ČLK nesouhlasí s návrhem úhradové vyhlášky

Česká lékařská komora vyjadřuje svůj zásadní nesouhlas s předloženým návrhem úhradové vyhlášky pro rok 2012, a to z následujících důvodů:

1) Ministerstvo zdravotnictví ČR nezajistilo pro zdravotnictví adekvátní finanční příjmy v roce 2012, přestože Česká lékařská komora v této oblasti nabízela opakovaně svoji všestrannou pomoc a podporu. Následky tohoto postoje Ministerstva zdravotnictví ČR k reformě zdravotnictví nemohou nést na svých bedrech zdravotnická zařízení.

- Ministerstvo nezajistilo kompenzaci zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 %.

- Ministerstvo neprosadilo valorizaci plateb za tzv. státní pojištěnce, kdy také v roce 2012 zůstane již třetím rokem tato platba ve výši 723,- Kč měsíčně za jednoho pojištěnce.

- Ministerstvo nevytvořilo seznam tzv. nadstandardních výkonů, jehož realizace by zvyšovala příjmy zdravotnických zařízení a zároveň snížila finanční výdaje z veřejného zdravotního pojištění.

- Ministerstvo nevyužilo možnost potenciální úspory finančních prostředků ve výdajích za léčivé přípravky a zdravotnické prostředky.

2) Česká lékařská komora nesouhlasí s principy tzv. regulačních mechanismů, které jsou v rozporu s pravidly lékařské etiky. Návrh tzv. úhradové vyhlášky přitom tyto regulační mechanismy v porovnání se současným stavem ještě zpřísňuje. Lékaři a zdravotnická zařízení nemohou svévolně bez opory v zákoně omezovat oprávněné nároky pacientů na dostupnost kvalitní a bezpečné zdravotní péče.

3) Návrh vyhlášky ekonomicky postihuje zejména ambulantní zdravotnická zařízení, čímž se dostává do rozporu s programovým prohlášením vlády. Zároveň však ani lůžkovým zdravotnickým zařízením nezajišťuje finanční prostředky na navýšení platů lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků, které musí být uskutečněno v souladu s memorandem, jehož podpisem dne 17.2.2011 skončila akce „Děkujeme, odcházíme“.

4) Ani pro následující rok návrh vyhlášky neobsahuje zásadní klauzuli spočívající v tom, že jestliže zdravotnické zařízení poskytne péči lege artis bez nadbytečných nákladů a s ohledem na aktuální zdravotní stav a potřeby pojištěnce, nemohou být regulace uplatněny. Každé zdravotnické zařízení má zákonem stanovenou povinnost poskytovat péči lege artis (srov. § 11 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., v platném znění). Stejnou povinnost obsahují jeho smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Tyto povinnosti mají vyšší právní sílu než výpočet úhradových mechanismů stanovený vyhláškou. Jestliže tedy není zdravotnickému zařízení prokázán postup non lege artis, nehospodárnost a plýtvání prostředky z veřejného zdravotního pojištění nebo např. neindikovaný předpis léčivých přípravků či vyžádané péče, má mu být poskytnutá péče plně uhrazena a regulace nemají být uplatňovány. Tento princip zakotvuje zejména nedávný nález Ústavního soudu ČR ze dne 13.9.2011, sp. zn. I. ÚS 2785/08. ČLK tedy požaduje zapracování této klauzule napříč všemi segmenty.

Závěr:

Návrh úhradové vyhlášky pro rok 2012, předložený Ministerstvem zdravotnictví ČR, je pro ČLK zcela nepřijatelný.

Česká lékařská komora je připravena k jakémukoliv jednání, které povede k úpravám vyhlášky, tak, jak jsou navrhovány v tomto dokumentu.

Zásadní tezí, o které je ČLK s Ministerstvem zdravotnictví připravena jednat, nadále zůstává požadavek zvýšení úhrad zdravotnickým zařízením, a to i za cenu mírného prodloužení lhůty splatnosti úhrad dle vyhlášky č. 618/2006 Sb.

Zároveň tímto ČLK podporuje návrh Asociace českých a moravských nemocnic ke společnému vypořádání připomínek všech segmentů k návrhu úhradové vyhlášky. I k účasti na tomto vypořádání je ČLK připravena.

MUDr. Milan Kubek
prezident ČLK

Kompletní znění připomínek ČLK naleznete na www.lkcr.cz

www.tribune.cz

Níže je znění dopisu ČLK adresovaného MZ ČR.

Vážená paní

Ing. Markéta Tallerová

vedoucí oddělení úhradových mechanismů a zdravotního pojištění MZ ČR

dzp@mzcr.cz

Připomínky ČLK k návrhu úhradové vyhlášky pro rok 2012

Obecně:

Česká lékařská komora primárně vyjadřuje svůj zásadní nesouhlas s předloženým návrhem úhradové vyhlášky pro rok 2012, a to z následujících důvodů:

1) Ministerstvo zdravotnictví ČR nezajistilo pro zdravotnictví adekvátní finanční příjmy v roce 2012, přestože Česká lékařská komora v této oblasti nabízela opakovaně svoji všestrannou pomoc a podporu. Následky tohoto postoje Ministerstva zdravotnictví ČR k reformě zdravotnictví nemohou nést na svých bedrech zdravotnická zařízení.

- Ministerstvo nezajistilo kompenzaci zvýšení snížené sazby DPH z 10 % na 14 %.

- Ministerstvo neprosadilo valorizaci plateb za tzv. státní pojištěnce, kdy také v roce 2012 zůstane již třetím rokem tato platba ve výši 723,- Kč měsíčně za jednoho pojištěnce.

- Ministerstvo nevytvořilo seznam tzv. nadstandardních výkonů, jehož realizace by zvyšovala příjmy zdravotnických zařízení a zároveň snížila finanční výdaje z veřejného zdravotního pojištění.

- Ministerstvo nevyužilo možnost potenciální úspory finančních prostředků ve výdajích za léčivé přípravky a zdravotnické prostředky.

2) Česká lékařská komora nesouhlasí s principy tzv. regulačních mechanismů, které jsou v rozporu s pravidly lékařské etiky. Návrh tzv. úhradové vyhlášky přitom tyto regulační mechanismy v porovnání se současným stavem ještě zpřísňuje. Lékaři a zdravotnická zařízení nemohou svévolně bez opory v zákoně omezovat oprávněné nároky pacientů na dostupnost kvalitní a bezpečné zdravotní péče.

3) Návrh vyhlášky ekonomicky postihuje zejména ambulantní zdravotnická zařízení, čímž se dostává do rozporu s programovým prohlášením vlády. Zároveň však ani lůžkovým zdravotnickým zařízením nezajišťuje finanční prostředky na navýšení platů lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků, které musí být uskutečněno v souladu s memorandem, jehož podpisem dne 17.2.2011 skončila akce „Děkujeme, odcházíme“.

4) Ani pro následující rok návrh vyhlášky neobsahuje zásadní klauzuli spočívající v tom, že jestliže zdravotnické zařízení poskytne péči lege artis bez nadbytečných nákladů a s ohledem na aktuální zdravotní stav a potřeby pojištěnce, nemohou být regulace uplatněny. Každé zdravotnické zařízení má zákonem stanovenou povinnost poskytovat péči lege artis (srov. § 11 odst. 1 zákona č. 20/1966 Sb., v platném znění). Stejnou povinnost obsahují jeho smlouvy se zdravotními pojišťovnami. Tyto povinnosti mají vyšší právní sílu než výpočet úhradových mechanismů stanovený vyhláškou. Jestliže tedy není zdravotnickému zařízení prokázán postup non lege artis, nehospodárnost a plýtvání prostředky z veřejného zdravotního pojištění nebo např. neindikovaný předpis léčivých přípravků či vyžádané péče, má mu být poskytnutá péče plně uhrazena a regulace nemají být uplatňovány. Tento princip zakotvuje zejména nedávný nález Ústavního soudu ČR ze dne 13.9.2011, sp. zn. I. ÚS 2785/08. ČLK tedy požaduje zapracování této klauzule napříč všemi segmenty.

