Chřipka se týká i zdravotníků
Proti chřipce se chrání podle vakcinologů a odborníků na chřipku příliš malý podíl zdravotnických pracovníků. Mohou tak šířit virus mezi pacienty. „Proočkovanost zdravotníků je velmi nízká ve srovnání se západní Evropou. Přesná čísla nemáme, ale troufnu si říct, že se pohybujeme kolem 15 procent, nanejvýš do dvaceti procent v některých nemocnicích,“ odhaduje prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D., vědecký sekretář České vakcinologické společnosti ČLS JEP. „Zdravotníci někdy mají pocit, že se jich chřipka netýká, a pokud onemocnějí, že si s tím poradí. Jenže zdravotníci se neočkují jen kvůli sobě, ale i kvůli svému pacientovi,“ dodává. Zdravotničtí pracovníci jsou podle oficiálních doporučení jednou z prioritních skupin pro očkování proti chřipce.
Chlíbek připomněl, že až u třetiny nemocných dochází k vylučování viru ještě před nástupem prvních příznaků chřipky. V některých českých nemocnicích už svým zdravotníkům aktivně nabízejí očkování proti chřipce. „V nemocnicích, kde to funguje, zajistí vedení očkovací látku a vyzve zaměstnance, aby se nechali očkovat,“ uvádí Chlíbek. Podle Chlíbka by měla být samotná aplikace pro zdravotníky co nejjednodušší. Například aby se mohli nechat očkovat přímo na svém oddělení.
„O chřipce lze vzhledem k jejím důsledkům mluvit jako o metle lidstva,“ zdůrazňuje MUDr. Jan Kynčl, Ph.D., vedoucí oddělení epidemiologie infekčních nemocí Státního zdravotního ústavu. „Několik stovek prokázaných případů ročně končí na intenzivní péči, desítky jich končí úmrtím. To je jen špička ledovce. Další úmrtí lze dávat do souvislosti s chřipkou, ale hlavní příčinou úmrtí bylo jiné onemocnění. V souvislosti s chřipkou zemře v Česku ročně asi 1 500 lidí,“ vypočítává.
V minulé chřipkové sezóně bylo zaznamenáno 625 případů s potvrzenou velmi závažnou chřipkou, které vyžadovaly hospitalizaci na oddělení JIP nebo ARO. Zároveň vyhledalo praktického lékaře s akutní respirační infekcí včetně chřipky v ČR celkem 996 000 osob, tedy 9,4 procenta populace.
Podle dat z USA se účinnost očkování proti chřipce pohybovala v posledních deseti sezónách mezi 19 a 60 procenty. I když nezabrání vzniku onemocnění, zmírňuje očkování jeho průběh. Snížení rizika úmrtí u chronických pacientů se podle studie, kterou citoval Chlíbek, pohybuje od 22 do 65 procent. O 22 procent snižuje očkování proti chřipce riziko u úmrtí na nemoci srdce, o 55 procent snižuje riziko úmrtí na diabetes, o 65 procent snižuje riziko úmrtí na cévní příhodu.
Proočkovanost proti chřipce v Česku je pět až šest procent, doporučeno je minimálně 22 procent. U rizikových skupin nemocných a u seniorů doporučuje Rada Evropské komise proočkovanost 75 procent. Nejodpovědnější z hlediska očkování proti chřipce jsou chronicky nemocní, uvedeného cíle ale ani u nich rozhodně nedosahujeme.
Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky, která citoval Chlíbek, stoupl počet očkovaných proti chřipce mezi diabetiky mezi lety 2010 a 2018 ze 14,6 procenta na 18,8 procenta. Mezi pacienty s CHOPN se očkovalo v roce 2010 jen 15,5 procenta, v roce 2018 už 21,2 procenta. U klientů v léčebnách dlouhodobě nemocných nebo na ošetřovatelských lůžkách se pohybuje od roku 2012 proočkovanost proti chřipce nad 30 procenty.
Česká vakcinologická společnost ČLS JEP nyní jedná s dalšími odbornými společnostmi o podpoře očkování. Jedním z prvních témat je očkování těhotných a pacientek gynekologů. „Začali jsme spolupracovat mimo jiné s Českou gynekologickou a porodnickou společností ČLS JEP, chceme s nimi připravit společná doporučení. Nejen ohledně očkování proti chřipce u těhotných, ale také očkování těhotných proti černému kašli, očkování žen po konizaci děložního čípku proti papilomaviru a dalších. Cílem je, aby gynekologové aktivně doporučovali svým pacientkám očkování. Je to jen jedna z odborných společností, se kterými zahajujeme spolupráci. Chceme diskutovat s neurology, diabetology a podobně,“ uvádí Chlíbek.
Zdroj: MT