Bulovka a Thomayerka usilují o status fakultní nemocnice
„V současné době evidujeme žádosti obou nemocnic. Zároveň máme souhlasné stanovisko děkanů lékařských fakult. Vedení ministerstva se návrhem bude v nejbližší době zabývat,“ uvedlo tiskové oddělení ministerstva zdravotnictví.
Ředitelé obou dotčených nemocnic uvádějí, že změnou statusu nebyly nijak omezeny jejich výzkumné aktivity ani výuka mediků. „O udělení fakultního statusu, resp. o jeho obnovení jsme požádali, jelikož naplňujeme veškeré předpoklady v souladu s právními předpisy a zavedenou praxí. Nemocnice Na Bulovce plní všechny hlavní úkoly fakultní nemocnice, tedy poskytuje široké spektrum zdravotní péče, rozvíjí centra vysoce specializované zdravotní péče, vytváří podmínky pro výuku a praxi studentů lékařských fakult, vytváří podmínky pro zvyšování kompetencí zdravotnických pracovníků a vytváří podmínky pro výzkum a vývoj,“ uvádí ředitel Bulovky Jan Kvaček. A vyjmenovává centra vysoce specializované péče, která v Bulovce fungují, v čele s Komplexním onkologickým centrem, onkogynekologií a centrem pro izolaci pacientů s vysoce nakažlivou nemocí. Společná pracoviště má Bulovka s první, druhou i třetí lékařskou fakultou Univerzity Karlovy. „Nemocnice Na Bulovce uskutečňuje svou činnost ve výše uvedeném širokém rozsahu bez ohledu na to, že v roce 2011 jí byl opatřením zřizovatele odejmut přídomek ‚fakultní‘ z názvu, a to v situaci, kdy toto opatření nebylo podloženo změnou rozsahu ani zaměření činnosti nemocnice,“ uvádí ředitel Kvaček.
Ředitel Thomayerovy nemocnice doc. Zdeněk Beneš uvádí, že od ztráty názvu fakultní nemocnice naopak rozšířila akademické aktivity i vědeckovýzkumnou činnost. „Zároveň došlo k dalšímu vzniku klinik, které se čím dál více podílejí na výchově mediků. Tyto kliniky se aktivně zúčastňují kongresových programů, samy kongresy pořádají a přednášejí na mezinárodních působištích. Naši akademičtí i ostatní pracovníci se každoročně umisťují na předních místech v hodnocení například publikační činnosti. Příkladem mohu uvést práci prof. MUDr. Martiny Vašákové, Ph.D., přednostky Pneumologické kliniky 1. LF UK a TN, která se umístila na prvním místě v hodnocení autorů bibliografií zmíněné fakulty za rok 2016, a dále také první místo této kliniky v hodnocení bibliografií po přepočtu na úvazek v pořadí pracovišť 1. LF UK,“ uvádí ředitel Beneš. „Řada klinik a oddělení je zapojena do grantových a programových projektů, které jsou podporovány z veřejných zdrojů. V naší nemocnici velice aktivně pracuje i Vědecká rada, jejímiž externími členy jsou významní a respektovaní zástupci lékařských fakult,“ dodává a jmenuje děkana 3. LF UK prof. Petra Widimského, prof. Pavla Martáska, ředitele centra BIOCEV, či proděkana 2. LF UK prof. Vojtěcha Havlase.
Obě nemocnice získaly pro udělení statusu fakultní nemocnice souhlas Asociace děkanů lékařských fakult. Děkan 1. LF UK doc. Martin Vokurka potvrzuje, že některá pracoviště Bulovky a Thomayerky hrají ve výzkumu fakulty významnou roli. „S oběma nemocnicemi 1. LF UK dlouhodobě spolupracuje. V NNB má šest a v TN pět klinik a ústavů, kde výuka mediků probíhá. Tato pracoviště představují výraznou část klinické základny pro výuku, zvyšují její rozmanitost a v některých případech jde o pracoviště s podstatným významem pro daný obor. V každém případě fakulta vědecké zapojení podporuje a sleduje i s ohledem na rozvoj lékařů a učitelů v akademické sféře. Fakulta navrácení statusu podporuje a věří, že umožní i další – nejen akademický – rozvoj daných pracovišť,“ uvádí děkan. „Vztahy s oběma nemocnicemi má 1. LF UK korektní a doufáme v jejich další rozvoj,“ dodal doc. Vokurka.
Bez přídomku fakultní fungují dvě pražské přímo řízené nemocnice devátým rokem. K 1. lednu 2012 změnily Bulovka a Thomayerka své webové domény, e‑mailové adresy, nápisy v areálu, na dokumentech, razítkách a podobně. Změna statusu těchto nemocnic měla být součástí širších změn, ostatní fakultní nemocnice se měly stát univerzitními nemocnicemi a u Bulovky a Thomayerky se uvažovalo o převodu na Prahu. Cílem odejmutí statusu fakultní nemocnice podle vedení ministerstva zdravotnictví, v jehož čele tehdy stál doc. Leoš Heger, mimo jiné bylo posílení role kmenových nemocnic, které jsou vázány na sídla lékařských fakult.
Zdroj: MT