Boj o fúze pojišťoven
Již za necelý týden budou senátoři projednávat novelu zákona, která povoluje zdravotní pojišťovně (ZP) fúzovat s jinou, jen když se ocitne v nucené správě. Ideovými vůdci této myšlenky, k níž se přidala i sociální demokracie, jsou lidovečtí poslanci Ludvík Hovorka a Jiří Carbol.
"Celý jejich návrh je absolutně špatný, a to věcně i legislativně. Naopak právě fúzemi se má nucené správě pojišťovny předcházet," zdůrazňuje senátor a exministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS).
"Je ale pravda, že současný zákon je špatný. Proto připravujeme v senátu komplexní pozměňovací návrh. Princip fúzí je třeba zachovat, ale mají probíhat za jasných pravidel kontrolovaných státem a s garancemi pro pojištěnce," dodává.
Díky síle lepší ceny
Proti návrhu se bouří nejen pravicoví politici, ale také představitelé pojišťoven a ekonomové. "V pluralitním systému lze z odborného hlediska proti fúzím malých pojišťoven se třemi či čtyřmi procenty tržního podílu sotva něco namítnout, zvlášť když lídr ovládá téměř dvě třetiny trhu," zdůrazňuje ekonom a člen NERV Miroslav Zámečník.
Pojišťovny se spojují všude na světě. Například v Nizozemsku, kde ještě nedávno působilo přes 60 subjektů, dnes čtyřlístek největších ovládá 90 procent trhu. I v sousedním Německu se trh konsoliduje. Vlnou fúzí prošla také Česká republika. Z původních třiadvaceti pojišťoven jich nezbyla ani polovina.
V situaci, kdy pojišťovny budou muset ještě více zúžit limity na své provozní výdaje, je naopak spojování logickým krokem. Instituce ušetří například na pobočkové síti. "Silnější subjekt také může lépe vyjednat ceny s poskytovateli. Třeba balíčkové ceny na plánované operace, jako jsou například totální endoprotézy," vysvětluje Zámečník.
Důležitá je státní kontrola
Poslanec Hovorka a spol. svou iniciativu zaměřili především proti fúzi na severní Moravě působících Hutnické ZP a pojišťovny Agel, již zakládal ocelářský boss Tomáš Chrenek. Ten ovládá také síť nemocnic a poliklinik Agel fungujících rovněž hlavně na severní a střední Moravě. Fúzi již povolilo ministerstvo zdravotnictví.
K Hutnické pojišťovně se chce přitom připojit i Česká národní ZP (ČNZP), ta ale působí plošně po republice. Vzniknout by měla Česká průmyslová pojišťovna. "Správní rada souhlasila se spojením s HZP. Je třeba připravit se na to, že v důsledku krize budeme muset zacházet s našimi rezervami. Navíc náklady na provoz budeme muset omezit až o dvanáct procent," zdůrazňuje Pavel Frňka, ředitel pro analýzy a statistiky ČNZP.
Žádost o fúzi podala Hutnická pojišťovna v polovině června a zhruba do dvou měsíců by mělo ministerstvo zdravotnictví verdikt vynést. Rozhodovat by se přitom mělo ještě podle dosud platné legislativy.
"Je to pokus rozložit systém zevnitř tím, že se povolí slučovat pojišťovny, které prostřednictvím zakladatele vlastní současně zdravotnická zařízení," vysvětlil své obavy lidovec Hovorka. Jenže připojením celoplošné ČNZP sotva může vzniknout monopol na severní Moravě.
"Na Moravskoslezsku máme jen jedno až 1,5 procenta pojištěnců. Naše pojišťovna má smlouvy celkem se 24 tisíci zdravotnických zařízení. A bude-li fúze schválena, síť lékařů a nemocnic se naopak rozšíří," vyvrací Hovorkovy námitky Frňka.
Obavě, že by se jakákoliv pojišťovna pokusila soustředit péči do soukromého řetězce nemocnic, se ovšem nelze vyhnout. Vlastnické vztahy mezi firmami lze dokonale zakrýt. "Jedinou obranou je důsledná kontrola státu, která prokáže, že zdravotní pojišťovna dala ve výběrovém řízení opravdu přednost nejlepší nabídce a zároveň dodržela podmínku geografické dostupnosti lékařů. Úkolem pojišťoven je nakupovat péči od efektivních nemocnic a měřit jejich kvalitu," zdůrazňuje Zámečník.
Ekonom, Marcela Alföldi Šperkerová
Zdroj: Ekonom