Přeskočit na obsah

ČLK spouští kampaň na podporu ambulantních specialistů

sjezd člk 24
Jednání XXXVIII. sjezdu ČLK v listopadu 2024 v Brně. Foto: MT

Sjezd České lékařské komory jako její nejvyšší orgán odsouhlasil vyhlášení dlouhodobé kampaně na záchranu ambulantní specializované péče v samostatných ordinacích. Ambulantní specialisté jsou dlouhodobě mimo zájem politiků, míní delegáti sjezdu ČLK. Komora také kritizuje, že podle ní nebyly beze zbytku splněny sliby vlády z loňského prosince vůči nemocničním lékařům.

Na svém XXXVIII. sjezdu se Česká lékařská komora (ČLK) 17. listopadu v Brně rozhodla napřít síly více na podporu ambulantních specialistů. „ČLK upozorňuje na negativní trend klesajícího počtu soukromých lékařů. Jednou z hlavních příčin je klesající ekonomická rentabilita provozování soukromých lékařských praxí. Nejpostiženější skupinou jsou ambulantní specialisté, kteří jsou dlouhodobě mimo zájem politiků. ČLK vyhlašuje dlouhodobou kampaň s cílem zachránit ambulantní specializovanou péči poskytovanou soukromými lékaři,“ zní jedno z usnesení sjezdu.

Komora vyjádřila zásadní nespokojenost s úhradovou vyhláškou na příští rok a také s tím, že ministerstvo zdravotnictví přepočtem v úhradové vyhlášce popírá valorizaci ceny práce schválenou v sazebníku výkonů. „ČLK upozorňuje, že v důsledku vyhlášky č. 314/2024 Sb., o stanovení hodnot bodu, výše úhrad za hrazené služby a regulačních omezení pro rok 2025, nebudou zdravotní pojišťovny v roce 2025 hradit státem objednávanou zdravotní péči v reálných cenách, a to v první řadě kvůli politickému rozhodnutí vlády ČR,“ kritizuje komora.

Situace samostatných ambulancí byla jedním z hlavních témat sjezdu. V úhradách jsou letos ambulantní specialisté nejvíce poraženou skupinou, uvedl prezident ČLK Milan Kubek. Kritiky se dočkala úhradová vyhláška na příští rok, a to včetně memoranda, které navíc nad rámec vydané ministerské vyhlášky po pohrůžce protesty vyjednalo Sdružení ambulantních specialistů.

Česká lékařská komora v dohodovacím řízení o úhradách na příští rok požadovala pro ambulantní specialisty navýšení o 15 procent kvůli inflaci, ale ministerstvo zdravotnictví cílilo s ohledem na ekonomické možnosti systému na celkové navýšení výdajů zdravotních pojišťoven o zhruba dvě procenta. Úhradová vyhláška má podle výpočtu ministerstva přinést ambulantním lékařům meziroční růst úhrad při splnění bonifikačních kritérií jen o jedno procento. Další nárůst by měly podle dohody vyjednané Sdružením ambulantních specialistů přinést úhradové smluvní dodatky jednotlivých zdravotních pojišťoven.

„Trendy jsou tak negativní, že nehrajeme o procenta, ale o přežití ambulantních specialistů jako lékařů,“ říká Kubek.

Na sjezdu vystoupil Tomáš Hauer, člen výboru České internistické společnosti ČLS JEP. Připomněl, že Ústavní soud jasně vytyčil, že regulované úhrady ze zdravotních služeb nesmějí být tak nízké, že by nepokryly náklady a neumožnily tvorbu zisku. Podle Hauera to autoři vyhlášky nerespektují. Od dohody o dalším navýšení úhrad úhradovými dodatky si příliš neslibuje, protože dodatky mohou obsahovat jiná nevýhodná ustanovení.

Ředitel VZP Zdeněk Kabátek, další host sjezdu ČLK, uvedl, že na tom nejsou ambulantní specialisté ve vyhlášce na příští rok nejhůř. K lázním je vyhláška vyloženě restriktivní, akutním nemocnicím přinese v průměru jen dvouprocentní růst.

Vzhledem k dohodnutému navýšení nad rámec vyhlášky počítá připravovaný zdravotně pojistný plán VZP na roku 2025 pro segment ambulantních specialistů s nárůstem o více než šest procent, uvedl Kabátek. Do budoucna by se ředitel rád bavil o změně výpočtu úhrad ambulantním specialistům, otevřen je dalšímu snižování hranice vysoce nákladných pacientů, po jejímž překročení nejsou náklady na péči o daného pacienta započítány do limitů.

