Co přineslo zveřejnění smluv - názor právníka

O zveřejnění smluv a zprůhlednění toků peněz ve zdravotnictví se hovoří minimálně deset let. Tuto "inventuru" slíbili přinejmenším tři minulí ministři, a to MUDr. Kubinyi 2004 ("odejit" po třech měsících ve funkci), MUDr. Julínek cca 2007 (nesplnil) a MUDr. Heger cca 2012 ("odejit" i s celou vládou). Nyní je záměr zprůhlednění finančních toků opět na začátku, nová vláda zatím podstatné kroky neučinila, za dobré znamení však považuji zájem o toto téma ze strany ministra zdravotnictví i ministra financí. Neméně významný je tlak ze strany poslanců, zejm. Podvýboru pro ekonomiku ve zdravotnictví. Vládě je možno dopřát "100 dnů hájení", aby se zorientovala a našla vhodné právní řešení. MZ si za tímto účelem vyžádalo právní stanoviska z více stran, mj. i ode mne. Mým právním názorem, který jen pasivně přebírám ze soudních rozhodnutí Ústavního a Nejvyššího správního soudu, je, že již dle platného zákona 106/1999 Sb., podléhají zveřejnění veškeré smlouvy s poskytovateli, úhradové dodatky i údaje o vykázané péči, a to bez ohledu na souhlas či nesouhlas poskytovatele, neuplatní se ani výjimky ochrany obchodního tajemství či důvěrnosti majetkových poměrů. Žádná změna zákona tedy není nutná, stačí jen, aby MZ dohlédlo na dodržování zákona, který již máme. Pokud ale vím, různé zájmové skupiny tvrdí ministerstvu opak, s použitím argumentů, které již před lety soudy zvážily a výslovně odmítly. Věřím, že se toto ministerstvo ztotožní se soudním výkladem široké povinnosti zveřejňovat a nebude v názorech zájmových skupin hledat právně problematické záminky, proč to nejde - jak tomu bohužel bylo v minulosti.

Zatím eviduji, že VZP zveřejnila některé smlouvy s nemocnicemi. Z toho nelze zjistit nic moc zásadního. Za zajímavé bych považoval například, kdyby pojišťovna zveřejnila ceny vykazovaných léků, materiálu a služeb u konkrétních nemocnic, a současně daná nemocnice zveřejnila nákladové resp. nákupní ceny; je-li daná nemocnice veřejná či veřejně vlastněná, podléhá totiž informační povinnosti dle zákona 106/1999 Sb. stejně, jako jí podléhá zdravotní pojišťovna. Případně by tyto informace mělo za jednotlivé přímo řízené nemocnice zveřejnit přímo Ministerstvo zdravotnictví. Cenná by byla i informace o tom, od kterých dodavatelů a za jakých podmínek nemocnice nakupují; to je dosud zřejmé jen z šetření Nejvyššího kontrolního úřadu, ze kterých je však bohužel veřejně přístupná jen obecná, anonymní verze šetření. Jinak oceňuji, že VZP zveřejnila návrh smlouvy i dodatku, který nabízí v rámci smíru Protonovému centru. Možná by nebyl špatný nápad, aby všechny pojišťovny zveřejňovaly všechny návrhy úhradových dodatků se všemi poskytovateli, jsou-li jejich podmínky odlišné od "výchozích pravidel" platné úhradové vyhlášky.

Není. Už proto, že čistě výkonová úhrada se takřka nepoužívá, výkony jsou agregovány do globálního či případového paušálu, lůžkodne či kapitace, nebo jsou alespoň objemově zastropovány. Způsob, kterým se jednotlivé výkony naceňují, sdružují, limitují aj., je dán nejprve zcela netransparentním mechanismem tvorby Seznamu výkonů na MZ, následně zcela netransparentním mechanismem tvorby úhradové vyhlášky (včetně např. výpočtů relativních vah DRG), a konečně podléhají zcela netransparentnímu dotváření formou úhradových dodatků jednotlivých pojišťoven. Pokud chtějí pánové Zeman a Babiš hledat "černou díru", mohou začít hledat zde, v mechanismech dle § 17 zákona o zdravotním pojištění. Zde takřka jistě naleznou jak případy, kdy je péče nepřiměřeně předražená, tak i případy, kdy je konkrétnímu poskytovateli hrazena zcela nedostatkově. Jinými slovy, nelze mávnutím kouzelného proutku okamžitě rozmotat to, co minulí ministři zdravotnictví v těsné součinnosti se zdravotnickými zájmovými skupinami po desetiletí pilně zamotávali. Asi nelze tento uzel ani rozetnout, neboť by to poškodilo mnoho poskytovatelů, kteří se účelově nechovají a které jako pacienti potřebujeme. Co však lze již nyní, je začít pomocí analýz vykázaných dat alespoň hledat nejhorší místa plýtvání a účelového vykazování.

Na to budeme přicházet postupně. První krok je zveřejnit smlouvy, úhradové dodatky, analýzy vykázané péče a v mezích možností i zdrojová data vykazovaná pojišťovnám poskytovateli, samozřejmě po anonymizaci, aby bylo chráněno soukromí pacientů. Z toho bude alespoň v hrubých rysech možno poznat, co komu platíme, nejspíše však vznikne potřeba dodatečných dat, porovnání s nákladovostí referenčních pracovišť, očištění o "nepojistné" nákladové položky jako je údržba historických budov, výzkum či vzdělávání, atd. Pokud by se s tím začalo hned, myslím, že informace "komu, kolik, za co platíme" bychom se mohli začit dovídat během roku či dvou.

ivb, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz