Česká psychiatrie stojí před řadou výzev

Celá Evropská unie čelí vážné krizi v oblasti duševního zdraví. V roce 2023 mělo 46 procent Evropanů zkušenost s emočními nebo psychosociálními problémy. Tento fakt navíc výrazně zatěžuje zdravotní systémy jednotlivých zemí. I když ČR stojí na špičce evropského výzkumu, zejména v oblasti psychedelik, potýká se česká psychiatrie se závažným nedostatkem zdrojů a pokud nedojde k zásadní změně, do pěti let se sníží již dnes nedostatečný počet psychiatrů o čtvrtinu.

Právě duševní zdraví bylo hlavním tématem mezinárodní konference s názvem Inovativní postupy v oblasti duševního zdraví a udržitelnost systémů zdravotní péče: Česko jako lídr EU?, která se uskutečnila koncem května v Praze a propojila uznávané vědce, odborníky s regulačními autoritami a tvůrci politik z členských států EU, se zástupci Evropské komise, členy Evropského parlamentu a zástupci Ukrajiny.

Konference se ve čtyřech hlavních blocích věnovala tématům, jako jsou regulace psychoaktivních látek, potenciál psychedeliky asistované terapie (PAT) v rámci léčby posttraumatické stresové poruchy (PTSD), inovativní terapie z perspektivy nákladové efektivity a udržitelnosti zdravotního systému a investice a filantropie v oblasti duševního zdraví.

Potřeba inovativní léčby roste

„V oblasti duševního zdraví je obrovská potřeba nové inovativní léčby. Konkrétně aktuálně nemáme mnoho nových látek, jak léčit vysoce prevalentně zastoupené psychické poruchy. Jednou z konkrétních poruch, která je dnes navíc velmi častá a vyžaduje inovativní léčbu, je PTSD. Víme, že léčba, kterou máme k dispozici, je sice efektivní, ale ne tak, jak bychom potřebovali. Na druhé straně máme skupinu látek, o nichž dnes již víme, že mají obrovský potenciál, a na něž jsme se dlouho dívali s nedůvěrou, jako jsou MDMA (extáze), DMT (dimethyltryptamin) nebo LSD. Máme tedy možnost znovu ocenit terapeutický potenciál těchto látek u psychiatrických poruch nejen obecně, ale i konkrétně právě pro PTSD,“ uvedl pro MT klinický psychiatr prof. Dr. Eric Vermetten, PhD, který pracuje s veterány a dalšími uniformovanými důstojníky a působí i jako poradce nizozemského ministerstva obrany.

Právě MDMA je podle něj jednou z psychedelických látek, která byla v léčbě PTSD potvrzena jako velmi účinná. Rozdíl mezi běžným modelem psychiatrické léčby a PAT vidí hlavně v tom, že v porovnání se standardní léčbou vyžadující každodenní užívání léků se zde užije jen jedna tableta např. MDMA, která je podpořena psychoterapií.

Na tom, že naději v léčbě PTSD, a nejen jí, může přinést právě PAT, se shodli všichni přítomní. Zapojení takových inovativních terapií do zdravotního systému může být obecně slibnou cestou k pomoci nemocným, ale i pro psychiatrii jako vědu a také pro veřejné rozpočty. A právě v tomto oboru má Česká republika velký potenciál stát se lídrem v oblasti léčby duševního zdraví v Evropě. Mimo jiné i díky rozvinuté síti výzkumných programů, inovativních poskytovatelů péče i investorů. To přináší řešení i pro pacienty, kteří jsou vůči tradiční léčbě rezistentní.

Jak i tato konference ukázala, ČR je i navzdory relativně nízké znalosti na domácí půdě jedním z lídrů v oblasti duševního zdraví v Evropě. Během svého předsednictví v Radě EU vrátila duševní zdraví zpět na vrchol agendy Unie. Český model, který kombinuje kvalitní výzkum zdravotnického využití psychedelických látek s progresivní politikou v oblasti závislostí, slouží jako inspirace nejen pro další členské státy, ale i pro evropské instituce.

