Co přinese omezení přesčasů lékařů?

K prvnímu lednu 2014 přestane platit výjimka z příslušné evropské směrnice, která umožňuje, aby lékaři za určitých okolností odpracovali až 832 hodin přesčasů ročně. Podle platného zákoníku práce tak nebude možné mít za rok více než 416 hodin přesčasů (a i na tom se lékař a zaměstnavatel musejí dohodnout). V diskusním fóru se proto ptáme: Co toto omezení pro nemocnice i pro lékaře podle vás bude znamenat? Je na to české zdravotnictví připraveno?

MUDr. Martin Holcát,

ministr zdravotnictví

Výjimka byla v zákoníku práce v platnosti od října 2008 s tím, že byl celou dobu jasně určen konec její platnosti, a to 31. 12. 2013. Řada zařízení se tedy na tyto očekávatelné změny v pracovněprávní legislativě připravila, nejedná se o nějakou ad hoc vzniklou situaci. Jsou nemocnice, které přijaly další lékaře, jiná zařízení řeší situaci redukcí přesčasů, směnným provozem či uzavíráním dohod. Faktem ale je, že někde omezení počtu přesčasových hodin skutečně problém působit může – konkrétně by se to mohlo dle mého názoru týkat záchranných služeb. Zaslal jsem proto již v polovině listopadu ministru práce a sociálních věcí podnět k přípravě návrhu, který by i nadále zachovával dosavadní právní úpravu další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví. Navrhuji ustavení výjimky, která povoluje více přesčasových hodin až do 31. prosince 2015, a to za stejných podmínek, jak jsou doposud upraveny v zákoníku práce a v zákoně o inspekci práce dnes. Objektivně se tedy jedná o problém, kterým se musíme intenzivně zabývat.

MUDr. Jiří Šedo,

předseda Mladí lékaři, o. s.

Tato změna zřejmě nic zásadně nového nepřinese. Zákoník práce je trvale masivně porušován, limity v něm stanovené jsou překračovány již nyní a tento stav je legalizován různými obecně známými právními kličkami. S lékaři jsou nyní vedle hlavního pracovního poměru uzavírány smlouvy např. na „kompletizaci dokumentace“, ale přitom se jedná o výkon ústavní pohotovostní služby, což všichni účastníci systému dobře vědí. Dalším způsobem je například to, že je lékařům oficiálně vykazována pracovní pohotovost, kterou by měl lékař vykonávat mimo pracoviště, přitom je ale reálně vyžadována přítomnost na pracovišti.

Domníváme se, že klíčová je zde otázka motivací, a to jak na straně zaměstnavatelů, kterým současný model přesčasové práce z ekonomického hlediska vyhovuje (jinak by museli nabrat více zaměstnanců), tak na straně zaměstnanců‑ ‑lékařů, jejichž velká část je na příjmech z přesčasové práce existenčně závislá, neboť tyto příjmy v některých případech tvoří až 40 procent celkového příjmu.

Náš stát každopádně není na tuto změnu připraven. Žádný ministr nepřijal opatření byť jen částečně řešící situaci, která od 1. ledna nastane. Pouze manažeři nemocnic mají nyní těžkou úlohu a přemýšlejí, jakou právnickou fintu zvolit, aby od 1. ledna nemuseli nic měnit a vše fungovalo dál jako doposud. Ano, lékaři nemusejí na dohody o přesčasech přistoupit, ale už jsme si zvykli, jak to s tou svobodou ve zdravotnictví je…

MUDr. Miloš Voleman,

místopředseda LOK‑SČL ČR

České zdravotnictví na zavedení příslušné směrnice připraveno není. Je to obrovská ostuda, protože příslušná směrnice (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby) platí 10 let (!!) a stát neudělal vůbec nic. K tomu se nedá nic dodat. Český stát prostě selhává ve svých základních funkcích – vůbec nedbá o dodržování svých vlastních zákonů. I oficiální dohoda z roku 2011, která měla dát základ k řešení problému, byla ze strany státu porušena.

