Bílá místa na mapě screeningu karcinomu prsu

Šest měsíců čekací doba na mamografický screening? Ministerstvo zdravotnictví hledá další poskytovatele. Pomoci má i teleradiologie.

V průměru je dostupnost center pro screening karcinomu prsu v Česku dobrá, existují tu ale bílá místa s nezanedbatelnými problémy. Národní screeningové centrum zaznamenalo v červnu v okrese Zlín čekací dobu na mamografický screening 180 dní. Přitom by podle věstníku neměly objednací doby na tento screening dlouhodobě přesahovat osm týdnů. Čekací doba na screening je jeden z faktorů, které mohou negativně ovlivňovat počty vyšetřených osob, ale také výsledky, pokud se za dobu od objednání může nádor zvětšit.

Průměrná objednací doba na mamografický screening byla v červnu 2024 v České republice 24 dní. Rozptyl mezi jednotlivými centry byl ale značný, od pouhého jednoho dne po zmíněných mimořádných 180 dní ve Zlíně.

„Na úrovni jednotlivých center může docházet k neúměrnému prodloužení čekacích dob z důvodu přístrojového a personálního vybavení. Toho jsme byli v první polovině letošního roku svědky ve Zlínském kraji, když objednací doba na screeningovou mamografii dosahovala až šesti měsíců. Byla přijata organizační opatření a došlo ke zkrácení čekacích dob. Vidíme ale, že ten problém může být systémový, a proto ministerstvo zdravotnictví vyhlásilo výzvu na provoz dalšího screeningového centra ve Zlínském kraji,“ uvedl RNDr. Ondřej Májek, vědecký vedoucí Národního screeningového centra na konferenci Prevon. Nově po organizačních změnách zlínské screeningové centrum vykazuje čekací dobu 33 dní.

Drtivá většina mamografických screeningových center doporučenou objednací dobu splňuje. Nad doporučenými osmi týdny v červnu byli kromě Zlína také v okresu Karlovy Vary, kde se čekalo 80,1 dne. Podrobnější analýza ukázala, že v okresech Zlín a Karlovy Vary je také největší počet žen na jeden mamografický přístroj. Další mamografická centra se svou čekací dobou blíží limitu, v okresech Plzeň, Bruntál a Vsetín se čekalo 50,1 dne. 

Také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek zmínil ve svém projevu na konferenci Prevon čekací doby na mamografický screening jako významný problém. „V Olomouckém kraji je problém v Jeseníku. Ve Zlíně bylo období, kdy byl screening téměř nedostupný a objednací doby čtyři, pět měsíců, stejně tak je problematických několik míst v Karlovarském kraji,“ uvedl ministr. „Tam, kde je problém, budeme vypisovat výběrová řízení na nové poskytovatele,“ dodal. Kromě samotných čekacích dob je podle Válka nutné pečlivě vyhodnocovat příčiny nižší účasti žen na screeningu v konkrétních městech. Ty mohou být různé a problematická dostupnost k nim může patřit.

Srovnání čekacích dob je součástí strategické analýzy geografické dostupnosti screeningu karcinomu prsu, která bude podkladem pro diskusi dalších opatření. Čekací doby souvisejí s vybavením center a s jejich dostupností, což ve výsledku ovlivňuje pokrytí mamografickým screeningem. Ve standardním dvouletém intervalu je celorepublikově pokrytí zhruba 60 procent. „Bohužel je běžné, že ženy na tento screening nepřicházejí přesně po dvou letech. Ve tříletém intervalu dosahujeme pokrytí téměř sedmdesáti procent, což je poměrně dobré. V rámci jednotlivých okresů je ale pokrytí znatelně horší. Desetitisíce, statisíce žen nedocházejí na screening,“ uvedl Ondřej Májek. V okrese Jeseník stejně jako v okrese Cheb chodí ve tříletém intervalu na mamograf jen 54,1 procenta žen v cílové populaci. Celkem 22 okresů vykazuje pokrytí menší než 65 procent.

V České republice funguje síť 73 mamografických center. Do 20 minut autem má takové pracoviště dostupné 44 procent obyvatel, do 40 minut 79 procent obyvatel. Do 60 minut má mamograf dostupný 94 procent obyvatel. Právě okres Jeseník je jedním z regionů, kde je dojezdová doba na mamograf více než hodinová. „Jedním z důležitých aspektů kvalitního screeningu je zajištění ekvity. To je něco, o čem bychom se měli bavit,“ říká Májek.

Kromě toho analýza ukázala, že i ve stávající síti je prostor pro navýšení počtu vyšetření. Některé přístroje jsou málo využity. Podle analýzy jsou také centra, kde je vzhledem k počtu provedených screeningových vyšetření i nadbytečný počet lékařů. Kromě změn v organizaci péče by podle analýzy mohlo pomoci zřízení detašovaných mamografů stávajících center a rozšíření teleradiologie. „Měli bychom se bavit o tom, že tam, kde je to zdůvodněné, by mělo být zřízeno nové místo poskytování mamografie. Při využití teleradiolgie by bylo možné využít personální kapacity sdílené mezi centry,“ podotkl Májek.

K úspoře personálních kapacit, a tedy ke zlepšení dostupnosti screeningu by podle něj mohlo přispět i větší využití umělé inteligence při hodnocení snímků. „Je důležité se připravit na využití umělé inteligence, které je zatím doporučeno jen jako takzvané třetí čtení, ale do budoucna může přispět i k úspoře personálních kapacit,“ uvedl Májek.

Ministr zdravotnictví Válek na konferenci Prevon ocenil a podpořil činnost Národního screeningového centra. „Prevence je pilířem mého i vládního programu. Snažíme se návrhy, které každoročně vycházejí z Prevonu, uvádět do praxe,“ řekl. Připomněl úspěch českého předsednictví v Radě EU v roce 2022, kdy bylo schváleno doporučení Rady o screeningu nádorových onemocnění. Nové doporučení aktualizovalo starší text z roku 2003 a kromě upřesnění požadavků na kvalitu nově zařadilo ke screeningu karcinomu prsu, děložního hrdla a tlustého střeva a konečníku i screening nádorů plic, prostaty a žaludku. „Program záchytu plic se ukázal jako velmi efektivní,“ uvedl ministr Válek. Zmínil také, že inicioval jednání panelu expertů za účelem návrhu doporučení pro screening karcinomu pankreatu.

O kvalitním nastavení screeningových projektů se v posledních letech čím dál více společně radí experti, úředníci a politici na evropské úrovni. „Evropská spolupráce je v této oblasti rozsáhlá. V oblasti screeningových programů přináší evropská spolupráce přidanou hodnotu, zejména ve sdílení dat a doporučení,“ tvrdí Májek.

Ten také představil evropskou společnou akci EUCanScreen. Tento projekt si klade za cíl udržitelnou optimalizaci onkologické prevence, zejména pak dostupné screeningové programy. Projekt financuje Evropská komise. Zabývá se mimo jiné tím, jak dostat do screeningů více lidí s mentálním postižením, u kterých je dnes větší pravděpodobnost odhalení nádoru ve vyšším stadiu. „Na konci projektu by měla vzniknout struktura, kde budeme dlouhodobě sdílet zkušenosti ze screeningových programů,“ očekává Májek.