Český den akromegalie připomene méně známou nemoc

Komu začne být těsný prstýnek, zvětší se mu jazyk nebo rty, uši, nos, lícní kosti či dolní čelist a musí si kupovat větší boty než dřív, měl by vyhledat lékaře. Mohl by mít málo známou nemoc akromegalii, která nadměrnou tvorbou růstového hormonu v dospělosti způsobuje zvětšování koncových částí těla i vnitřních orgánů.

Při včasném zahájení léčby ale pacientův vzhled choroba poznamenat nemusí. Příležitostí k osvětě je Český den akromegalie 14. června.

"Akromegalie je léčitelná choroba. Postupuje ovšem pomalu a spousta pacientů příznaky nepozná. K lékaři přicházejí s rozvinutou formou, kdy už je mnohdy trápí přidružené choroby," řekl v pátek novinářům profesor Michal Kršek z kliniky endokrinologie a metabolismu Všeobecné fakultní nemocnice.

V Česku žije 400 až 800 pacientů s akromegalií, každý rok se objeví přibližně tři noví akromegalici na milion obyvatel. Nemoc způsobuje nadměrná tvorba růstového hormonu v dospělosti. Nejčastěji je příčinou nezhoubný nádor na podvěsku mozkovém.

Rysy akromegalie má například oblíbená kreslená postavička Shreka. Předlohou k jejímu ztvárnění se stal francouzský profesionální zápasník, který žil v první polovině minulého století a jehož podobu poznamenala právě nadměrná tvorba růstového hormonu.

V dospívání je růstový hormon nezbytný, v dospělosti ale způsobuje zvětšování koncových částí těla i vnitřních orgánů. S akromegalií souvisejí také silné bolesti hlavy, cukrovka, vysoký tlak, u žen nepravidelná menstruace. Nemocní si stěžují na nadměrnou únavu a zvýšenou potivost, popsal obtíže profesor.

Nemoc potvrdí testy, v krvi je zvýšená koncentrace růstového hormonu a růstového faktoru IGF-I, který je podobný inzulinu. Příčinu zvýšených hladin hormonu odhalí magnetická rezonance, ukáže velikost nádoru. Ve více než polovině případů se ho podaří operací odstranit a pacient je vyléčen.

Pokud ne, pokračuje léčba ozářením na Leksellově gama noži. Další možností jsou léky tlumící tvorbu růstového hormonu nebo blokující jeho účinek.

Další růst koncových částí těla po zákroku nepokračuje. Když pacient přijde dřív, než se jeho vzezření změnilo, neliší se po vyléčení od ostatních lidí. Osvětový projekt Akrostop přispívá k tomu, aby pacienti chodili k lékaři včas a praktičtí lékaři u nich nepřehlédli možné příznaky nemoci.

Léčbou akromegalie se v ČR zabývají čtyři odborná centra - v pražské Všeobecné fakultní nemocnici, ve Fakultní nemocnici Hradec Králové, Fakultní nemocnici Olomouc a Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně.

ČTK                Naďa Myslivcová

Zdroj: ČTK