Co dělat, když je nedostatek personálu na pracovišti? Právník radí...
Problém je nedostatek personálu na pracovišti, což posvětila nová personální vyhláška. Co má personál, cítící tlak z nezvladatelnosti situace dělat? Kdo nese zodpovědnost v případě poškození zdraví pacienta? Jak má sestra reagovat, když se jí práce kupí a ona prostě nemůže vše zvládnout?
Odpovídá právník se zaměřením na medicínské právo Mgr. Miloš Máca.
Při odpovědi na tento dotaz musím opětovně zdůraznit tu naprosto nejdůležitější zásadu. Vyhláška č. 99/2012 Sb. stanoví pouze minimální kritéria personálního zabezpečení poskytování zdravotní péče. Pouhé matematické splnění výše úvazků jednotlivých zdravotnických pracovníků a fyzické přítomnost pracovníků však zaměstnavatele nezbavuje základní povinnosti, aby s ohledem na druh, rozsah a spektrum poskytované péče a s ohledem na konkrétní situaci a momentální obsazenost oddělení byla zajištěna kvalita, bezpečí a dostupnost zdravotní péče pro všechny pacienty. Hlavně této zásadě má být počet pracovníků bez dalšího přizpůsoben, vyhláška stanoví toliko nepodkročitelné minimum, které je třeba respektovat za každé situace. Pokud se zdravotničtí pracovníci domnívají, že tuto zásadu zaměstnavatel nedodržuje a nedostatečným zajištěním jednotlivých směn může dojít k zanedbání péče či odbornému pochybení právě z důvodu nízkého stavu zdravotnického personálu, měli by zaměstnavatele na tuto skutečnost písemně upozornit, aby bylo zřejmé, že o situaci zaměstnavatel věděl a tím pádem za ní i právně odpovídal.
V tom případě doporučuji tedy na toto zaměstnavatele opravdu prokazatelně písemně upozornit (rovněž je vhodné nechat si dát na kopii podání razítko podatelny s datem přijetí) s konstatováním, že sice mohou být splněna minimální kritéria nastavená vyhláškou č. 99/2012 Sb., ale zaměstnavatel neplní základní obecnou povinnost, aby s ohledem na druh, rozsah a spektrum poskytované péče a s ohledem na konkrétní situaci a momentální obsazenost oddělení byla zajištěna kvalita, bezpečí a dostupnost zdravotní péče pro všechny pacienty. Proto za případné nedostatečné zajištění péče a z toho vyplývající riziko zanedbání péče v konkrétní situaci, jehož důvodem bude právě nedostatečný stav personálu, ponese právní odpovědnost právě zaměstnavatel, který má povinnost podle právních předpisů dostatečný stav zajistit, avšak i přesto toleruje nižší počet zdravotnického personálu, než situace vyžaduje. Toto upozornění posílí Vaši důkazní pozici v případě právního problému, bude tedy zřejmé, že zaměstnavatel o problému věděl, ale případně ho nijak neřešil. Rovněž se lze obrátit s podnětem na příslušný krajský úřad, který nemocnici vydal registraci (oprávnění). Doporučuji tuto prevenční povinnost zaměstnance opravdu nezanedbat, neboť (vím, že se opakuji, ale těchto upozornění není nikdy dost) opět může nastat situace, že pokud by jakýkoliv zdravotnický pracovník nedostatečné personální zajištění poskytování péče či sílící tlak na svou osobu bral smířlivě s tím, že „dosud se nic nestalo, takže nevadí“ a de facto tímto vše mlčky akceptoval, o nevyhovující situaci věděl a nijak na toto zaměstnavatele či nadřízeného pracovníka předem neupozornil, mohla by být část právní odpovědnosti za případná pochybení přenesena i na samotného zaměstnance.
Vždy, když je otázek více, jsou položeny obecně, existuje více možností, občas v některých oblastech absentuje výslovná právní úprava, anebo si lze v některých situacích představit více výkladů či názorů odborníků (čímž neříkám, všechny tyto prvky byly v položených dotazech obsaženy), jde toto na úkor stručnosti textu odpovědi. Pevně však věřím, že jsem veškeré varianty a Vaše možnosti, jak postupovat, shrnul alespoň trochu přehledně.
www.triíbune.cz
Zdroj: www.triíbune.cz