Konkrétně:

1) K § 2 odst. 1

ČLK navrhuje následující znění:

„(1) Referenčním obdobím se rozumí pro účely příloh č. 1, 4 a 8 k této vyhlášce rok 2010 2011 a pro účely příloh č. 3, 5, 6 a 7 k této vyhlášce příslušné pololetí roku 2010 2011.“

Odůvodnění:

Praxe, kterou úhradové vyhlášky v uplynulých letech zavedly, tedy stanovení referenčního období jako příslušné pololetí před dvěma roky anebo celý rok, který o dva roky předcházel hodnocenému období, je neudržitelná. Poškozuje totiž nejenom zdravotnická zařízení, která za část provedené a indikované zdravotní péče nedostávají vůbec zaplaceno, ale zejména pacienty, jejichž přístup ke zdravotní péči je takto nezákonným způsobem omezován. Tato praxe nezohledňuje nárůst cen, nárůst hodnoty práce, míru inflace, ani nárůst počtu pacientů v jednotlivých zdravotnických zařízeních nebo rozšiřování spektra prováděných výkonů v jednotlivých zdravotnických zařízeních.

2) K § 16

ČLK navrhuje toto ustanovení vypustit.

Odůvodnění:

Jde o opatření nesystémové, zcela v rozporu s ostatními ustanoveními vyhlášky. Toto ustanovení již léta dává prostor ke korupci a neefektivnímu vynakládání prostředků veřejného zdravotního pojištění.

3) K § 17

ČLK navrhuje následující znění:

„Pro neodkladnou zdravotní péči v nesmluvních zdravotnických zařízeních, hrazenou podle seznamu výkonů, se stanoví hodnota bodu ve výši 85 % 100 % hodnoty bodu stanovené v § 8, 12 a 14 a v přílohách č. 1 až 8 k této vyhlášce. Výsledná hodnota bodu se zaokrouhluje na dvě desetinná místa.“

Odůvodnění:

Jde o diskriminační opatření, jestliže poskytnutí nutné a neodkladné péče smluvními zdravotnickými zařízeními je posuzováno dle 100 % hodnoty bodu, kdežto při poskytnutí nesmluvními zařízeními pouze ve výši 85 % hodnoty bodu. Výše úhrady za poskytnutí nutné a neodkladné péče se může posuzovat pouze dle typu a rozsahu poskytnuté péče, nikoliv dle osoby poskytovatele. Zejména v situaci, kdy má zdravotnické zařízení uzavřenou smlouvu pouze s některými pojišťovnami, by docházelo k absurdním situacím. Bez této změny by se toto ustanovení nepochybně stalo předmětem žalob u soudů.

4) K Příloze č. 1, oddílu A, odstavci 2, alinea 2.1

Varianta a):

ČLK navrhuje toto ustanovení vypustit.

Odůvodnění:

Balíčkový systém úhrad je v rozporu s dalšími ustanoveními vyhlášky. Nejde o regulaci poptávkou, jak bylo avizováno při představování základních principů vyhlášky, nýbrž o řízenou péči ze strany zdravotní pojišťovny.

Varianta b):

ČLK navrhuje vypustit ze seznamu navrhované skupiny vztažené k diagnózám: 05070, 07041, 07042, 07043 a přeřadit je do Přílohy č. 10.

Odůvodnění:

Připustíme-li vůbec princip regulace ze strany zdravotních pojišťoven, nemůžeme ji připustit na jinou, než plně elektivní péči. Výkon označený kódem č. 05070 je v 100 % případů v akutním resp. urgentním stavu (obvykle jde pacientovi o život), výkon laparoskopické cholecystektomie je již standardním výkonem při řešení náhlých příhod břišních této etiologie. Není možno tyto výkony dopředu regulovat, nejde plánovat počet akutních pacientů.

5) K Příloze č. 1, oddílu A, odstavci 2, alinea 2.2

ČLK navrhuje následující znění:

„2.2 Výše úhrad léčivých přípravků a potravin pro zvláštní lékařské účely (dále jen „léčivé přípravky“) označených symbolem „S“ podle § 39 odst. 1 vyhlášky č. …/2011 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o veřejném zdravotním pojištění (dále jen „vyhláška“), na jednoho unikátního pojištěnce, kterému byl poskytnut uvedený léčivý přípravek v hodnoceném období, se stanoví ve výši 98 % 100 % průměrné úhrady na jednoho unikátního pojištěnce za referenční období vztažené k jednotlivým diagnózám. Celková úhrada vztažená k jednotlivé diagnóze se vypočte násobkem úhrady na jednoho unikátního pojištěnce stanovené podle věty první a počtem unikátních pojištěnců, kterým byl poskytnut uvedený léčivý přípravek v rámci dané diagnózy v hodnoceném období. Nejvyšší možná celková úhrada za hodnocené období se vypočítá jako násobek úhrady stanovené podle věty první a 105 % 110 % počtu unikátních pojištěnců, kterým byl v rámci dané diagnózy poskytnut výše uvedený léčivý přípravek v referenčním období.“

Odůvodnění:

Při zvýšení sazby DPH z 10 % na 14 % a při navržené úhradě 98 % na URČ bude pracoviště při ošetření stejného počtu pacientů jako v referenčním období ve ztrátě 5,6 %. Při ošetření 105 % pacientů bude ztráta činit 5.9 % a při ošetření 110 % pacientů již 11.06 %. Nelze přistoupit na princip, že zdravotnická zařízení jsou ekonomicky trestána za to, že léčí pacienty.

6) K Příloze č. 1, oddílu A, odstavci 3

ČLK navrhuje následující znění:

„3. Úhrada formou případového paušálu

3.1 Úhrada formou případového paušálu (PU₂₀₁₂) zahrnuje úhradu za zdravotní péči zařazenou podle Klasifikace do skupin vztažených k diagnóze uvedených v příloze č. 10 k této vyhlášce  a stanoví se takto:

PU₂₀₁₂ = CM₂₀₁₂ * ZS₂₀₁₂ kde platí, že

CM₂₀₁₂ = CMI_{2012 red} * PP₂₀₁₂

CMI_2012red = CMI₂₀₁₂ pokud CMI₂₀₁₂ / CMI₂₀₁₁ <= 1,05

a

CMI_2012red = CMI₂₀₁₁ * 1,05 pokud CMI₂₀₁₂ / CMI₂₀₁₁ > 1,05

kde:

CMI₂₀₁₂ značí součet indexů (dle přílohy 10 této vyhlášky) případů hospitalizací zdravotnickým zařízením vykázaných do 31. května 2013 a zdravotní pojišťovnou uznaných do 30. září 2013, vydělený počtem těchto případů.

CMI₂₀₁₁ značí součet indexů (dle přílohy 10 této vyhlášky) případů hospitalizací ukončených a zdravotní pojišťovnou uznaných v referenčním období, vydělený počtem těchto případů.

PP₂₀₁₂ značí počet případů hospitalizací zdravotnickým zařízením vykázaných do 31. května 2013 a zdravotní pojišťovnou uznaných do 30. září 2013, zařazených do skupin vztažených k diagnóze podle Klasifikace, které jsou uvedeny v příloze č. 10 k této vyhlášce.

ZS₂₀₁₂ základní sazba pro úhradu formou případového paušálu, která se vypočte takto:

ZS₂₀₁₂ = [IZS₂₀₁₁  (1 – Kp) + (ZS_ref  Kp)]  Kn

kde:

IZS₂₀₁₁ referenční individuální základní sazba, která se vypočte takto:

IZS₂₀₁₁ = U_all2011 / CM_all2011

kde:

U_all2011 celková výše úhrady za zdravotnickým zařízením vykázanou a zdravotní pojišťovnou uznanou péči poskytnutou během hospitalizací v referenčním období, včetně vypořádání regulačních omezení a realizovaných navýšení úhrady

CM_all2011 počet případů hospitalizací ukončených v referenčním období, které jsou podle Klasifikace zařazeny do skupin vztažených k diagnóze, vynásobený indexy těchto skupin, které jsou uvedeny v přílohách č. 9, 10 a 11 k této vyhlášce

Kp přibližovací koeficient, který se stanoví ve výši 0,35

ZS_ref referenční (celostátní) základní sazba, která se stanoví ve výši

27 000 Kč

Kn koeficient navýšení základní sazby ZS₂₀₁₂ , který se stanoví na 1,06.“

Odůvodnění:

Lze částečně akceptovat limitaci nárůstu CM, protože by nárůst mohl být způsoben účelovým vykazováním (upcoding). Přestože kontrola a postihování upcodingu je věcí výhradně zdravotních pojišťoven, je v současné situaci nutné tento problém řešit jiným způsobem. Je to dáno absolutní neschopností zdravotních pojišťoven v oblasti kontroly tohoto segmentu, a to nelze vyřešit v krátké době (resp. není ochota toto řešit). Z toho důvodu je zavedena limitace case mix indexu ve výši maximálně 5 % nárůstu.

Nelze ale akceptovat limitaci CM danou nárůstem počtu případů. Pokud Ministerstvo zdravotnictví deklarovalo, že platba má být dle principu "peníze za pacientem", je nutno počet případů ponechat bez regulace. Jinak se bude opakovat situace, kdy budou nemocnice odmítat pacienty, protože již vyčerpaly maximální počet případů, případně budou ošetřovat pacienty zdarma.

Ve výši přibližovacího koeficientu je navržena alternativní výše 0,35. Z přiložené tabulky je patrné, že tato výše koeficientu přispěje k rychlejšímu vyrovnávání základních sazeb a tím i k zrovnoprávnění jednotlivých pracovišť. Přitom nebude znamenat výraznější problémy pro fakultní nemocnice (výraznější pokles nastává až při hodnotě IZS₂₀₁₁ 35 000 a více).

Změna referenčního období odůvodněna hned v první připomínce.

Alternativa: V krajním případě by snad bylo možno akceptovat limitaci počtu případů nad 115 % případů v roce oproti referenčnímu období.

7) K Příloze č. 1, oddílu A, odstavci 4, alinea 4.1

ČLK navrhuje následující znění:

„4.1 Úhrada vyčleněná z úhrady formou případového paušálu zahrnuje úhradu za zdravotní péči zařazenou podle Klasifikace do skupin vztažených k diagnóze uvedených v příloze č. 11 k této vyhlášce. Pro úhradu zdravotní péče vyčleněné z úhrady formou případového paušálu, hrazené podle seznamu výkonů, zdravotnickým zařízením vykázané a zdravotní pojišťovnou uznané za hodnocené období, se stanoví hodnota bodu ve výši ICB_ref * 1,06 1,15 do limitu (LIM PU_betadrg2012) vypočteného takto:

LIM PU_betadrg2012 = (V_{betadrg2010 2011} * ICB_ref) + ZUM_{betadrg2010 2011} + ZULP_{betadrg2010 2011} + LP_{betadrg2010 2011} + KP_{betadrg2010 2011} * 1,06 1,15“

Následující část ustanovení analogicky upravena.

Odůvodnění:

Tato část vyhlášky obsahuje m.j. rozsáhlý segment traumatologie a popáleninové medicíny. Úhrady v tomto segmentu péče nelze limitovat, protože tuto péči nelze neposkytnout a nelze ji naplánovat. Obdobné je to i v oblasti péče onkologické a transplantologické. Pokud nelze tuto péči hradit jiným než navrženým způsobem, pak je nutné vytvořit takové podmínky, aby zdravotnické zařízení dostalo platbu za každý takový případ. Toho lze dosáhnout buď dostatečným navýšením, nebo ještě lépe - zavedením výkonové platby bez limitace. Předpoklad, že by mohlo dojít ke zneužívání je lichý - v Příloze 11 jsou uvedeny případy, které nelze vytvořit účelovým vykazováním a kontrola je velmi snadná.

Změna referenčního období odůvodněna hned v první připomínce.

8) K Příloze č. 11

ČLK navrhuje z Přílohy č. 11 vypustit skupiny 16021, 16022 a 16023 a zařadit je do Přílohy č. 10.

Odůvodnění:

V praxi se jedná o splenektomii. Není logický důvod tuto péči hradit výkonově.

9) K Příloze č. 2, oddílu A

ČLK navrhuje plošné zvýšení kapitační platby ve všech případech minimálně o 5 %.

Odůvodnění:

Návrh je odůvodněn každoroční výší inflace. Ani tento návrh sice zcela inflaci nepokrývá, avšak už vůbec tomu tak není, jestliže výše kapitační platby zůstává oproti letošnímu roku nezměněna.

10) K Příloze č. 2, oddílu D, odstavci 1

ČLK navrhuje následující znění:

„1. Regulace na předepsané léčivé přípravky a zdravotnické prostředky a na vyžádanou péči ve vyjmenovaných odbornostech (do vyžádané péče se nezahrnují zdravotní výkony mamografického screeningu prováděné zdravotnickým zařízením, které má se zdravotní pojišťovnou na poskytování těchto zdravotních výkonů uzavřenu smlouvu):

1. 1. Pokud průměrná úhrada za léčivé přípravky a zdravotnické prostředky předepsané zdravotnickým zařízením, vztažená na jednoho přepočteného pojištěnce, převýší 105 % 120 % celostátní průměrné úhrady za předepsané léčivé přípravky a zdravotnické prostředky, je zdravotní pojišťovna oprávněna uplatnit regulační srážku do výše 25 % z překročení. Do průměrné úhrady na jednoho přepočteného pojištěnce se započítávají i doplatky za léčivé přípravky, u kterých předepisující lékař vyloučil možnost nahrazení podle § 32 odst. 2 zákona, a které zdravotní pojišťovna uhradila. Zdravotní pojišťovna zohlední případy, kdy zdravotnické zařízení prokáže, že zvýšená průměrná úhrada za zdravotnickým zařízením předepsané léčivé přípravky a zdravotnické prostředky vztažená na jednoho přepočteného pojištěnce byla způsobena změnou výše nebo způsobu jejich úhrady, popřípadě v důsledku změn struktury ošetřených pojištěnců.

   2. Pokud průměrná úhrada za vyžádanou péči ve vyjmenovaných odbornostech a odbornostech 902 a 925, podle seznamu výkonů, vztažená na jednoho přepočteného pojištěnce převýší 105 % 120 % celostátní průměrné úhrady za vyžádanou péči ve vyjmenovaných odbornostech a odbornostech 902 a 925, podle seznamu výkonů, je zdravotní pojišťovna oprávněna uplatnit regulační srážku do výše 25 % z tohoto překročení.“

Odůvodnění:

Jde o naprosto nepřijatelný pokles limitu poskytované péče, který naprosto neodpovídá současné situaci ve zdravotnických zařízeních. Možné překročení celostátního průměru úhrady na jednoho pojištěnce o pouhých 5 % neodpovídá ani roční hodnotě inflace. Zvláště, když přihlédneme k plánovanému stanovení referenčního období na příslušné pololetí roku 2010, což ČLK připomínkuje hned v prvním bodě. Zachování limitů zakotvených úhradovou vyhláškou pro rok 2011 považuje ČLK za nepodkročitelné minimum.

Stávající návrh bude pro praktické lékaře v konečném důsledku znamenat poskytnutí vyššího objemu péče za sníženou cenu, kdy hrozba uplatnění regulací ze strany zdravotních pojišťoven je při navrhovaném 5 % převýšení celostátního průměru a zachování stejného procenta regulací mnohem pravděpodobnější. Pro řadu zdravotnických zařízení praktických lékařů mohou mít takto uplatněné regulace likvidační důsledky.

11) K Příloze č. 2, oddílu D, odstavci 3

ČLK navrhuje následující znění:

„2. Regulační omezení podle bodu 1.1 a 1.2 se dále nepoužijí, pokud zdravotnické zařízení v roce 2011 nebo 2012 registrovalo 50 100 a méně pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny nebo poskytlo zdravotní péči 50 100 a méně neregistrovaným pojištěncům příslušné zdravotní pojišťovny nebo jedná-li se o zdravotní péči poskytnutou zahraničním pojištěncům.“

Odůvodnění:

ČLK dlouhodobě zastává názor, že zvýšení tzv. nevýznamného počtu pojištěnců je nutností a zapojuje zejména menší zdravotní pojišťovny do systému plné úhrady poskytnuté zdravotní péče. Vzhledem k nárůstu počtu pacientů může docházet k nuceným změnám zdravotních pojišťoven u pojištěnců menších pojišťoven, neboť zdravotnická zařízení limit pečlivě hlídají. To může ve faktickém důsledku vést k zániku menších pojišťoven, které nebudou disponovat dostatečným počtem registrovaných pojištěnců.

12) K Příloze č. 3, oddílu A, odstavci 1

ČLK navrhuje následující znění:

„1. Výše úhrady se stanoví podle seznamu výkonů úhradou za poskytnuté zdravotní výkony s hodnotou bodu ve výši

1. 1. 1,08 Kč pro zdravotnická zařízení ve smluvních odbornostech 305, 306, 308 a 309 podle seznamu výkonů, vykazující výkony odbornosti 910 – psychoterapie podle seznamu výkonů společně s ošetřovacím dnem denního stacionáře podle seznamu výkonů a pro zdravotnická zařízení smluvní odbornosti 901 – klinická psychologie podle seznamu výkonů,

   2. 0,90 Kč pro zdravotnická zařízení poskytující hemodialyzační péči, s výjimkou nasmlouvaného výkonu 18550, podle seznamu výkonů, pro který se stanoví hodnota bodu ve výši 0,60 Kč. 1,06 Kč pro zdravotnická zařízení poskytující hemodialyzační péči.

1. 1. 1 Kč pro zdravotnická zařízení smluvní odbornosti 927 – ortoptista podle seznamu výkonů, pro zdravotnická zařízení smluvní odbornosti 903 – klinická logopedie podle seznamu výkonů a pro pro zdravotnická zařízení smluvní odbornosti 905 – zrakový terapeut podle seznamu výkonů,

1. 1. 0,65 Kč pro výkony 43311, 43313, 43315, 43613, 43617, 43627, 43629, 43633 podle seznamu výkonů smluvní odbornosti 403 – radiační onkologie podle seznamu výkonů,

1. 1. 0,65 Kč 0,96 Kč pro výkony 75347 a 75348 podle seznamu výkonů smluvní odbornosti 705 – oftalmologie podle seznamu výkonů,

1. 1. 1,00 Kč pro screeningové výkony 15101 a 15105 podle seznamu výkonů smluvní odbornosti 105 – gastroenterologie podle seznamu výkonů,

1. 1. 1,02 Kč 1,05 Kč pro specializovanou ambulantní zdravotní péči výše neuvedenou, do objemu vypočteného pro jednotlivé odbornosti podle seznamu výkonů takto:

POPho
PBro x --------------
POPro

kde:

PBro celkový počet zdravotnickým zařízením vykázaných a zdravotní pojišťovnou uznaných bodů za  referenční období, přepočtených podle seznamu výkonů ve znění účinném k 1.1.2012

POPho počet unikátních pojištěnců ošetřených zdravotnickým zařízením v dané odbornosti v hodnoceném období

POPro počet unikátních pojištěnců ošetřených zdravotnickým zařízením v dané odbornosti v referenčním období

Zdravotní péče poskytnutá zdravotnickým zařízením nad vypočtený objem v dané odbornosti, vyjádřená počtem bodů za výkony zdravotnickým zařízením vykázané a zdravotní pojišťovnou uznané za referenční období, se hradí podle seznamu výkonů s hodnotou bodu ve výši 0,20 Kč 0,50 Kč.“

Odůvodnění:

K písm. b) - V oboru hemodialyzační péče jsou vysoké fixní vstupy za materiál (dialyzační přístroje, roztoky pro peritoneální dialýzu, dialyzátory, hemodiafiltry, sety, roztoky, jehly, kanyly ad.), které nejde jednoduše ovlivnit bez snížení kvality. Došlo k výraznému snížení bodu u všech výkonů (včetně peritoneální dialýzy) z 1,06 na 0,90 Kč. U hemodiafiltrace dokonce na hodnotu bodu 0,60 Kč. Tudíž se snížil příjem za 1 hemodialýzu ze stávajích 3.800,10 Kč na 3.226,50 Kč a za 1 hemodiafiltraci z 6.267,78 na 3.547,80 Kč. Rozdíl mezi dialýzou a hemodiafiltrací by byl podle nového pouze 321 Kč - to je obrovský nepoměr.

