Britští vědci zkoušejí zvrátit degeneraci oka kmenovými buňkami
Britští vědci se pokoušejí navrátit za pomoci kmenových buněk zrak lidem, kteří o něj přišli kvůli onemocnění sítnice. U několika pacientů s takzvanou makulární degenerací, jež je nejčastější příčinou slepoty u lidí nad 50 let, již s touto metodou uspěli. Použili při tom kmenové buňky z pacientova oka, napsal britský server BBC News.
Věkem podmíněná makulární degenerace zasahuje žlutou skvrnu, neboli makulu luteu, která je bodem nejostřejšího vidění na sítnici. Onemocnění žluté skvrny vážně omezuje lidi v běžném životě: obtížně čtou, nemohou řídit automobil, sledovat televizi nebo rozeznávat lidské tváře.
Riziko onemocnění stoupá s věkem. Choroba se nedá vyléčit, ale při včasném zjištění lze dosáhnout toho, aby člověk o zrak nepřišel.
Vědci nyní plánují další operace, tentokrát ale s využitím sítnicových buněk vypěstovaných v laboratoři. Doufají, že první pacient by mohl být takto léčen do pěti let.
Makulární degenerace je příčinou slepoty u asi 14 milionů obyvatel Evropy. V České republice trpí onemocněním sítnice asi půl milionu lidí.
Tato nemoc se vyskytuje ve dvou formách, v takzvané suché, která tvoří 90 procent případů, a mokré, na kterou existuje léčba.
Oční chirurg Lyndon Da Cruz, který působí na jedné londýnské oční klinice, operoval několik pacientů s mokrým typem této choroby za pomoci kmenových buněk ze zdravé části oka, které transplantoval do postižené části. Procedura, trvající dvě hodiny a vyžadující dvě operace, byla úspěšná, ale dostavily se komplikace.
Aby vše netrvalo tak dlouho a operace byla jednodušší a dostupnější, vypěstovali experti ze Sheffieldské univerzity sítnicové buňky z embryonálních kmenových buněk. Doufají, že se jim podaří získat vrstvu, kterou vpraví do pacientova oka během jednoduché a pouze 45 minut trvající operace.
Při testech na myších s makulární degenerací se ukázalo, že se díky sítnicovým buňkám vypěstovaným v laboratoři vrátil hlodavcům zrak.
Vědci dostali na výzkum čtyři miliony liber (asi 168 milionů Kč) od amerického mecenáše, který si přál zůstat v anonymitě.
I když se výzkumníkům podařilo vypěstovat sítnicové buňky v laboratoři, zabere podle vedoucího projektu Peta Coffeye ještě hodně času, než bude možné použít tyto buňky u lidí. Vědci se musejí ujistit, že je proces bezpečný.
Zdroj: ČTK