České zdravotnictví patří k těm lepším v Evropě
Komentář čtenáře Medical Tribune
Společnost Health Consumer Powerhouse vydává každý rok spotřebitelský index EHCI Euro Health Consumer Index, který hodnotí zdravotnictví v zemích Evropské unie, ve Švýcarsku a v Norsku - healthpowerhouse.com
Společnost Health Consumer Powerhouse má vysokou prestiž v odborných kruzích, nejen v Evropě.
V roce 2005 bylo hodnoceno 15 zemí Evropské unie + Švýcarsko a Norsko.
V roce 2006 byla do jednotlivých hodnocení zařazena i Česká republika a umístila se na 22. místě ( zvítězila Francie ) z 25 hodnocených zemí. V první pětici se umístilo Švýcarsko, Holandsko, Lucembursko a Německo.
V roce 2007 zvítězilo Rakousko, Česká republika se umístila na 15.místě.
V roce 2008 bylo hodnoceno již 29 zemí. Nejlepší bylo Holandsko, Česko obsadilo 16. místo.
V prvním ročníku se hodnotily:
- práva a informace pacientů
- čekací doby a přívětivost v přístupu k pacientům
- výsledky zdravotní péče (přístup k onkologické či kardiologické terapii, procento pětiletého přežití u onkologických pacientů, mortalita na akutní infarkt myokardu, kojenecká úmrtnost, přístup k nejmodernější péči atd. )
- rozsah zdravotní péče
- léková politika
My jsme skončili na 22. místě (403 body), za námi bylo Slovensko (369), Lotyško (365), Irsko (359) a Litva (340). Je zajímavé, že kdyby se nehodnotila práva a informace pacientů a čekací doba, byli bychom na 16. místě, tedy přibližně na úrovni Velké Británie.
Doporučení tehdy znělo:
- zlepšit vztah lékař – pacient, který by měl být rovnocenný
- upřesnit roli ombudsmana ve zdravotnictví
- zpřístupnit seznam a kvalitu poskytované zdravotní péče
- poskytovat informace o moderních způsobech léčby
- zlepšit přístup pacienta k e-mailu lékaře
Lze jen konstatovat, že v odborných kritériích v roce 2006 jsme se řadili na přední místo v Evropě. V roce 2008 v EHCI jsme skončili na 16. místě z 29 hodnocených.
Parametry hodnocení:
- práva pacientů a informovanost
- e-Health
- čekací doby na léčbu
- výsledky zdravotní péče ( přístup k onkologické či kardiologické terapii, procento pětiletého přežití u onkologických pacientů, mortalita na akutní infarkt myokardu, kojenecká úmrtnost, přístup k nejmodernější péči atd. )
- rozsah a dosah poskytovaných služeb
- přístup k nejmodernější medikamentózní léčbě
Česká republika patří mezi pět nejlepších v hodnocení srovnání kvality vzhledem k nákladům.
V roce 2008 vydala tatáž společnost tzv. Euro Consumer Diabetes Index (ECDI 2008), který se týká péče o diabetiky a Euro Consumer Heart Index (ECHI 2008), týkající se péče o pacienty s onemocněním srdce.
V Euro Consumer Heart Indexu je ČR na 21. místě z 29 zemí (zisk 605 bodů z možných 1000 bodů ) a v Euro Consumer Diabetes Indexu na 23.místě (zisk 613 bodů z možných 1000 bodů).
Je zajímavé, že v Euro Consumer Heart Index, co se týká odborné výkonnosti (počet kardiologů, počet PTCA i přístupu k pacientovi v tentýž den pro bolest, čekací doba na CABG ) patříme k nejlepším v Evropě. Pokud zlepšíme prevenci, budeme mezi nejlepšími.
Velké slabiny jsou v prevenci, v kouření, omezení kouření, zavádění pohybové aktivity, obezitě, konzumaci alkoholu, nedostupnosti informací o jednotlivých pracovištích na internetu apod. Pokud by se toto zlepšilo, Česká republika by se v hodnocení dostala na čelná místa.