Jestliže zdravotnické zařízení modelově provádí za rok necelých 7.000 výkonů na hemodialýze a má v průměru 5 pacientů na peritoneální dialýze, výpočet příjmů za stávajících a nových podmínek úhrady vypadá takto:

Propad příjmů u peritoneální dialýzy : -554.616 Kč

Propad příjmů u hemodialýzy : -1.798.343 Kč

Propad příjmů u hemodiafiltrace : -8.094.660 Kč.

Za celý rok při 41.089.525 vykázaných bodech je předpokládaná ztráta -12.537.144 Kč (pokles o 29%). Do toho navíc není započítáno zvýšení DPH, energií, platů, inflace atd.

Takto postavený návrh pokládá ČLK za likvidační hlavně u výkonu hemodiafiltrace. Již nyní čelí řada lékařů na dialýzách tlakům vedení nemocnic, které mají na zřeteli pouze ekonomické zájmy a ne prospěch pro pacienty. Lékaři budou nuceni poskytovat pouze "bazální" péči, hemodiafiltrace bude oproti hemodialýze vysoce prodělečná, přibude komplikací u neadekvátně léčených pacientů. Odpovědnost za zhoršení péče však ponesou samotná zdravotnická zařízení.

K písm. e) - Náklady na provedení předmětných dvou výkonů (operace katarakty) dosahují výše 12 tis. Kč. Podle úhradové vyhlášky pro rok 2010 byl tento výkon ze strany zdravotní pojišťovny hrazen ve výši 9,5 až 10 tis. Již tehdejší úhradový systém tedy neumožňoval ani pokrytí nákladů na provedení těchto výkonů. Navrhované snížení hodnoty bodu pro tyto výkony o celých 0,31 Kč oproti roku 2010 bude znamenat výši úhrady do 6 tis. Kč, což tedy nepokryje ani 50 % nákladů na jejich provedení, což je absolutně nepřijatelné. Rovněž je potřeba si uvědomit, že náklady na tyto výkony mají především materiálový charakter a práce lékaře je v těchto případech hrazena ve výši 0,1 % z celkové úhrady, což je velmi zanedbatelná částka. Z toho důvodu ČLK navrhuje návrat k hodnotě bodu z roku 2010.

K písm. g) – ČLK požaduje návrat k hodnotě bodu, která platila před zavedením regulačních poplatků. Tyto poplatky mají čistě regulační charakter, který má zabránit nadužívání zdravotní péče. Cílem těchto poplatků není kompenzovat úhrady od zdravotních pojišťoven.

K tzv. degresní hodnotě bodu – Další pokles hodnoty tohoto bodu je absolutně nepřijatelný. ČLK navrhuje hodnotu bodu ve výši 0,50 Kč, neboť ani loňská výše 0,30 Kč zdaleka neodpovídala reálným hodnotám.

Jako krajní alternativu ke všem těmto bodům požaduje ČLK minimálně zachování hodnot platných pro rok 2011.

13) K Příloze č. 3, oddílu A, odstavci 4, písmenu a)

ČLK navrhuje následující znění:

„a) v případě zdravotnického zařízení, které v referenčním nebo hodnoceném období v rámci jedné odbornosti ošetřilo 50 100 a méně unikátních pojištěnců, při nasmlouvané kapacitě poskytované péče nejméně 30 ordinačních hodin týdně. V případě nasmlouvané kapacity poskytované péče menší než 30 ordinačních hodin týdně se limit 50 100 ošetřených unikátních pojištěnců přepočítává koeficientem n/30, kde n se rovná kapacitě nasmlouvané péče pro danou odbornost.“

Odůvodnění:

ČLK dlouhodobě zastává názor, že zvýšení tzv. nevýznamného počtu pojištěnců je nutností a zapojuje zejména menší zdravotní pojišťovny do systému plné úhrady poskytnuté zdravotní péče. Vzhledem k nárůstu počtu pacientů může docházet k nuceným změnám zdravotních pojišťoven u pojištěnců menších pojišťoven, neboť zdravotnická zařízení limit pečlivě hlídají. To může ve faktickém důsledku vést k z