Barták připomněl, že pro výstavbu v ÚVN dříve hlasoval i Vondra
Někdejší ministr obrany Martin Barták dnes připomněl, že zrušený projekt výstavby v pražské Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN), kritizovaný Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ), před lety schválila vláda, v níž seděl i nynější ministr obrany Alexandr Vondra (ODS).
Obrana nyní vůči minulému vedení, tedy Bartákovi, zvažuje právní kroky. Projekt za miliardy byl sice zrušen, ale ministerstvo stejně přijede o desítky milionů z rozpočtu.
V době podepsání smlouvy byl ministrem obrany právě Barták. Podle dřívějších informací médií byl klíčovým mužem, který o uzavření smlouvy na výstavbu nových pavilonů ve vojenské nemocnici usiloval, jeho náměstek Jan Fulík.
Barták dnes zdůraznil, že projekt výstavby nových pavilonů formou "public private partnership", tedy PPP, resort zdědil od vlády ČSSD a ministra obrany Karla Kühnla.
S realizací v ÚVN se podle něj začalo v roce 2005 a celou věc několikrát projednávala vláda, která o něm také jako celek svými usneseními rozhodovala.
"Během tohoto období od roku 2005 tedy o projektu PPP rozhodovalo mimo jiné i pět současných členů dnešní vlády, včetně současného ministra obrany Alexandra Vondry.
Nikdo z nich tehdy nebyl pro zastavení projektu, jeho pokračování bylo naopak jednomyslně schváleno," uvedl Barták.
"Pokud by tedy ministr Vondra chtěl někoho hnát k právní odpovědnosti, jak uvedl na armádních webových stránkách, musel by do této skupiny zahrnout i sám sebe," dodal.
Exministr také připomněl, že projekt PPP ve vojenské nemocnici byl koncipován jako pilotní projekt tohoto typu a "od samého začátku pod dozorem ministerstva financí jakožto garanta všech projektů PPP, které byly vytvořeny za účelem ušetření státních prostředků".
Projekt zrušila nynější vláda premiéra Petra Nečase (ODS) v polovině srpna. Konec projektu odůvodnila mimo jiné napjatým rozpočtem ministerstva obrany, pod nějž ÚVN spadá.
Dalším důvodem bylo vyjádření antimonopolního úřadu, který varoval před možným napadením veřejné soutěže na projekt ze strany neúspěšných uchazečů, pokud by byl projekt kvůli úsporám pozměněn.
NKÚ, který projekt prověřil, ve zprávě uvedl, že obrana i přes zrušení projektu zaplatí z rozpočtu 217 milionů korun, které vynaloží na poradenské služby a úhradu nákladů soukromému investorovi. Nemocnice podle něj část peněz na výstavbu vynaložila zbytečně. Náklady investorovi nemusela platit, konstatoval NKÚ.
Obrana se nicméně vůči uváděné částce ohradila. Podle ní se jedná o 186 milionů, z toho jednorázová kompenzace partnerské soukromé firmě činí 143 milionů korun, zbytek stály poradenské služby.
ČTK
Zdroj: ČTK