České zdravotnictví prý má při nižších nákladech dobré výsledky
České zdravotnictví patří podle místopředsedy vlády pro ekonomiku Jiřího Havla k hodně levným. Při nižším podílu na HDP dosahuje výsledků srovnatelných s vyspělými evropskými zeměmi, řekl dnes Havel novinářům. Podle parity kupní síly jsou náklady českého zdravotnictví ve srovnání se průměrem zemí EU poloviční, vezme-li se v úvahu kurz měny, jsou dokonce jen třetinové, upřesnil.
Česko dává na zdravotnictví 7,3 procenta HDP. Úmrtnost kojenců do jednoho roku věku je s 3,9 případy na 1000 dětí třetí nejnižší z 25 zemí EU za Finskem a Švédskem s 3,1 promile. USA, které dává na zdravotnictví ze svého vyššího HDP přes 14 procent, vykazuje úmrtnost v této věkové kategorii sedm promile, vyčíslil Havel.
Náklady českého zdravotnictví na jednoho obyvatele a rok podle parity kupní síly činí 1298 amerických dolarů, Finska 2118, dolarů Švédska 2703 dolarů a USA 5635 dolarů. Pokud se porovnají výsledky s náklady, lze dospět k orientačním číslům efektivnosti systému. Je-li poměr těchto čísel pro Česko vzat jako 100 procent, vychází efektivita finského zdravotnictví horší o 30 procent a švédského o 66 procent. USA s vysokými výdaji na zdravotní péči dosahuje v tomto porovnání 779 procent, tedy více než sedmkrát horšího výsledku, popsal Havel.
Předseda sdružení Občan Pavel Vepřek Havlovy výpočty zpochybnil. "Vzít jeden výsledek a hodnotit podle toho celé zdravotnictví se nedá," řekl Vepřek. Velmi nízká kojenecká úmrtnost je podle něj dána dlouhodobou tradicí české pediatrie, do oboru se začátkem devadesátých let velmi investovalo, velmi dobrá je i organizace péče. "Nemá to ale vůbec nic společného s celkovými náklady na zdravotnictví, je to jen jedna část," zdůraznil.
Za mnohem větší problém považuje Vepřek to, že se v Česku v posledních sedmi, osmi letech zastavil nárůst průměrné délky života. "Je to primárnější kritérium kvality péče než novorozenecká úmrtnost," vysvětlil. Havel k tomu podotkl, že délku života ovlivňuje zdravotnictví jen z 20 procent. Záleží také na životním stylu, výživě a pohybu obyvatel, připomněl.
Místopředseda vlády dodal, že chtěl čísly z pozice ekonoma doložit úroveň českého zdravotnictví. Podle nespokojených lékařů je na tom české zdravotnictví špatně, vytýkají ministru Davidu Rathovi, že jim omezuje peníze na péči, což podle nich poškodí pacienty.
Podle Havla však čísla mluví jasně, kvalita péče je dobrá. Zákroky, které v USA dostanou jen lidé s lepším pojištěním, mají v Česku běžní pacienti. V Česku je také absolutně nejširší nabídka léků plně hrazených z pojištění a velmi nízká spoluúčast, řekl.
Řešením podle místopředsedy vlády není přidávat do systému stále další prostředky, podíl zdravotnictví na HDP může být maximálně 7,5 procenta. Balík peněz se musí omezit a nastavit pravidla pro jejich využití. "Jakékoli sáhnutí do systému a stáváte se nepřítelem národa," řekl s nadsázkou Havel.
Výraznou úsporu podle něj může přinést projekt, který se na pokyn vlády začal již připravovat. Zdravotnictví spotřebuje ročně kolem 200 miliard korun. Pět miliard by se každý rok dalo ušetřit, kdyby výběr pojistného místo devíti zdravotních pojišťoven prováděla Česká správa sociálního zabezpečení. "Realistické to je od roku 2008," řekl Havel.
Zdroj: ČTK