Pro ČLK je velké téma také růst ceny práce v sazebníku výkonů. „Seznam zdravotních výkonů je třeba měnit v reálný ceník zohledňující skutečné náklady,“ uvedl Kubek. „Zájmem všech by mělo být zvýšení ceny práce lékaře,“ dodal. Zatímco se změny nákladů na ostatní položky v sazebníku výkonů projevují jen nahodile, lékařská komora prosadila automatickou valorizaci ceny práce v sazebníku podle inflace. Cena práce lékaře tak v posledních letech v sazebníku výrazně narostla, a změnily se tak poměry bodových sazeb za různé výkony. Bodové hodnoty výkonů s velkým podílem nákladů na čas lékaře rostly více než ty, kde jsou dominantní jiné náklady. Ministerstvo zdravotnictví kvůli tomu nesystémové rozdělilo v úhradové vyhlášce korunovou cenu za výkony u různých odborností. To vedení ČLK silně kritizuje. „Náš záměr byl, aby odbornosti, které jsou chudé, šly nahoru, a ty, které jsou už tak bohaté, aby neklesly,“ vysvětlil Kubek.

ČLK vyzývá premiéra a ministra, ať splní loňskou dohodu

Sjezd se také vrátil k hodnocení loňských protestů mladých lékařů, následné dohody s premiérem, ministrem zdravotnictví a zdravotními pojišťovnami a jejího naplňování. Zatímco některých bodů, kvůli kterým mladí lékaři loni akci Nebuď mýval spustili a které se dojednaly, se podařilo dosáhnout, jiné nejsou naplněny. Podařilo se zvrátit navýšení maximálního počtu dobrovolných přesčasových hodin, znovu umožnit 24hodinové služby, zvýšit platy lékařů od letoška o 5 000 pro nejmladší lékaře, 8 000 pro lékaře po kmeni a o 15 000 pro lékaře po atestaci, vyjmenoval Kubek. Co se týká slíbeného zesílení kontroly dodržování zákoníku práce v nemocnicích, proběhlo sice větší množství kontrol, které prokázaly nedostatky, nejsou ale informace o tom, že by za to byli manažeři nemocnic potrestáni, řekl prezident Kubek.

Podle ankety, kterou dělala Sekce mladých lékařů ČLK, jen u 10 procent respondentů nedošlo od letošního ledna k navýšení platů lékařů podle dohody. U dalších 13 procent byly zároveň sníženy jiné složky platu. 32 procent lékařů nově chodí po 24hodinové službě ráno nebo dopoledne domů, 54 procent chodí po službě domů a bylo tomu tak i dříve, ovšem 14 procent musí nadále v práci po 24hodinové službě zůstávat.

V některých nemocnicích proběhly změny za účelem snížení přesčasů, jinde žádné neproběhly. Očekávání počtu přesčasových hodin se v těchto dvou skupinách pracovišť výrazně liší. Na prvních podle ankety očekávají lékaři průměrně 520 hodin přesčasů za rok, na druhých 660 hodin za rok. To je sice více než povolených 416 za rok, ale méně než průměr přesčasové práce v době před protesty mladých lékařů 800 hodin za rok, uvedla na sjezdu Monika Hilšerová, bývalá předsedkyně Sekce mladých lékařů.

Sjezd odsoudil, že ministerstvo nesplnilo slib zákona o jednotném odměňování lékařů v nemocnicích ve formě příspěvkových organizací i obchodních společností. Ministerstvo zdravotnictví sice určitý návrh přineslo, ale ne takový, se kterým by zástupci nemocničních lékařů mohli souhlasit. „Je ostudné, že vláda ČR dohodu nesplnila. ČLK vyzývá předsedu vlády ČR prof. PhDr. Petra Fialu, Ph.D., LL.M., a ministra zdravotnictví prof. MUDr. Vlastimila Válka, CSc., MBA, EBIR, aby dohodu splnili. V opačném případě bude ČLK plně podporovat případné protesty vládou podvedených lékařů a ostatních zdravotníků,“ usnesli se delegáti sjezdu ČLK.

Součástí dohody mezi odbory a vládou loni v prosinci byl také slib, že ministerstvo zdravotnictví bude pracovat na změnách vzdělávání zdravotnických pracovníků. „ČLK hodnotí dosavadní změny ve specializačním vzdělávání lékařů jako pouze kosmetické. Nevedou totiž ke zvýšení dostupnosti vzdělávání, a tím i práce mladých lékařů v regionech, neumožňují ambulantním specialistům podílet se na vzdělávání, a tak si vychovávat své nástupce. Nevedou k usnadnění vzájemné zastupitelnosti lékařů, a tím k mírnění jejich nedostatku. Například faktické rušení základní části společného vzdělávání (tzv. kolečko) prosazené ministerstvem působí právě opačným směrem,“ uvádí se v usnesení sjezdu.

Zvyšte pojistné nebo platby za státní pojištěnce

Jako řešení, jak zajistit lepší úhrady péče, vnímá prezident Kubek prolomení nedávno schválené automatické valorizace plateb za státní pojištěnce ze státního rozpočtu a zvýšení této platby blíže k úrovni plateb ostatních osob. Nebo zvýšení pojistného na zdravotní pojištění. V současnosti se platby za státní pojištěnce zvyšují o součet inflace a jedné poloviny růstu reálné mzdy. Kubek kritizuje, že se platby státu a platby pojistného k sobě nesbližují.

Sdílejte článek

Doporučené