Berounská psychiatrie otevírá první terapeutický program
Nové Centrum duševní rehabilitace poskytne akutní psychiatrická lůžka i další služby ve vysokém standardu ubytování a s velkorysým zázemím pro terapie. První otevřený terapeutický hospitalizační program je určen pacientům s úzkostně depresivní poruchou.
Jeden z nejvýznamnějších soukromých zdravotnických holdingů v Česku Akeso Sotiria Zavalianise slavnostně otevřel nové Centrum duševní rehabilitace Beroun v areálu Rehabilitační nemocnice Beroun.
Do výstavby nové psychiatrické nemocnice investovalo Akeso 1,2 miliardy korun. Jedná se o pětipatrovou budovu o rozloze 25 000 metrů čtverečních, v plném provozu má mít 300 zaměstnanců a celkem 230 lůžek na nanejvýš dvoulůžkových pokojích, včetně lůžek pro uzavřený režim, pro děti a dospívající a lůžek v nadstandardních apartmánech, dále ambulance, denní stacionáře a akutní příjem s nepřetržitým provozem. Výstavba trvala od roku 2018.
Do provozu nabíhá nová psychiatrická nemocnice postupně. „Už jsme oslovili kolegy v regionu s nabídkou, že mohou indikovat své pacienty s úzkostně depresivní symptomatikou do našeho prvního hospitalizačního specializovaného terapeutického programu, který začne v průběhu července. Bude pro něj otevřeno jedno oddělení o dvaceti lůžkách. Proběhnou první běhy terapeutického programu a postupně bude nabíhat poskytování akutních služeb. Ke spolupráci se záchrannou službou v nepřetržitém režimu se chceme dostat v průběhu listopadu,“ popsal MUDr. Martin Hollý, MBA, náměstek pro oblast duševního zdraví Centra duševní rehabilitace. Po této fázi může další rozšiřování služeb centra narazit na počet personálu, který je v celé české psychiatrii nedostatkový. „Na konci letošního roku budeme na dvou třetinách celkové kapacity,“ říká Hollý.
Politici ocenili přínos nového centra pro kraj i pro Česko
Velkolepého slavnostního otevření Centra duševní rehabilitace se účastnily osobnosti české psychiatrie a z dalších oborů medicíny, ale i manažeři různých zdravotnických zařízení a zdravotních pojišťoven. Pásku přestřihlo spolu s majitelem Akeso sedm politiků včetně premiéra Petra Fialy (ODS). „Péče o duševní zdraví patří dlouhodobě mezi slabší části českého zdravotnictví. Ačkoli probíhá reforma psychiatrické péče, stále bojujeme například s nedostatečnou kapacitou pracovišť. Na setkání s odborníkem se čeká dlouho, i několik měsíců. Jen pomalu se nám daří rozšiřovat moderní typy péče,“ řekl Fiala. Premiér připomněl, že duševní choroby jsou na vzestupu mimo jiné i v souvislosti s koronavirovou epidemií a protiepidemickými opatřeními, do budoucna poptávka po psychiatrické péči dál poroste už jen kvůli stárnutí populace. „Máme tedy narůstající problém. Reaguje na to stát, ale i soukromý sektor. Vznikají nová pracoviště, a to mě těší. Naprosto unikátním případem je Centrum duševní rehabilitace v Berouně, bude patřit k nejvyspělejším pracovištím svého druhu ve střední Evropě. Pan Sotirios Zavalianis a jeho holding Akeso si zaslouží dík za to, že se jim navzdory všem problémům podařilo tento projekt dokončit,“ uvedl premiér a popřál centru, aby pomohlo mnoha pacientům a zároveň aby to bylo místo, kde je radost pracovat.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zdůraznil, že zdravotnictví se nedělí podle toho, kdo je zřizovatelem, ale podle toho, jak je péče kvalitní a dostupná. Přislíbil, že při vyhlašování dotačních výzev z evropských fondů nebude ministerstvo zdravotnictví omezovat příjemce podle typu zřizovatele nebo vlastníka. „Duševní zdraví je priorita nejen této vlády, ale všech vlád. Bez duševního zdraví ostatní aspekty kvality života nejsou tak důležité. Jsem přesvědčen, že toto zdravotnické zařízení bude kvalitní, nejen proto, jak to tu vypadá, ale zejména díky personálu, který za tím stojí,“ uvedl ministr Válek. „Ve Středočeském kraji takové zařízení chybělo. Je v duchu reformy psychiatrie, že je toto zařízení součást nemocnice a že bude provozovat akutní psychiatrická lůžka, kterých je nedostatek. Má také velmi dobré personální zázemí a silnou podporu alespoň části členů výboru psychiatrické společnosti,“ popsal později ministr význam nového centra z celostátního pohledu. „Jsem rád, že takové zařízení vzniká, a je to vzor i pro další zařízení,“ dodal Válek.
