Co nemocnice, to jiná cena umělého kloubu. To se změní, plánuje Heger
Doposud se v Česku hlídaly jen ceny léků. Stará se o ně Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ten určuje prakticky všechno: jestli se lék na český trh vůbec dostane, kdy to bude, za jakou cenu ho výrobce nabídne i jakou částkou přispěje pojišťovna.
Umělé klouby, kardiostimulátory či injekční stříkačky nikdo nekontroloval. Nejméně čtrnáct let. Naprosto běžně se proto stávalo, že stejnou věc nakupovaly různé nemocnice za různé ceny. Třeba totální endoprotézu účtovala karvinská nemocnice pojišťovnám čtyřikrát dráž než nemocnice v Náchodě. Rozdíl dělal 150 tisíc na jednu kloubní náhradu.
Žádná omezení neplatila ani pro drahé nemocniční přístroje jako ultrazvuky nebo zobrazovače CT. Na zdravotnické prostředky přitom každý rok plyne zhruba osm procent výdajů na zdravotnictví, tedy kolem 23 miliard korun.
Zaplatíme jen to, co jiné státy
A číslo roste. Podle materiálu, který zveřejnila Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků Czechmed, letí náklady na speciální materiál strmě nahoru. Například ve Fakultní nemocnici Motol se zvedly od roku 2003 do roku 2009 o čtvrtinu - na 670 tisíc korun. Podobné to bylo ve Všeobecné fakultní nemocnici. Ta zaplatila za stejné období o 23 procent víc. Celkem to bylo 837 tisíc korun.
"To bychom chtěli změnit. Výrobci budou muset každý prostředek registrovat u Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Ten rozdělí zdravotnické prostředky podle použití a materiálů do skupin. Jejich ceny pak porovná se zahraničím a určí maximální cenu," popsal společné plány pojišťoven a ministerstva ředitel VZP Pavel Horák. Pokud se venku najdou ceny nižší, ústav upraví i ty české.
Kromě toho se zavedou elektronické aukce, které ceny ještě sníží. Podle Horáka až o osmdesát procent. "Naznačují to zkušenosti. Víme o třeba případu, kdy elektronická aukce zlevnila kardiostimulátor z milionu sto tisíc na osm set tisíc," doplnil Horák.
Vybírat už nebude lékař, ale pacient
Zavést regulaci u zdravotnického materiálu je podle šéfa resortu Leoše Hegera klíčové. Má to dvojí důvod. Je potřeba stanovit standard a nadstandard, tedy co ještě lidem zaplatí pojišťovna a na co už si budou muset přidat ze svého. Vláda se navíc k regulaci tohoto trhu zavázala v programovém prohlášení.
"Na ministerstvu proto vznikají první orientační tabulky na ceny prostředků a přístrojů," potvrdila Daniela Rahmaniová z ministerstva zdravotnictví, která má zdravotnické prostředky na starosti.
Plány, které ministerstvo s pojišťovnami představilo, navazují na starý zákon, který ještě za exministra Tomáše Julínka připravil jeho náměstek Pavel Hroboň. Ten chtěl dát navíc pacientovi na výběr: pacient už by nemusel přijmout takovou zdravotnickou pomůcku, kterou mu určí lékař, ale mohl by si z pestré škály výrobků vybrat sám. Pojišťovna by mu ale zaplatila jen určitou částku danou tabulkou.
Protest výrobců: lepší je volný trh
Výrobcům se ale nápad nelíbí. "Není potřeba regulace, ale volný trh," říká šéf České asociace dodavatelů zdravotnických prostředků Miroslav Palát. Náklady na prostředky podle něj rostou daleko pomaleji než celkové náklady na zdravotnictví. "Zatímco výdaje na ambulantní péči vzrostly od přelomu tisíciletí o 58 procent, výdaje na zdravotnické prostředky jen o 53 procent," předkládá čísla Palát.
Poslanec a šéf zdravotního výboru Boris Šťastný však regulaci podporuje: "Stejně jako podléhají regulaci léky, měl by existovat způsob, jak hlídat výdaje za zdravotnické prostředky. Osm procent z pojištění, které se na prostředky vydávají, není tak málo," podporuje novinku Šťastný.
TÝDEN
celý článek ZDE
Zdroj: TÝDEN