Chce-li policie údaje od nemocnice, potřebuje souhlas soudu
Policie může při vyšetřování kriminality žádat nemocnice o zdravotní údaje jen na základě souhlasu soudu. Fakultní nemocnice Olomouc uspěla s ústavní stížností proti pokutě 5000 korun. Dostala ji za to, že informace poskytnout nechtěla.
Nález je důležitý kvůli vyjasnění otázky, zda je k prolomení mlčenlivosti zdravotníků nutný souhlas justice. Verdikt ale nedopadá na specifické situace, kdy zdravotník informace získá v rámci trestního řízení, například když prohlíží tělo nebo provádí nařízenou pitvu. Za těchto okolností souhlas nadále nutný není.
Policie v olomoucké kauze konkrétně chtěla získat údaje o bezprostřední příčině smrti člověka, jehož pitval lékař Fakultní nemocnice Olomouc, ale který nebyl však pacientem nemocnice. Lékař dospěl k závěru, že smrt nebyla přirozená. Existovalo tak podezření, že člověk je obětí trestného činu. Zároveň se vyšetřovatelé domáhali vydání ověřené kopie pitevního protokolu a listu o prohlídce zemřelého.
Vyvstal však konflikt dvou právních norem a principů - povinné součinnosti při vyšetřování kriminality na straně jedné a mlčenlivosti ve zdravotnictví na straně druhé. Součinnost je zakotvena v trestním řádu a týká se jak státních orgánů, tak fyzických a právnických osob. Trestní řád konkrétně uvádí, že pokud nestanovuje zvláštní zákon dodatečné podmínky, lze informace pro trestní řízení vyžadovat jen po předchozím souhlasu soudu.
Zákon o zdravotních službách zase říká, že za porušení povinné mlčenlivosti se nepovažuje sdělování údajů a skutečností pro potřeby trestního řízení způsobem stanoveným trestněprávními předpisy.
Fakultní nemocnice trvala na tom, že policie potřebuje souhlas soudu. Vyšetřovatelé ho však neměli, protože Okresní soud v Olomouci už před tím dospěl k závěru, že zákon o zdravotních službách vytváří dostatečný rámec pro poskytnutí informací i bez souhlasu justice.
Nemocnice požadované údaje nevydala, za což dostala od policie pořádkovou pokutu, kterou potvrdil okresní soud. Trval na tom, že fyzické i právnické osoby musí poskytovat patřičnou součinnost, kterou nemají relativizovat svým úhlem pohledu, obzvláště ne v případě násilného úmrtí, kdy je otázka bezprostřední příčiny smrti klíčová.
Nemocnice v následné ústavní stížnosti poukazovala na práva pacientů a ochranu soukromí. Ústavní soud se postavil na stranu nemocnice, výklad olomouckého soudu není správný.
Vedoucí právního odboru Fakultní nemocnice Olomouc Sabina Procházková nález přivítala. Postoj olomouckého soudu označila za překvapující, možná i excesivní. Vymykal se prý z praxe ostatních českých soudů a nemocnic. Požadované informace už nemocnice v minulosti policistům vydala pod hrozbou dalších pokut. "Byli jsme v patové situaci, neměli jsme jinou možnost obrany než ústavní stížnost," řekla Procházková.
ČTK
foto: shutterstock.com
Zdroj: ČTK