetí evropskou zemí, která takto důležitý strategický dokument v moderní podobě vytvořila. Svůj národní plán dokončuje také Chorvatsko. Kardiovaskulární onemocnění jsou problémem celé Evropy, proto i na evropské úrovni vrcholí snahy o tvorbu společného evropského plánu pro kardiovaskulární zdraví s podporou Evropského parlamentu – hybateli jsou velké mezinárodní organizace zastřešující národní pacientské organizace, ale i Evropská kardiologická společnost. Rok 2023 lze tedy směle nazvat Rokem kardiovaskulárních plánů.
Prague ICU jede
Milion zhlédnutí zaznamenalo video zachycující postup elektrické kardioverze na vzdělávací platformě Prague ICU. Ta představuje unikátní edukační projekt zaměřený především na akutní kardiologii. V mezinárodním kontextu těžko hledá konkurenci, ať už jde o šíři záběru, nebo inovativní přístup k online sdílení odborných informací. Tento projekt zaštiťuje Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM), respektive jeho Klinika kardiologie. „Jednou z hlavních myšlenek, se kterými jsme Prague ICU začali, byla snaha mít co nejvíce potřebných informací pohromadě. Chtěli jsme poskytnout na jednom místě oporu pro co nejvíce klinických problémů, mít všechno užitečné na jednom portálu,“ říká hlavní iniciátor této iniciativy doc. MUDr. Michal Pazderník, Ph.D. Prvotní náplní Prague ICU jsou edukační videa natáčená přímo na oddělení intenzivní péče, která krok po kroku popisují, jak metodologicky správně provádět vybrané invazivní a intervenční výkony. Nyní jsou jich k dispozici stovky a na ně se postupně napojuje další obsah. Ten je primárně vytvářen v angličtině, aby byl přístupný tuzemské odborné veřejnosti, ale také publiku ze zahraničí. Některé části jsou ale česky – to platí i pro poslední velké aktualizace – ECHO a EKG akademii v češtině. Zájemci zde najdou moderní podrobnou učebnici echokardiografie, která obsahuje desítky přehledně rozdělených klinických diagnóz. Základnou Prague ICU je její webová stránka www.pragueicu.com. V poslední době tým Prague ICU vykročil z online prostoru a nabízí vzdělávací akce, kde je naopak kladen důraz na praktické osvojení si konkrétní dovednosti přímo na místě. V červnu proběhl již druhý ročník Prague ICU school & workshop.
Dva zásadní dokumenty pro dětskou paliativní péči
Již v roce 2022 na jaře představili zástupci České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP a České pediatrické společnosti ČLS JEP Koncepci péče o děti a dospívající se závažnou život limitující a ohrožující diagnózou a jejich rodiny. Letos přibyl další významný dokument – překlad nových Mezinárodních standardů pro dětskou paliativní péči GO‑PPaCS (Global Overview – Paediatric Palliative Care Standards). Příprava těchto dvou materiálů probíhala současně a dokumenty se vzájemně doplňují.
Na jejich základě by měla vzniknout strategie dalšího rozvoje dětské paliativní péče v ČR. Mezinárodní standardy pro dětskou paliativní péči jsou konsensuálním dokumentem široké skupiny odborníků napříč státy s různými kulturními a socioekonomickými podmínkami, s různým nastavením zdravotních a sociálních systémů, s různými modely pregraduální i postgraduální výuky, samotné zdravotnické praxe i nástrojů sledování kvality péče. Dosáhnout jakéhokoli konsensu nemusí být vůbec jednoduché. O to víc je tento rozsáhlý dokument, na jehož překladu pracoval celý tým odborníků, cennější.
Vydání českého překladu Mezinárodních standardů dětské paliativní péče je zásadním impulsem k nastartování systémové změny v ČR. Mezinárodní standardy prezentují stanoviska všech světových odborníků v oboru dětské paliativní péče a zahrnují základní oblasti, kterými jsou potřeby dítěte a rodiny, péče v závěru života, modely péče a prostředí, v nichž je péče poskytována, DPP při humanitárních krizích, nástroje péče, vzdělávání a výcvik. Pro naplnění těchto standardů je však v ČR ještě potřeba řada změn a mnoho práce všech, kteří o rozvoj této péče usilují.
