Česko stárne a zdravotnictví nereaguje. Chybí odvaha?

Zdravotnictví potřebuje změny, chybí ale odvaha, zaznělo na konferenci Efektivní nemocnice 2024 od odborníků i od politiků z různých stran.

„Za posledních deset let jsme do zdravotnictví vložili dvojnásobek objemu financí, už jsme na půl bilionu ročně, ale kdo z vás si myslí, že se adekvátně zlepšila dostupnost a kvalita zdravotní péče?“ uvedla hned na samém začátku konference předsedkyně zdravotního výboru sněmovny Zdenka Němečková Crkvenjaš (ODS). „Jsme před zatáčkou, kterou bychom měli vybrat. Máme stále ještě kvalitní a dostupnou zdravotní péči, ale bohužel ne všem. Máme na jedné straně pacienty, kteří dostávají desítky milionů na léky, na druhé straně pacienty, kteří nemají ani svého praktického lékaře nebo praktika pro děti. Nezbývá moc času tu zatáčku vybrat,“ říká Němečková Crkvenjaš. „Základ je navýšit počty studentů, jak lékařů, tak nelékařů. Pak je potřeba udělat kroky v restrukturalizaci péče, budeme vzhledem ke stárnutí populace potřebovat více lůžek dlouhodobé péče. Primární péče by měla hrát prim,“ doplnila.

Také podle stínového ministra zdravotnictví, hejtmana Plzeňského kraje a poslance Kamala Farhana (ANO) potřebuje zdravotnictví hluboké změny. „Myslím, že chybí odvaha dělat reformy. Většina z nás ví, co by se mělo dělat, ale nikdo za posledních patnáct let tu odvahu nenašel,“ uvedl Farhan. „Pokud se k tomu někdo nepostaví s odvahou, za dva roky, možná v roce 2027, dojde k vyčerpání rezerv. Některé pojišťovny jsou už teď po splatnosti. Teď je čas pro reformy, pro odvahu,“ uvedl Farhan.

Řešením je zásadní restrukturalizace lůžek

„Pokud máme do budoucna zajistit kvalitní péči, je třeba vést diskusi, jak stabilizovat české zdravotnictví,“ uvedl poradce ministra financí Martin Šamaj. Nejdůležitější v tomto ohledu podle něj je hledat vnitřní efektivitu systému. Klíčem k ní je podle jeho slov restrukturalizace lůžkové zdravotní péče. „Když se hledá efektivita, měla by se sice hledat u všech stakeholderů, ale kde nejdříve? Finančně nejvýznamnější sektor je akutní lůžková péče,“ podotkl Šamaj. „Data máme a jsou to zajímavá čísla. Objem akutní lůžkové péče v celém českém zdravotnictví klesá, zatímco úhrady za ni významně rostou. Je potřeba si nalít čistého vína. Je zřejmé, že se objem moderní medicíny transformuje z akutní lůžkové péče do jednodenní a ambulantní,“ uvedl Šamaj.

Teprve další v řadě po zvýšení efektivity systému podle Šamaje může být debata o spoluúčasti občanů, která by se ale případně podle něj měla zvažovat v podobě různých pojistných plánů mezi pojištěncem a zdravotní pojišťovnou, ne formou dalších plateb „z kapsy“ pacienta.

Po hledání vnitřních rezerv ve zdravotním systému volá i ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. „Systém momentálně vykazuje záporné saldo. Musejí se hledat vnitřní úspory v systému a myslím, že je prostor je hledat. Je na čase přemýšlet, jestli potřebujeme tak hustou síť nemocnic, jestli se ve všech musí dělat veškerá péče jako dnes, jestli se nezaměřit na následnou péči,“ uvedl Kabátek. Zdůraznil ale, že na tom české zdravotnictví není vůbec špatně. „Že je krize v primární péči, je celoevropská otázka, všude řeší problémy s primární péčí. Deficit dokážeme balancovat. K nějakým problémům s termíny plateb může za nás dojít v horizontu tří čtyř let, ale neznamená to, že by se zdravotnictví zhroutilo,“ dodal Kabátek.

Odpolitizovat pojišťovenský systém

Ředitel Kanceláře zdravotního pojištění a spoluzakladatel iniciativy Zdravotnictví 2030+ Ladislav Švec zdůraznil, že v příštích 20 letech přibude 700 000 lidí starších 65 let. Efektivitu ve zdravotnictví je potřeba zvýšit o 40 až 50 procent, aby bylo možné s dostupnými kapacitami zajistit rostoucí potřeby populace, uvedl. Tedy se stejnými finančními a personálními zdroji místo deseti pacientů ošetřit patnáct. „Výdaje nekorelují s výkonem hospodářství ani s objemem služeb, nevedou k rozvoji dostupnosti a kvality,“ myslí si Švec. Podle něj se ovšem efektivita ve zdravotnictví zásadně nezvýší, dokud se nenapraví motivace a role hlavních aktérů. „Střet zájmů je v rozporu s efektivitou. Je třeba odstranit konflikty zájmů a dohodu o úhradách nenahrazovat autoritativním rozhodnutím úhradovou vyhláškou,“ uvedl Švec.

Podle průzkumu, který si iniciativa nechala zpracovat, po vysvětlení souvislostí osm z deseti občanů souhlasí, že je potřeba současný zdravotní systém změnit. Respondenti pak v průzkumu preferovali určitá navržená řešení před jinými bez ohledu na voličské preference. „Voliči jsou schopni se shodnout, jsou toho schopny i politické strany v zájmu České republiky?“ vyzval Švec politiky.

Chybí odvaha?