Pro nemocnice a pro lékaře to zřejmě (ve většině případů) nebude znamenat v praxi nic. Obcházela se již stávající legislativa a po prvním lednu se bude pokračovat v hromadném a vědomém porušování zákona. Stát, jako zákonodárce, bude dělat, že se nic neděje. Tak tomu bylo v Čechách vždycky a divil bych se, kdyby se něco změnilo. Ostatně jedinou viditelnou reakcí ze strany státu zatím bylo pouze to, že se objevily (zatím neoficiální a sondážní) pokusy o získání dalších výjimek z evropského práva.

JUDr. Jaroslava Nováková,

vedoucí zaměstnaneckého odboru FN Plzeň

Ve FN Plzeň nebyla nikdy výjimka ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES z maximální délky týdenní pracovní doby využita. Žádná konkrétní opatření ve FN Plzeň nepřipravujeme, směnné provozy byly na mnohých zdravotnických pracovištích u lékařů nastaveny již po účinnosti nového ZP, tj. zákona č. 262/2006 Sb. v platném znění.

V naší nemocnici postupně došlo v souvislosti s novou organizací práce k navýšení o 150 lékařů za tím účelem, abychom na některých zdravotnických provozech zavedli u lékařů plně směnný provoz, na dalších pracovištích směnný provoz v kombinaci s pohotovostí na jiném dohodnutém místě s dosažitelností do stanovené doby.

Nejvíce přesčasů vzniká u lékařů na neonatologickém oddělení a v chirurgických oborech, kde je obtížné zajistit přijetí plně specializovaných odborníků, přičemž systém práce zde vyžaduje týmovou spolupráci a tím pádem i větší obsazenost jednotlivých směn.

Prof. MUDr. Rostislav Vyzula, CSc.,

zdravotnický expert ANO

Bude to asi pro mnohé nemocnice problém. Problém tkví v nedostatku lékařů oproti jiným západním zemím EU. Některé nemocnice řeší tento problém již dnes trojsměnným provozem, což pochopitelně není optimální. Obávám se však, že máme malý prostor pro hledání řešení, dokud bude lékařů málo. Jejich rychlé navýšení, ze dne na den, je nereálné. Je třeba systémových změn.

Dr. Stanislav Fiala,

výkonný ředitel Asociace českých a moravských nemocnic

Nemocnice v důsledku katastrofálního nedostatku finančních prostředků zaviněného státem (odčerpání 6 mld. Kč z nemocnic zvýšením DPH a restrikcemi úhradovou vyhláškou pro rok 2013 se snížením úhrad o dalších 6 mld. Kč) nebudou mít dostatek finančních prostředků na platy ani pro dosavadní lékaře a další zdravotnické pracovníky. Dodržení zákoníku práce (podle evropské směrnice) by naopak potřebovalo zvýšit počty zdravotnických pracovníků. Stát nemůže jednou rukou zdroje z nemocnic brát a druhou rukou požadovat vyšší náklady nemocnic.

Problémy, které z toho vzniknou, jsou problémy zaviněné státem a nemocnice za to nemohou nést odpovědnost.

MUDr. Roman Kraus,

ředitel FN Brno

České zdravotnictví na toto omezení zcela připraveno není. Být ani nemůže, protože v některých specializacích není dostatek lékařů. Navíc v některých oborech toto omezení lékaři odmítají z důvodu porušení kontinuity péče o nemocné. Dalším argumentem je, že toto omezení způsobí zvláště v chirurgických oborech signifikantní prodloužení doby získání erudice, už jen proto, že zde jsou dány dané typy a počty výkonů, které musí lékař udělat dříve, než je připuštěn ke specializační atestační zkoušce. Přesto ve FN Brno v letošním roce hranici 416 hodin přesčasů překročí jen několik desítek lékařů z celkového počtu téměř 900. Nepřinese to tedy žádné zvláštní potíže nemocnici ani lékařům.

Zdroj: Medical Tribune