České zdravotnictví možná čeká odliv mozků do zahraničí

České zdravotnictví se bude v budoucnu muset vyrovnat se stárnutím odborníků a odlivem pracovníků do zahraničí. Novinářům to dnes řekla ředitelka kanceláře Světové zdravotnické organizace (WHO) v České republice Alena Šteflová. Odchod do zahraničí podle ní plánuje čtvrtina až polovina mladých lékařů, skutečně ale odejdou čtyři až deset procent z nich.

Data vycházejí z výzkumu, který byl proveden v Česku, Maďarsku, Litvě a Polsku. Problematiku lidských zdrojů ve zdravotnictví by měl připomenout Světový den zdraví, který připadá na 7. dubna.

Podle Zuzany Elbertové z mezinárodní federace studentů medicíny je zájem hlavně o specializované lékaře po atestaci se zkušenostmi v určitém oboru. Poptávka po čerstvých absolventech není nijak veliká, upozornila. Z vlastní zkušenosti však potvrdila to, že studenti lékařských fakult mají o práci v zahraničí zájem, vnímají ji ale především jako zdroj nových zkušeností a většina z nich plánuje návrat zpět.

Ředitel Institutu postgraduálního vzdělávání Antonín Malina proto považuje za prospěšné vytvořit takové podmínky, aby zdravotnická pracoviště navrátilce ze zahraničí dobře přijímala.

Odcházet podle něj budou asi především anesteziologové, odliv mozků by mohl postihnout i ortopedii či patologickou anatomii. Lékaři ucházející se o práci v zahraničí musí nejprve požádat Českou lékařskou komoru o potvrzení bezúhonnosti. Předloni o ni požádalo asi pět set lékařů. Podle Maliny by však potencionální odchody do zahraničí mohl kompenzovat příliv bílých plášťů ze zemí východní Evropy.

V zahraničí však nemají zájem pouze o lékaře, ale i o kvalifikované sestry. Odhaduje se, že Británii bude v roce 2008 chybět 35.000 sester, finskému zdravotnickém systému se v roce 2010 bude nedostávat 112.000 sester, uvedla Šteflová. Přitom odpovídající vzdělání i jazykové znalosti má v současnosti většina českých vysokoškolsky vzdělaných sester, dodala vědecká sekretářka České asociace sester Dana Jurásková.

Malina předpokládá, že se počet lékařů a jiných odborných pracovníků ve zdravotnictví bude v budoucnu v Česku zvyšovat. V současné době podle něj připadá na jednoho lékaře přes 200 občanů, což odpovídá evropskému průměru. Přibývat však bude i dříve narozených lékařů. Stárnutí mužů a žen v bílých pláštích by se podle něj mělo projevit zejména v kožním lékařství, klinické biochemii či psychiatrii. Do 15 let odborníci očekávají výrazný úbytek zubařů.

Důsledkem stárnutí populace bude také větší potřeba geriatrů, diabetologů či onkologů. Podle Maliny se bude také rozrůstat množství pacientů, kteří budou odkázáni na dialyzační přístroje.

Zdroj: ČTK