„Ze zkušenosti a podle dat vidíme, že prohibice, a tedy represe obecně nefunguje. To není cesta. Ve všech parametrech je lepší mít chytrou regulaci postavenou na reálných datech, a tedy regulovaný trh,” říká národní protidrogový koordinátor Mgr. Jindřich Vobořil. S tím souhlasí i doc. MUDr. Viktor Mravčík, Ph.D., vedoucí vědeckého oddělení Think tanku Racionální politiky závislostí, podle něhož jsou psychedelika jednou ze skupin psychoaktivních látek, které si zasluhují změnu v regulaci a politice. „Jejich návykovost je minimální a jejich užívání je spojeno s minimálními zdravotními a společenskými negativními dopady,“ dodává.

„Většinu psychedelických látek můžeme používat pouze v rámci výzkumu. Důvodem je, že zatím nejsou schváleny jako léčiva. Zdůrazňuji, že zatím, protože běží schvalovací procesy, a to jak ve Spojených státech, tak na úrovni EU,“ říkal prof. MUDr. Jiří Horáček, Ph.D., ze 3. LF UK v Praze a Centra pokročilých studií mozku a vědomí NÚDZ.

„Našim posláním je zmírnit dopady duševních onemocnění na lidské životy a společnost. Efektivní řešení vidíme právě v léčebném potenciálu psychedelik a výzkum jejich vlivu na lidský organismus a vědomí je naprosto klíčový. Proto jej inspirujeme a podporujeme s cílem využít jejich plný potenciál, minimalizovat rizika, získat účinné a bezpečné možnosti léčby a zpřístupnit je všem, kdo je potřebují. V tuto chvíli potřebujeme zajistit desítky milionů korun, které otevřou dveře dalším studiím,” říká Jana Bednářová, ředitelka Nadačního fond pro výzkum psychedelik PSYRES.

Jak zdůraznil prof. Vermetten, je otázkou, jak se současnými znalostmi o významu psychedelik naložíme. „Mluvíme-li o MDMA, je to lék, který není legální. Proto potřebujeme najít způsob, jak regulovat jeho medicínské užití a vyškolit terapeuty, aby se seznámili s tímto novým fungujícím mechanismem terapie. Největší výzvou jsou studie potřebné pro registraci EMA, což vyžaduje finance. V tuto chvíli ale není žádný kandidát, který by tyto registrační studie v Evropě financoval. Možná díky filantropům, jako tomu bylo v USA, to bude možné i v Evropě. Brusel a EU mohou být velmi nápomocni. Situace je v celé Evropě podobná, vidím chuť mladé generace a vůli uchopit tuto novou možnost zlepšení péče o PTSD a jiná duševní onemocnění,“ dodal.

K současným výzvám české psychiatrie patří hlavně nedostatek zdrojů

Nejde jen o otázku financí potřebných na výzkum nových možností léčby. Aktuálně musí česká psychiatrie řešit ty nejzákladnější problémy spojené s dostupností péče, tedy nedostatek psychiatrů, psychoterapeutů, lůžek i dalších potřebných služeb. Nejenže dochází k zahlcení systému, ale situace se pravděpodobně bude ještě zhoršovat. Kromě toho, že významně narůstá prevalence duševních onemocnění, bude v blízké budoucnosti psychiatrů kvůli jejich rostoucímu průměrnému věku rapidně ubývat.

Žijeme v době pandemie problémů duševního zdraví, do níž zároveň vstupujeme s nedostatečnou kapacitou veškerých služeb pro duševně nemocné. Cestu z tohoto nelehkého období vidí odborníci v inovacích, moderních trendech a prevenci jako managementu rizikových faktorů.

„ČR se potýká s enormním nárůstem potřeby psychiatrické péče, od roku 2019 do 2021 došlo k 20procentnímu nárůstu ošetřených, zároveň se potýkáme s epidemií emočních poruch a sebepoškozování adolescentů. Do toho vstupujeme s nízkým počtem psychiatrických ambulancí pro děti i dospělé, kde jsme jen na 60 procentech potřeb, na 42 procentech akutní lůžkové péče, lůžek pro děti a dorost, krizových služeb a komunitních služeb máme jen minimum, zhruba 30 procent potřebných kapacit. Důsledkem je nadměrný tlak na místa prvního kontaktu, překročení kapacitních možností, dlouhé objednací doby k prvnímu kontaktu nebo hospitalizaci,“ upozornil prof. MUDr. Tomáš Kašpárek, Ph.D., přednosta Psychiatrické kliniky LF MU a FN Brno a výkonný místopředseda vládní Národní rady pro duševní zdraví.