„Stále si myslím, že české zdravotnictví je na velmi vysoké úrovni. Chybí nám odvaha udělat nějaké reformní kroky. Je to potřeba už několik let, ale vždy se to nějak přejde. Bylo by ideální, aby se reformní kroky objevily ve volebních programech jednotlivých stran,“ uvedla vrchní ředitelka pro ekonomiku ministerstva zdravotnictví Helena Rögnerová. „I OECD nám vyčítá, že nemáme velkou efektivitu. Když jsme překročili v plánu na letošní rok 500 miliard korun, už si nemůžeme myslet, že se něco změní, když najdeme další prostředky. Musíme udělat něco jiného,“ myslí si Rögnerová. „Dobře už bylo, finanční prostředky na příští roky nebudou přitékat do zdravotnictví tak jako v předchozích letech. Čeká nás několik let s mírnými nárůsty a musíme jít do efektivity, dát důraz na prevenci, primární péči, a také edukaci a péči o vlastní zdraví,“ dodala.

Předseda senátního Výboru pro zdravotnictví Tomáš Fiala (ODS) poznamenal, že by dal zdravotním pojišťovnám větší volnost pro tvorbu sítě poskytovatelů zdravotních služeb. „Je otázka, co do budoucna s úhradovou vyhláškou,“ dodal.

Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka je ale přirozené, že výdaje na zdravotnictví rostou výrazně nad rámec inflace, aniž by poskytovalo lepší dostupnost nebo kvalitu. A to kvůli tlaku, který vytváří pokrok v technologiích a stárnutí populace. Proto podle něj bude potřeba přidat do zdravotnictví další prostředky z pojistného nebo ze státního rozpočtu. „Pojistné 13,5 procenta z příjmů dnes nemůže stačit, máme úplně jinou populaci,“ uvedl Kubek s odkazem na růst průměrného věku.

Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka se může během několika let ukázat, že solidární systém nebude moci financovat veškeré inovace v rozsahu dnešního nároku pojištěnce. „Do budoucna nebude solidární systém schopen pokrýt všechno, co inovace nabízejí. Přicházejí nové technologie do oblastí, jako jsou neurodegenerativní onemocnění nebo obezita, budeme muset činit těžká rozhodnutí,“ očekává Dvořáček.

Ředitel Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík na konferenci poznamenal, že výhled příjmů největší české nemocnice je naprosto mimořádný. „Poprvé po dvaceti letech stojím v situaci, že budeme mít méně peněz, než bylo rok předtím,“ uvedl Ludvík. Než se začne uvažovat o případném hledání nových dalších příjmů pro zdravotnictví, mělo by se podle něj jasněji zmapovat, jestli jsou současné zdroje ve zdravotnictví využívány efektivně. Zaměřil by se při tom na nárůst prostředků pro primární péči v posledních několika letech a jeho využití.

Zdravotnictví musí být dynamické a reagovat na změny

Viceprezident České lékařské komory Jan Přáda upozornil, že kromě ekonomické stabilizace, o které se hodně mluví, potřebuje řízení zdravotnictví mnohem větší pružnost. „To není otázka jedné reformy. Potřebujeme, aby bylo zdravotnictví dynamické a reagovalo na změny. Za pět let bude potřeba nové změny, za deset další,“ uvedl Přáda.

Větší efektivnosti v nemocnicích brání rigidnost systému, upozornil Roman Havlík, ředitel Fakultní nemocnice Olomouc. „Každá odbornost musí mít svá lůžka, je problém mít společný lůžkový fond. Naši lékaři dělají běžně činnosti, které v jiných zemích mohou dělat sestry,“ říká Havlík.

Problém je také velká roztříštěnost oborů lékařských specializací, zaznělo od několika účastníků diskuse.

Poslankyně Němečková Crkvenjaš uvedla, že jsou to mnohdy lékaři, kdo brání změnám. „Na rovinu, funguje to trochu jako cech. Když se například začneme bavit o změně kompetencí, jsou to vždy páni profesoři, předsedové odborných společností, kdo řeknou, že to sestry nezvládnou a budou umírat pacienti. Chtějte pak odvahu od politiků, když jim slovutný profesor řekne, že budou zabíjet pacienty,“ podotkla Němečková Crkvenjaš.

Podle bývalého ministra zdravotnictví, ředitele Bohumínské městské nemocnice Svatopluka Němečka se už dnes rozevírají nůžky mezi medicínou specializovaných center a velkých nemocnic v Praze a Brně a běžnou medicínou v regionech. „Jsme na palubě Titanicu. Za pět šest let budeme řešit, že systém bude kolabovat. Systém nikdo neřídí, ani ministerstvo zdravotnictví, ani zdravotní pojišťovny. Politickou sílu mají odborné společnosti a farmaceutické firmy,“ uvedl Němeček.

S tím ale nesouhlasí náměstek Dvořáček. „Každý rok slyšíme, že se systém řítí do záhuby. Neřítí. Víme, že máme sílu ve velkých nemocnicích a v primární péči. Je v pořádku, že význam prostoru mezi tím bude ubývat,“ soudí Dvořáček. „Jsme schopni problémy řešit,“ tvrdí Dvořáček a jako příklad dává krizi praktického dětského lékařství, kde po zhruba dvou letech debat ministerstvo nedávno rozhodlo o úpravách specializačního vzdělávání tak, aby budoucí praktičtí dětští lékaři mohli větší část přípravy k atestaci trávit přímo u dětského praktika místo v nemocnici. „Za pět let tento problém vybereme,“ uvedl.

Na konferenci Efektivní nemocnice 2024 proběhlo vyhlášení výsledků hodnocení českých nemocnic Nejlepší nemocnice roku 2024 HealthCare Institute, ve kterém první místo obsadila Nemocnice Strakonice, a hodnocení Zdravotní pojišťovna roku 2024, které vyhrála Všeobecná zdravotní pojišťovna.