Britové kvůli slintavce a kulhavce prověřují výzkumné laboratoře

Druh viru slintavky a kulhavky, který se v pátek objevil u skotu na farmě v jihoanglickém hrabství Surrey, je stejný jako ten, s nímž se pracovalo v nedalekých výzkumných laboratořích. Britské úřady nyní prověřují, zda mohou být právě tyto laboratoře zdrojem nákazy.

Vládou financovaná laboratoř ústavu pro zdraví zvířat v Pirbrightu, která se zabývá zkoumáním slintavky a kulhavky, leží zhruba šest kilometrů od postižené farmy. Ve stejném areálu se nachází také další laboratoř farmaceutické společnosti Merial, která s virem slintavky pracovala při výrobě vakcín. Kolem zařízení byla preventivně vytvořena desetikilometrová ochranná zóna.

Šéf vládou financované laboratoře prohlásil, že v jeho zařízení nikdo neporušil bezpečnost a že jeho vědci tento druh viru několik týdnů nepoužívali. Nechal však otevřenou možnost, že zdrojem úniku byla laboratoř firmy Merial. Ta uvedla, že bude s vládou při hledání zdroje nákazy plně spolupracovat. Zdůraznil rovněž, že používá nejpřísnější mezinárodní bezpečnostní normy.

Podle ministerstva životního prostředí, výživy a záležitostí venkova podobný druh viru slintavky a kulhavky, který se nyní na jihu Anglie objevil, nebyl v poslední době nikde jinde u živočichů zaznamenán. Užíval se však v mezinárodních laboratořích a při výrobě vakcín.

Podle všech indicií jde o typ viru, který vědci izolovali po vypuknutí slintavky a kulhavky ve Velké Británii v roce 1967. Vědci také nyní zjišťují, zda by se případnému rozšíření choroby dalo zabránit očkováním.

Britská veterinární správa nařídila, aby obě laboratoře zahájily urychlenou kontrolu bezpečnosti svých biologických projektů.

Pokud by se prokázala hypotéza, že se zvířata nakazila jednorázovým únikem viru z laboratoře, mohlo by to přinést úlevu farmářům. Na druhou stranu by takové vysvětlení zpochybnilo bezpečnost zařízení, kde se s těmito vysoce nakažlivými viry, jež se přenášejí větrem, pracuje.

Evropská komise se v duchu unijních pravidel rozhodla zakázat částečně vývoz britského masa do ostatních zemí Evropské unie, další opatření mohou následovat po středeční schůzce unijních veterinárních expertů. Londýn však už v první reakci na propuknutí nemoci na farmě sám zakázal veškeré exporty chovných zvířat, masa a mléka ze země i pohyb chovných zvířat na svém území.

Kvůli nákaze slintavkou a kulhavkou zakázaly dovoz prasat a vepřového masa Japonsko a Spojené státy. Zákaz dovozu hovězího masa a krav v obou zemích už platí kvůli prevenci rozšíření nemoci šílených krav (BSE).

Šest desítek nakažených zvířat na jihoanglické farmě, nacházející se v Guildfordu 50 kilometrů jihozápadně od Londýna, už bylo poraženo a veterináři místo dezinfikovali. Vybíjena jsou prý v současnosti i zvířata na sousední farmě.

Slintavka a kulhavka se nyní vyskytuje v Británii poprvé od roku 2001, kdy Londýn musel kvůli obrovské epidemii této nemoci porazit kolem 6,5 milionu kusů zvířat. Tehdejší epidemie stála britské hospodářství odhadem 12 miliard eur (přes 320 miliard korun).

Hospodářské dopady současného omezení exportu britského masa se budou odvíjet od toho, jak dlouho budou zákazy trvat. Odborníci odhadují, že Británie vyváží týdně maso a hospodářská zvířata v hodnotě kolem 15 milionů liber (přes 620 milionů korun).

Slintavka a kulhavka je akutní, velmi nakažlivé virové onemocnění (viry rodu Aphtovirus) sudokopytníků vzácně přenosné i na člověka. Podle Mezinárodního úřadu pro nákazy zvířat (OIE) je stálý výskyt choroby typický pro státy střední Afriky, celé Asie a v Jižní Americe zejména pro Brazílii a její severní sousedy. Evropa spolu se Severní Amerikou, Austrálií a částí Jižní Ameriky bývá považována za zónu bez slintavky a kulhavky.

V Evropě se slintavka a kulhavka naposledy objevila letos v lednu, v evropské části Turecka, v oblasti okolo Edirne blízko řeckých hranic. Člověka nákaza přímo neohrožuje, při zavlečení do chovů však může podle veterinářů napáchat velké hospodářské škody. V Česku byla naposledy slintavka a kulhavka zjištěna v roce 1975.

Zdroj: ČTK