Podobná situace je v otázce diabetologické, kde v odborných diabetologických přístupech (kontroly očního pozdí, HBA atd.) patříme mezi nejlepší. Horší je to opět v kontrole rizikových faktorů – kouření, fyzická aktivita, kontrola cholesterolu apod. Pokud bychom zlepšili práva pacientů a informovanost, dostali bychom se i zde na přední místo.
Pokud by tedy došlo ke zlepšení těchto parametrů – vztah lékař - pacient, zpřístupnění dat na internetu, dostali bychom se mezi přední evropské země. Toto zlepšení je navíc nejméně finančně nákladné.
Česká republika si od roku 2006 poměrně výrazně vylepšila postavení. V roce 2008 se ve zprávě uvádí, že Česká republika patří ke třem zemím, které se v posledních 3 letech nejvíce zlepšily.
V závěrečném hodnocení se dokonce píše, že hodnocení malých rozdílů mezi českým zdravotnictvím a západoevropským je zanedbatelné a dochází k výraznému zlepšení trendů.
Co by se mělo zlepšit
Měl by být narovnán vztah mezi pacientem a lékařem. Bohužel, v současnosti se pacienti zbytečně staví do submisivní role, lékaři do role paternalistické. Toto však samozřejmě nelze zevšeobecnit. Dále zlepšit informovanost pacientů o kvalitě jednotlivých zdravotnických zařízení – volně přístupná na internetu.
Ve světě se dále klade velký důraz na pacientské organizace u jednotlivých onemocnění, což se u nás teprve rozbíhá. Na Evropském lékařském kongresu jsem se osobně setkal s předsedkyní Evropské společnosti pro pacienty s Parkinsonovou nemocí, která seděla v předsednictvu s věhlasnými neurologickými odborníky a tvrdě s nimi diskutovala; občas se navážela do lékařských názorů, protože tento problém viděla z pohledu pacienta.
Ministerstvo zdravotnictví si musí uvědomit, že je zde hlavně pro pacienta a teprve na druhém místě pro zdravotníky. Ve zprávě EHCI v roce 2006 bylo Řecku vytčeno, že „ se jejich zdravotnictví řídí podle doktorů“ – „ Zdravotnictví se má řídit podle pacienta, ne doktora, “ zněla výtka.
Probíhající reformu lze hodnotit spíše příznivě, protože se hlavně snaží o narovnání vztahu mezi lékařem – pojišťovnou - pacientem. Je jisté, že v reformě je spousta věcí, které by se daly vylepšit, ale je to reforma s provázanými kroky. Bohužel její kritici kladou důraz na okrajové věci ( poplatky u lékaře či za recept ).Veškerá kritika reformy vychází jen z negace, bohužel bez konkrétních návodů ke zlepšení.
V současné době i v Rakousku proběhla reforma a například pacient při propuštění z nemocnice dostane účet, který neplatí, ale ví, kolik vyšetření stálo (výborná kontrola), dostane předpis na lék, na tzv. generikum, v lékárně si může vybrat a doplatit rozdíl, což by mohlo být zajímavým impulzem i pro nás.
Díky chystané zdravotnické reformě v ČR bych se asi dočkal toho, že standardní medicínský zákrok ( např.operace slepého střeva) se bude platit stejně v Motole, Na Homolce stejně tak jako v Horní Dolní či ve Zlíně.
Závěrem lze tedy říci, že po odborné stránce se české zdravotnictví řadí k těm lepším v Evropě. Zaostává v k přístupu k pacientům, v dostupnosti informací jak na internetu a v informovanosti o kvalitě jednotlivých zařízení. A hlavně v prevenci.
MUDr. Jiří Bakala, autor je lékařem v Krajské nemocnici T. Bati, a. s., Zlín
Máte k článku nějaké připomínky? Napište nám!
Dotazy zasílejte na adresu bezdekova@tribune.cz.
Zdroj: