Britské vládní zprávy obvinily z šíření slintavky laboratoř
Epidemie slintavky a kulhavky se minulý měsíc po části jižní Anglie rozšířila s největší pravděpodobností v důsledku chyb a nepříznivých okolností z veterinárních laboratoří v Pirbrightu v hrabství Surrey. Uvedly to v pátek oficiální vládní zprávy, které zkoumaly původ nemoci. Konkrétního původce nemoci však vyšetřování neodhalilo.
Na vině byl podle zpráv zřejmě vadný odtok odpadu z laboratoře spolu se silnými dešti. K pohromě přispěly i stavební práce a pohyb vozidel kolem laboratoří. V laboratorním komplexu sídlí státní institut veterinární medicíny a soukromý výrobce vakcín Merial Animal Health.
"Nyní je vcelku jasné, že epidemie má původ v Pirbrightu; vystopovat konkrétní zdroj však není možné," uvedl v jedné zprávě šéf zdravotní a bezpečnostní inspekce Geoffrey Podger. Ve druhém dokumentu profesor Brian Spratt napsal, že v provozu laboratoří se projevily "určité známky sebeuspokojení ohledně bezpečnosti".
Počátkem srpna se v Surrey objevil první případ slintavky a kulhavky v Británii po šesti letech a brzy přibylo několik dalších. Epidemie se však nerozšířila za hranice poměrně malé oblasti a další případy se již později neobjevily; Británie tak již zmírnila omezení na pohyb skotu a ovcí na jatka a trhy. Kvůli nemoci byly poraženy asi dvě stovky zvířat.
Evropská unie zatím ponechává v platnosti zákaz dovozu veškerého čerstvého masa, živých zvířat a mléčných produktů z Británie. Londýn již v první reakci na propuknutí nemoci sám zakázal veškeré exporty chovných zvířat, masa a mléka ze země.
Slintavka a kulhavka se objevila v Británii poprvé od roku 2001, kdy se v zemi muselo kvůli obrovské epidemii nemoci porazit kolem 6,5 milionu zvířat. Tehdejší epidemie stála britské hospodářství odhadem 12 miliard eur (přes 320 miliard korun). Člověka nákaza přímo neohrožuje, při zavlečení do chovů však může napáchat velké hospodářské škody. Na českém území byla naposledy slintavka a kulhavka zjištěna v roce 1975.
Zdroj: ČTK