Investice do vybudování Centra duševní rehabilitace je v rámci zdravotnictví Středočeského kraje svou výší výjimečná, poznamenala hejtmanka Petra Pecková (STAN).
Poslanec ODS Jan Skopeček, bývalý radní Středočeského kraje, poznamenal, že vznik Centra duševní rehabilitace v Berouně v rámci soukromého holdingu vnímá jako potvrzení toho, že privatizace některých krajských nemocnic byla správným krokem. Rovněž ministr dopravy a místopředseda ODS Martin Kupka, který býval zastupitelem Středočeského kraje, zavzpomínal, jak berounská nemocnice vypadala před privatizací. „Zažil jsem, že se bojovalo o holou existenci této nemocnice. Co tu dnes vidíme, je úspěch neoblomného člověka, který se rozhodl dotáhnout do konce své vize,“ ocenil Kupka práci S. Zavalianise.
Pražský primátor a poslanec doc. Bohuslav Svoboda rozvoj berounské nemocnice, která dříve chátrala, označil za malý zázrak. Praha podle jeho slov jedná o tom, jak se ve zdravotnictví novým psychiatrickým kapacitám přizpůsobit. Primátor ocenil nadstandardní prostředí, které podle něj není u zdravotnického zařízení samoúčelné. „Pokud je prostředí, ve kterém se léčíte, takto krásné, probíhá úzdrava rychleji, člověk má chuť bojovat o své zdraví,“ říká docent Svoboda.
Moderní vybavení a limitující personální kapacity
V budově jsou vybavené místnosti pro muzikoterapii, arteterapii, dramaterapii, kinosál s pódiem. Nebo také pro kulinární čili nutriční terapii, tedy vybavená kuchyň, kde se spojuje přínos společné smysluplné aktivity a ergoterapie se vzděláváním v oblasti zdravé výživy a cenově dostupného zdravého vaření. Nemocnice nabízí i terapii ve virtuální realitě pro pacienty s fobiemi – pro různé fobie má připraveny programy řízené expozice faktoru, který u nich vzbuzuje patologický strach, s možností nastavení náročnosti zážitku. V celém zařízení je instalováno cirkadiánní osvětlení, které barvou světla kopíruje přirozený denní rytmus, kromě toho tu je místnost pro fototerapii, kde bude probíhat vždy ráno půlhodinové sezení při biodynamickém ranním osvětlení.
Pacienti budou mít také k dispozici zázemí pro sportovní aktivity, a to fitness a bazén se saunou, buduje se také přilehlý parčík. Pacienti oddělení s uzavřeným režimem mají přístup na venkovní terasu. Zabezpečení objektu je nenápadné, bez mříží, s bezpečnostními skly i zrcadly.
„Klíčové je, aby péče, kterou u nás pacient dostane, byla komplexní. Pacient tak bude mít nejen farmakoterapii a psychoterapii, ale také celou řadu dalších aktivit. Je třeba, aby na sebe byly všechny tyto části navázány a doplňovaly se. To v dnešní péči často chybí. Cílem centra je poskládat péči tak, aby každá její část měla smysl v pacientově příběhu. Konkrétně to znamená, že program bude celodenní a pacient bude mít skupinovou terapii, návazné programy a podle potřeby pak individuální terapii. Na rozdíl od běžné péče ale chceme, aby byl program vytvářen cíleně pro konkrétní problém. Na péči v CDR bude navazovat dlouhodobá péče o pacienta v rámci stacionární, ambulantní i terénní péče,“ popisuje profesor Ján Praško, který stojí za tvorbou plánu péče Centra duševní rehabilitace.
Cílem holdingu je vybudovat excelentní síť regionálních služeb, která poskytuje komplexní péči o lidi žijící s duševním onemocněním nebo s rizikem rozvoje duševní nemoci, a zároveň poskytovat i služby nadregionálního významu v podobě psychoterapeutických programů pro pacienty, kteří nemají dostupné odpovídající specializované služby
Na aktuálně otevíraných dvacet akutních lůžek už má berounské centrum domluveny smlouvy se zdravotními pojišťovnami, které kvitují zejména vznik kapacity pro dětské pacienty. „V této chvíli je otevřenost u zdravotních pojišťoven větší, než jaké jsou naše personální kapacity,“ uvedl Hollý.
Centrum podle náměstka Hollého jedná o spolupráci se zdravotnickými školami i s lékařskými fakultami a rádo by příští rok získalo akreditaci ke specializačnímu vzdělávání lékařů. Ta je pro udržitelnou personální situaci nemocnice zásadní.
V tuto chvíli se zájemci o práci berounskému centru prý sami hlásí. „Většina zdravotnického personálu, který k nám míří, přichází za tímto projektem, i když zatím neděláme velkou náborovou kampaň. Je pro ně zajímavé, že něco takového vzniká tady v regionu, a také tým, který se tu tvoří. V neposlední řadě je zajímavá samotná stavba. Regionální dostupnost je pro zaměstnance důležitá, ale nemáme jen lidi z okolí, máme i zájemce z druhého konce republiky. Pomáháme jim zařizovat bydlení. Zařizujeme také kyvadlovou dopravu z Prahy, aby byla dostupnost našeho zařízení snazší,“ uvádí Hollý.
Reforma: Síť akutní péče už je kvalitní
Při debatě odborníků u příležitosti slavnostního otevření berounského psychiatrického centra zhodnotil doktor Hollý, že se za deset let probíhající reformy psychiatrie mnoho věcí podařilo změnit k lepšímu. „Mám pocit, že se udělal velký kus práce. Změnilo se, kolik se věnuje duševnímu zdraví pozornosti. Mění se úhradový systém. Reforma nezůstala jen u řečí,“ řekl Hollý, který stál u začátku reformy a strategie.
Klíčový pro úspěch reformy byl moment, kdy se po letech netečnosti o téma psychiatrie začalo zajímat ministerstvo zdravotnictví tehdy pod vedením Leoše Hegera a jeho náměstka Marka Ženíška, vzpomíná Hollý. Dále bylo důležité, že se reforma psychiatrie stala jednou z priorit evropských strukturálních fondů. To zajistilo pokračování reformy. Z evropských fondů byl podpořen vznik center duševního zdraví, kampaň za destigmatizaci duševních nemocí a následně akutní psychiatrická lůžka v nemocnicích.
„Bez ohlédnutí o deset nebo patnáct let zpět si to ani neuvědomujeme, ale psychiatrie se stala vstřícnější. Začala poskytovat širší možnosti. Větší část pacientů se dostane k péči, která je více pestrá a zacílená na potřeby. Vznikají denní stacionáře, komplexní zdravotně sociální služby formou center duševního zdraví, lépe vybavená akutní péče,“ vyjmenoval Hollý, ale připomněl, že obor stále trápí regionální rozdíly v kvalitě a dostupnosti.
Že se za poslední desetiletí mnoho změnilo, potvrdila předsedkyně Psychiatrické společnosti ČLS JEP MUDr. Simona Papežová. „Díky tomu, že vznikla strategie reformy psychiatrické péče, postupně přestala být psychiatrie popelkou. Dříve jednání se zdravotními pojišťovnami probíhala v duchu: nečekejte nic, koláč je rozdělen. V současnosti vidím konstruktivní spolupráci a hledání řešení. Vidím obrovský posun v tom, že se psychiatrie dostala do povědomí odborů ministerstva zdravotnictví i zdravotních pojišťoven,“ uvedla Papežová. Mezi dalšími pokroky v oblasti psychiatrie zmínila vznik center duševního zdraví, která ač ne všechna fungují optimálně, přinesla zlepšení průběžné péče o dlouhodobě nemocné pacienty. Dále skončily regulace na léky i výkony. Také personální krize v oboru by bez reformy podle ní byla horší, protože dochází k přesunu části péče od psychiatrů na jiné pracovníky.
„V akutní péči máme dnes moderní oddělení v kvalitě a bezpečnosti, které odpovídají standardům. To vidíme i v jiných nemocnicích, které se podařilo opravit pomocí dotací z Integrovaného regionálního operačního programu. Síť akutní péče máme už napříč republikou v dobrém standardu, to je velký posun. Nyní probíhá také podpora akutní péče v psychiatrických nemocnicích. Výsledky vidíme v nemocnicích i na tvrdých datech, hospitalizace pacientů s nejtěžšími diagnózami se zkracují, daří se je navazovat na další služby, jako jsou stacionáře a centra duševního zdraví. To jsou nezpochybnitelná data,“ popsala Papežová.
Například v areálu Fakultní nemocnice Brno postavili Centrum komplexní psychiatrické péče s podporou evropských dotací za 534 milionů korun, stavba získala ocenění v soutěži Stavba Jihomoravského kraje. Za 457 milionů korun postavili nový psychiatrický pavilon s 90 lůžky ve FN Plzeň. Novou budovu psychiatrie mají také ve FN Ostrava, v Pardubické nemocnici nebo v Nemocnici Tábor.
V diskusi pak zaznělo, že se reforma psychiatrie dosud málo věnovala péči o děti a také roli klinických psychologů.
Do budoucna bude pro psychiatrii podle profesora Praška zásadní nastavit týmovou práci mezi psychiatry, klinickými psychology, sestrami a dalšími odbornostmi. Pomoci mohou také technologie a online péče.
Ministerstvo podpoří z evropských fondů další nová lůžka
Krizová je nyní situace s dostupností psychiatrické péče pro děti a zejména dospívající. Chystá se koncepce této oblasti, role ambulantní psychiatrie, centra duševního zdraví, psychologů a dalších poskytovatelů. Další věc, kterou má podle ministra Válka řešit jeho poradní pracovní skupina, je snazší prostupnost specializačních vzdělávacích oborů, aby mohlo být více dětských psychiatrů. „Obor dětské psychiatrie byl řadu let špatně státem podporován, atestovaní dětští psychiatři prakticky zmizeli, a proto začala mizet i akreditovaná vzdělávací pracoviště. Domluvili jsme se proto na lepší prostupnosti s oborem psychiatrie pro dospělé,“ řekl Válek.
Ministerstvo zdravotnictví se chystá vypsat dotace z evropských fondů na zřízení nových lůžek pro pacienty mladší 19 let. „Byl bych rád, kdyby ta dotace přispěla k tomu, aby vzniklo třeba 200 akutních lůžek pro adolescenty,“ uvedl ministr zdravotnictví Válek. Kromě úplně nových dětských akutních psychiatrických lůžek podpoří, i když menší částkou, také rekonstrukce nebo dovybavení dětských lůžek.
Možnost čerpat dotace se tak soukromému holdingu už poněkolikáté vyhne. „My ta dětská lůžka máme už postavená, nevím, jestli budeme moci požádat. Možná na nějaké vybavení, ale to je jen malý díl peněz. Předtím jsme na žádné evropské peníze nedosáhli. Pokud v budoucnu taková možnost bude, rádi ji využijeme,“ uvedl Zavalianis. Jeho společnost před lety, když stavbu Centra duševní rehabilitace naplánovala, žádala o podporu z dotační výzvy, která byla určena pro komunitní centra duševního zdraví. Ministerstvo zdravotnictví ale tehdy dotaci projektu neschválilo.
