Boj proti fúzím pojištěnce nespasí

Nizozemsko mělo ještě před patnácti lety skoro stovku zdravotních pojišťoven, v předvečer spuštění zásadní reformy zdravotního pojištění v roce 2006 jich už nezůstalo ani šedesát.

Tamní trh zdravotního pojištění je dnes ovládán čtyřmi velkými privátními skupinami, jež mají 90 procent trhu. Nizozemské pojišťovny si konkurují cenou nominální složky pojistky, jejíž výši si mohou stanovit samostatně, a protože mohou dosahovat zisku, je logika fúzí vcelku přímočará. Hlavním motivem je snaha o dosažení úspor z rozsahu.

V Německu ještě v lednu 2003 působilo 447 veřejnoprávních zdravotních pojišťoven, zatímco k lednu tohoto roku se podle statistiky spolkového ministerstva zdravotnictví jejich počet snížil na 201. Samo ministerstvo fúze podporuje.

V českém prostředí s naprosto dominantním postavením VZP fúze dvou menších regionálních pojišťoven (Hutnické zdravotní pojišťovny a Zdravotní pojišťovny Agel, celkem 430 000 pojištěnců) a následně další celostátní, opět malé pojišťovny ČNZP, nemůže významně změnit rovnováhu na trhu, a to ani na severní Moravě. Opravdovým zásahem do konkurenčního prostředí v regionu by byla až fúze takto posílené HZP a Revírní bratrské pokladny. Nic takového se ale nechystá.

Český systém zdravotního pojištění je rovněž zásadně ovlivňován fondovým hospodařením včetně limitu výdajů na vnitřní provoz pojišťoven, který je v mezinárodním srovnání nízký. V souvislosti s protikrizovými návrhy ministerstva zdravotnictví má být dále snížen, tím jsou malé pojišťovny do fúzí de facto tlačeny.

Jak lze vysledovat z prohlášení kritiků fúze, je ve skutečnosti jejich hlavní obavou nikoli samotná fúze, ale vznik "neformálního" vertikálně integrovaného subjektu propojujícího zaměstnaneckou, veřejnoprávní zdravotní pojišťovnu se soukromým zdravotnickým řetězcem Agel.

Existuje v Evropě nějaký precedens? Jedna zdravotní pojišťovna v Nizozemsku zvolila obchodní model, který se něčemu takovému podobá - akutní lůžkovou péči nasmlouvala s omezeným počtem nemocnic. Díky tomu, že soustředila poptávku, dokázala nasmlouvat dobré ceny a na trhu je nejlevnější.

V Německu existuje vertikální integrace jak ve veřejnoprávním pilíři, kde pojišťovna Knappschaft má vlastní zdravotnická zařízení, tak v soukromém zdravotním pojištění, kde je třeba zdravotnický koncern SANA vlastněn pojišťovnami již řadu desetiletí.

Principiálně jde o to, zda výsledkem je dobrá "hodnota za peníze" pro pojištěnce. Toho nedosáhneme bojem proti fúzím a vertikální integraci, ale zavedením dvousložkového pojistného, cenové konkurence, při zamezení nadměrné tržní koncentraci a "vybírání rozinek" v podobě zdravých pojištěnců sofistikovaným přerozdělením.

Ekonom, Miroslav Zámečník, autor je člen NERV

Zdroj: Ekonom