Chřipka A(H1N1) byla menší pohromou, než se čekalo

Nový typ chřipky přenosné na člověka, jehož první obětí se stala před pěti lety, 12. dubna 2009, devětatřicetiletá sociální pracovnice Adela María Gutiérrezová ze San Luis Potosí ve středním Mexiku, dostal název mexická prasečí chřipka nebo také nová chřipka či chřipka A(H1N1).

Tento virus chřipky, obsahující geny prasečí, lidské a ptačí chřipky, způsobil pandemii, kterou Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila v červnu 2009 a prohlásila za ukončenou v srpnu 2010. Její rozsah ale nebyl tak velký, jak se čekalo (a to ani v České republice), ačkoli jí podlehlo na 18.000 lidí.

Tato pandemická chřipka, jež měla být údajně mnohem agresivnější než běžná chřipka, se začala do světa šířit v dubnu 2009. Evropu zasáhla ještě koncem téhož měsíce. Původně prasečí chřipkové onemocnění bylo přenosné na člověka a v dalších případech byl prokázán i přenos mezi lidmi.

První případy nemoci byly hlášeny v březnu 2009. Onemocnělo několik stovek lidí ve třech oblastech Mexika a sedm lidí v USA.

První případ v ČR se objevil v květnu 2009 - chřipkou A(H1N1) onemocněl pilot Českých aerolinií, který přiletěl z New Yorku. A první českou obětí se stala 22. října 2009 v Karlovarské krajské nemocnici jedenatřicetiletá žena, u které chřipka zkomplikovala její vážné onemocnění.

V srpnu 2009 byl v ČR objednán milion vakcín proti této chřipce. Vakcíny měly být přednostně pro skupiny lidí důležitých pro chod státu, později je vláda uvolnila pro všechny občany. Nakonec stát odebral pouze 700.000 pandemických vakcín, z nichž většinu musel bez užitku zlikvidovat - očkovat se nechalo méně než jedno procento lidí v ČR. Očkování v době pandemie hradil stát.

Opatření učiněná ke snížení dopadů pandemie prasečí chřipky stála český státní rozpočet asi 340 milionů korun. Největší položkou byl nákup antivirotika Relenza za 185 milionů, vakcín za 150 milionů korun a pomocného materiálu za 658.000 korun.

Podle oficiálních údajů se mexickou prasečí chřipkou nakazilo v ČR 2477 osob a do března 2010 na ni 102 lidí zemřelo, z toho 63 procent mužů a 37 procent žen. Chřipka u nich většinou zkomplikovala průběh jiné vážné chronické nemoci.

Na běžnou sezónní chřipku a komplikace s ní přitom v ČR ročně umírá zhruba 2500 lidí.

Později zazněly i kritické názory. Podle šéfa zdravotní sekce Rady Evropy Wolfganga Wodarga stály za vyhlášením pandemie prasečí chřipky Světovou zdravotnickou organizací farmaceutické firmy, které díky tomu vydělaly obří sumy na prodeji léků a vakcín.

V dalších letech byla hlášena nákaza virem pandemické chřipky pouze ojediněle. V zimní sezóně 2010/2011 na tuto chřipku v ČR zemřelo 26 osob a od té doby byl zaznamenán její výskyt minimálně.

Jitka Bojanovská

ČTK

Zdroj: ČTK