Zatímco v letech 2010–2011 bylo celkově evidováno na 500 000 pacientů s duševními problémy, v roce 2022 jich bylo již 660 000. U dětí a mladistvých se za dané období počet zvýšil ze 40 000 na 63 000. „Na takto enormní změnu nebyla síť připravena. Jen v našem Krizovém centru Psychiatrické kliniky jsme měli dříve dlouhodobě kolem 2 000 kontaktů ročně, v roce 2023 to bylo 5 000 lidí,“ komentuje situaci prof. Kašpárek.

Jak vysvětluje, potřeba kapacit dle Národního akčního plánu pro duševní zdraví (NAPDZ) 2030 je do tohoto roku mít 2 800 akutních lůžek, 4 100 lůžek následných, 1 120 psychiatrických ambulancí, 100 CDZ a 1 354 psychiatrů (L3). Již nyní by tedy mělo být podle Standardů akutní lůžkové péče 1 354 psychiatrů, ale reálně jich je jen 1 238,5, takže jich více než stovka chybí. Cílová síť počítá s dalšími 200 psychiatrickými ambulancemi, 1 600 akutními lůžky a dalšími stovkami psychiatrů a psychiatrických sester.

Ještě černější je ale budoucnost. „Není to jen o stovce nyní chybějících psychiatrů, ale podle demografické křivky lékařů se specializací psychiatrie je zřejmé, že nyní je průměrný věk aktivních psychiatrů 53 let, přes 25 procent je starších 60 let. V následujících cca pěti letech hrozí odchod 343 psychiatrů, tedy celé čtvrtiny, do důchodu. To je ve výrazném nepoměru s tím, jak málo mladých lékařů do oboru přichází,“ varuje prof. Kašpárek s tím, že ročně atestuje kolem 35 mladých psychiatrů

Jestliže situace není dobrá v tuto chvíli, pokud se podle prof. Kašpárka nepodaří něco změnit, bude do pěti let ještě mnohem horší. „Rizikových faktorů působících na duševní zdraví nejen v ČR, ale v celé Evropě přibývá. K těm nejvýznamnějším patří nízký socioekonomický status, osamělost, sociální vyčlenění, status migranta, psychosociální stres (klimatická úzkost, válka, společenské změny), demografická změna, k níž patří adolescentní krize a stárnoucí populace, a v neposlední řadě zneužívání psychoaktivních látek (alkohol, THC, amfetaminy, opioidy). Například pravidelné zneužívání marihuany zvyšuje riziko rozvoje psychotického onemocnění na dvojnásobek, v případě amfetaminu dokonce na desetinásobek, což je míra rizika shodná s tím, když má jedinec matku nebo otce se schizofrenií,“ dodal s tím, že v případě THC je potřeba rozlišovat dekriminalizaci vs. legalizaci. Zatímco dekriminalizace je bezproblémová, legalizace s sebou nese určitý signál společnosti. Vzhledem k tomu, že THC je prokázaným rizikovým faktorem duševních poruch, objevuje se ze strany psychiatrů obava, že pokud nebude legalizace provázena adekvátní komunikací rizik, může vést k nárůstu konzumace THC.

Opatření, která mohou pomoci:

• Budování kapacity služeb pro duševně nemocné – zdravotní i sociální služby, preventivní programy ve smyslu podpory sebepéče a sdílení dobré praxe.
• Inovace, které zefektivní a zrychlí léčbu duševních nemocí. „Jednou z možných cest jsou psychedelika, která je potřeba dostat do medicínského modelu a říci, kdy, komu a za jakých podmínek tyto látky podat, protože jak víme, není to všelék pro každého a v každé situaci. Prostor se otevírá i pro podpůrné technologie a eHealth,“ uvedl prof. Kašpárek.
• Humanizace a kvalita služeb – tedy dostatek personálu, důstojné a bezpečné prostředí a provoz respektující lidská práva.

Profesor Kašpárek vyzval k urgentní akci, ať jde o zvládání epidemie psychických poruch, řešení nedostatečné kapacity služeb, nebo o dlouhodobě přetrvávající významné rizikové faktory a negativní trendy. K tomu, aby bylo možné to vše zvládnout, jsou ale potřeba zdroje, inovace a možnost vykonávání práce za humánních podmínek. Pokud se to nestane, můžeme jednoznačně očekávat pokles odborné péče.