Grantový program podpoří rozvoj péče v závěru života v ordinacích praktických lékařů
V tomto roce vznikl uzavřený grantový program Péče v závěru života v ordinacích praktických lékařů, který podpoří vybrané zástupce z řad praktických lékařů z celé České republiky. Bude spuštěn v lednu 2024. Jeho cílem je poskytnout praktickým lékařům vzdělání a nástroje, které napomohou ke zvýšení dostupnosti kvalitní péče v závěru života ve všech regionech.
Právě praktičtí lékaři hrají v rychle se rozvíjející paliativní péči klíčovou roli. Se svými pacienty a jejich rodinou jsou v dlouhodobém kontaktu a mohou výrazně přispět k rozšíření a zkvalitnění péče v závěru života. Dvouletý uzavřený grantový program nadačního fondu Abakus podpoří vybrané zástupce z řad praktických lékařů z celé ČR. Odbornou záštitu programu zajišťuje Česká společnost paliativní medicíny ČLS JEP s procesní podporou Nadačního fondu Kliniky paliativní medicíny.
Jak se v posledních letech ukázalo, osoba praktického lékaře je z pohledu včasného rozpoznání, poskytnutí péče a dalšího nasměrování velmi zásadní. Proto je snahou vybraným praktikům z regionů České republiky poskytnout dvouletý rozvojový program v oblastech paliativní péče, jako jsou vhodné farmakologické postupy, správná komunikace i vlastní psychohygiena, a možnost zapojit se do osvěty o tématu ve svém okolí. Jak odborníci věří, tento program je dalším krokem vedoucím ke zvyšování dostupnosti paliativní péče.
Široká dostupnost adekvátních odborných služeb pro nemocné v závěru života zásadní měrou souvisí s možnostmi a odborností poskytovatelů obecné paliativní péče – praktických lékařů, agentur domácí péče, pobytových zařízení sociálních služeb, komunitních služeb i dalších pečujících profesionálů. Výstupem programu bude kurs Péče v závěru života pro praktické lékaře, síť ambasadorů, kteří budou působit jako kontaktní osoby a mentoři pro místní komunitu, interaktivní webová stránka a další nástroje, které umožní praktickým lékařům poskytovat kvalitní a dostupnou péči v závěru života pacientům v celé České republice. Vybraných patnáct ambasadorů se v průběhu dvou let bude podílet na mapování služeb v závěru života v jejich regionu, absolvují také vzdělávací program, který je připraven na míru jejich potřebám, a zapojí se do odborné studie.
Spuštění biotechnologického klastru Prague.bio
Vědecký potenciál České republiky je velký. Mít brilantní mozky přicházející se skvělými nápady však často k mezinárodnímu úspěchu nestačí. Fascinující příběhy Antonína Holého či Otto Wichterleho se dnešním vědcům nepíší snadno. Ne snad kvůli nedostatku invence, ale především kvůli bariérám, které našim špičkovým vědcům brání v úspěšné aplikaci výsledků jejich práce. V oblasti biotechnologií by to mohl změnit nový klastr Prague.bio, který byl spuštěn v tomto roce.
Klastr spojuje klíčové subjekty v oblasti medicíny a přírodních věd, vytvářející prostředí pro synergii mezi výzkumníky, průmyslem, investory a státní správou. Tato spolupráce je klíčová, protože v minulosti často chybělo efektivní propojení, a to zejména při hledání investorů a uzavírání smluv.
Prague.bio má za cíl vytvořit pro vědce optimální podmínky a poskytnout jim nezbytný servis, aby mohli plně využít svůj vědecký potenciál. Klastr Prague.bio je otevřen všem významným subjektům v České republice zabývajícím se vývojem léků, diagnostik a dalších medicínských technologií. Tato inkluzivní platforma zahrnuje univerzity, výzkumné ústavy, inkubátory, transferová centra, start‑upy, investory, průmyslové firmy a zástupce státní a regionální správy.
Prague.bio přináší potřebné propojení a prostor pro spolupráci, který bude klíčovým katalyzátorem pro další rozvoj biotechnologií v České republice.
Jako i jiné roky, i letos bylo tím největším úspěchem, že zdravotnictví fungovalo (ano, jednu chvíli to vypadalo už hodně napjatě). A stále se dá opřít o určité konstanty – například že infektolog MUDr. Marek Štefan pracuje na dalším (již pátém) vydání publikace Antibiotika v klinické praxi…