Bohnická léčebna se chce více otevřít službám mimo zdi léčebny
Psychiatrická léčebna v pražských Bohnicích chce více spolupracovat s organizacemi, které poskytují pacientům služby mimo ústavní zdi. ČTK to řekl nový ředitel léčebny Martin Hollý. Do čela největší české léčebny pro duševně nemocné nastoupil na konci dubna, kdy ve funkci vystřídal Ivana Davida.
Léčebnu nečeká podle Hollého žádná revoluce, lůžková péče by měla zůstat i nadále prioritou léčby duševně nemocných. Postupnými kroky se chce ale ředitel léčebny dobrat k funkční spolupráci s komunitními službami.
V některých zemích spočívá psychiatrie právě v léčbě v komunitách, léčebny jsou zrušené. Podle Hollého ale nelze slepě převzít modely ze zahraničí. Rozhodně je nutné se vyvarovat například toho, co se stalo v Itálii v 70. letech, kde se ze dne na den zrušily léčebny a ulice měst se prý brzy zaplnily bezdomovci.
Inspiraci Hollý spatřuje například v Nizozemsku. Tam nastoupili cestu uzavírání velkých léčeben a poskytování psychiatrické péče v malých odděleních, v krizových centrech a v komunitách s podporou třeba chráněných bydlení, řekl Hollý.
Kvalitní péče o psychiatrického pacienta spočívá podle ředitele v celistvosti přístupů a v propojenosti služeb. Podle odborníků, kteří se v ČR dlouhodobě snaží o reformu péče o duševně nemocné, dnes problém spočívá například v nedostatečném systému následné péče.
"Léčebny jako takové poskytují docela kvalitní diferencovanou péči, v akutním stádiu nemoci, v léčebné fázi i v rehabilitační a resocializační fázi, ale končí to propuštěním," řekl. Pacienta pak čeká "skok do ambulance", kde se mu lékař věnuje třeba dvakrát za měsíc. To ale podle něj nestačí. Dlouhodobí psychiatričtí pacienti potřebují například chráněné bydlení, asistenci při vyřizování úředních věcí, pomoc při hledání práce a podobně.
Následnou péči v ČR poskytují zejména neziskové organizace, například Fokus, Bona, Green Doors a další. Nový ředitel naplánoval pro lékaře i další zaměstnance léčebny sérii seminářů v zařízeních Fokusu, aby se seznámili s tím, co komunitní služby nabízejí. Jde prý o to, aby lékaři a zdravotníci v léčebně byli schopni seznámit své pacienty s možnostmi, které se jim po propuštění nabízejí. Podle Hollého by také bylo dobré, aby měli zaměstnanci léčebny zpětnou vazbu a věděli, jak se daří jejich pacientům v následné péči.
Jedním z prvních kroků, které Hollý ve funkci učinil, bylo obnovení provozu Centra krizové intervence (CKI) k 1. červnu. Centrum tvořilo součást komunitních služeb a jako takové vždy v léčebně trochu čnělo. Léčebně navíc působilo roční ztrátu okolo 3,5 milionu korun. Bývalý ředitel David se proto rozhodl k červnu 2007 provoz centra omezit tím, že zrušil noční poradnu a lůžkové oddělení.
Jeho krok kritizovali někteří odborníci a zástupci magistrátu, ale schválilo ho ministerstvo zdravotnictví. Magistrát a ministerstvo zdravotnictví letos v lednu nabídly léčebně dorovnání ztrát, pokud obnoví CKI v původní podobě. David ale tvrdil, že slíbené prostředky mu neumožní obnovit všechny služby centra. Ministerstvo letos Davida odvolalo, důvodem byly podle mluvčího ministerstva zdravotnictví Tomáše Cikrta rozdílné názory na další rozvoj léčebny.
Zdroj: ČTK