Chronicky duševně nemocní nemají peníze na léky a práci neseženou

Chronicky duševně nemocné nejen na Kutnohorsku trápí nárůst doplatků léčiv, které si z nízkého důchodu nemohou dovolit a práci nikde nenajdou. Změny úhrady léčiv a především neustálé zvyšování doplatků má dopad hlavně na ty nejslabší: staré, nemocné, nemajetné a na klienty ústavů sociální péče.

Například v Domově ve Věži žije osmdesát chronicky duševně nemocných klientů. Právě u léků určených ke zmírnění jejich psychických problémů činí doplatky až několik set korun. "Stane se, že dojde, vcelku nečekaně, ke změně platby léků a úhrada se zvedne třeba až na částku 400 korun za balení," říká ředitelka domova Jaroslava Kadlecová.

Přitom důchody duševně handicapovaných klientů jsou někdy extrémně nízké. S ohledem na svoje postižení jsou často práce neschopní a duševní onemocnění se u nich mnohdy pojí i s fyzickými potížemi. "Tento měsíc platím doplatek na léky, které běžně užívám na základní onemocnění a které mi lékař, aby mi nenarůstaly regulační poplatky za položky na receptu, napíše na tři měsíce.

Shodou okolností jsem ještě onemocněl chřipkou a vzhledem k tomu, že jsem si platil kapky na rýmu a kašel, vyčerpal jsem téměř celé kapesné na platbu za léky. Z kapesného na měsíc mi nezbylo téměř nic. A to jsem silný kuřák a bez cigarety se nedokážu obejít," říká jeden z klientů domova, který si nepřeje zveřejnit své jméno.

Podle informací Deníku činí důchody takto postižených osob maximálně osm tisíc korun měsíčně. Některým byl sice důchod přiznán, ale bez nároku na výplatu, protože vinou svého postižení, kdy pobývali v různých léčebnách nebo nepracovali a neměli tušení, že by měli být někde registrováni, nemají odpracované potřebné roky.

Důchody nestačí ani na obživu "Úhrada měsíčního pobytu v našem zařízení je 7 740 korun, ovšem klientům z jejich důchodu musí zůstat na úhradu osobních potřeb 15 procent," informuje ředitelka Kadlecová s tím, že mnohýmklientům jejich měsíční důchod na pokrytí této částky za pobyt v domově nestačí.

Tak vznikají u některých obyvatel Domova ve Věži nedoplatky, které vedení zařízení řeší prostřednictvím dotací z Kraje Vysočina nebo ministerstva práce a sociálních věcí. "Pokud by tito naši klienti měli žít v běžných podmínkách, hradit si z důchodů nájem, energie, jídlo a léky, nedovedu si představit, jak by existovali," povzdechne si ředitelka Kadlecová.

Starší nemocní lidé už o práci nezavadí Věkový průměr klientů Domova Věž je devětapadesát let. "Nepatří tedy všichni do kategorie seniorů, ale s ohledem na svoje postižení nemají v současné době na trhu práce šanci," zdůrazňuje další smutnou skutečnost ředitelka Kadlecová. Ani tak často doporučované hledání levnějších variant, takzvaných generik levných léků náhradou za léky drahé, není podle ředitelky Kadlecové šťastné řešení.

"Převádění klientů, kteří jsou léta zvyklí na určitý typ léku, na jiný preparát, se někdy neobejde bez vážných zdravotních potíží. Přestože intenzivně spolupracujeme s psychiatrem a většina zaměstnanců má v tomto směru odborné vzdělání, je někdy nezbytné změnu léků řešit klientovu situaci za hospitalizace v léčebně, než si na nový typ léku zvykne," vysvětluje ředitelka.

Jak podotýká, ani hledání oněch levnějších variant není jednoduché. Ceny léků se rychle mění, navíc lékaře, ani ústavy sociální péče o takových změnách nikdo neinformuje. Vedení zařízení si musí potřebné informace pracně zjišťovat a hledat na internetu a ve spolupráci s lékaři řešit situaci dle finančních možností klienta

Kutnohorský deník  ŠTÉPÁNKA SAADOUNI

Zdroj: Kutnohorský deník