Asociace sester: Sester by bylo dost, kdyby dělaly jen svou práci

Česko by se nemuselo potýkat s nedostatkem zdravotních sester, kdyby nedělaly práci i za ošetřovatelky a sanitáře, řekla ČTK prezidentka České asociace sester (ČAS) Dana Jurásková. Zhruba 97.000 sester, které Česko má, by podle ní stačilo, kdyby se v nemocnicích staral o pacienty ošetřovatelský tým. V něm by vedle sestry byla odbornice na výživu, fyzioterapeut, sociální pracovnice, ošetřovatelky a sanitáři. V řadě nemocnic je ale sestra u lůžka sama.

"Sestry by nechyběly, kdyby v týmech byli všichni potřební pracovníci a sestry by dělaly svoji odbornou práci," uvedla. Příčinou je podle ní snaha vedení nemocnic šetřit. Nejjednodušší je omezit počty zaměstnanců. "Provozovat stanici je možné, když je přítomna 24 hodin všeobecná sestra. Jestli je tam fyzioterapeut nebo ne, neznamená to uzavření stanice, ale znamená to výrazné zhoršení péče," upozornila.

Po nedávné aféře kvůli zanedbávání pacientů v některých léčebnách dlouhodobě nemocných vyzvala ČAS sestry, aby upozornily zaměstnavatele, pokud nemají k práci podmínky. Problém je hlavně v nedostatku personálu. "Obrátily se na nás sestry, bojí se mluvit, aby nedostaly výpověď," řekla Jurásková. Žádné zdravotnické zařízení nebo kraj nevyužily nabídky, že jim ČAS provede audit, který dá návod na zlepšení péče.

ČAS řeší s ministerstvem zdravotnictví, jak udělat pro sestry povolání atraktivnější a vzdělání dostupnější. Mohlo by se změnit specializační vzdělávání, aby sestry pro jednotky intenzivní péče šly rychleji do praxe. Diskuse je o tom, zda nechat dvoukolejnost vzdělání: studium na vyšší odborné škole a v bakalářském programu vysoké školy je téměř shodné.

Podle doporučení ČAS by vysokoškolské vzdělání měla mít třetina sester, pokrylo by to potřeby týmů. V týmu by měly tyto sestry dominantní roli. Studium je připravilo, aby uměly posoudit stav pacienta, vyhodnotit jeho potřeby a soběstačnost a stanovit program ošetřovatelské péče. Dokážou koordinovat práci členů týmu a vyhodnotit, kdy je třeba přivolat lékaře.

Sestry po maturitě mají podle Juráskové o získání této odbornosti zájem. Láká je vysokoškolské studium. Z praxe se ale ozývají připomínky, proč by měly studovat vysokou školu, když pak v nemocnici dělají pomocné práce. "Je to pravda, ale je to špatně. Sestra by se měla posouvat k oblasti diagnostiky a léčby, až na samou hranici k lékaři. Pomocné práce, které teď dělá, by měli převzít kvalifikovaní zdravotníci," řekla.

Toto pojetí odpovídá evropskému trendu. Už teď zastávají v týmech sestry řadu činností, které patřily výhradně lékařům - například hodnotí EKG, fyziologické funkce, biochemické hodnoty či hodnoty krevního tlaku.

Rostoucím kompetencím odpovídají změny vzdělávání. Studijní programy pro sestry otevírá většina lékařských fakult a řada nelékařských. Aby sestra mohla pracovat samostatně, musí absolvovat vyšší odbornou školu nebo bakalářské studium oboru všeobecná sestra. Ze středních škol vycházejí zdravotničtí asistenti, pracují pod dohledem.

Samostatně a bez dohledu pracují sestry s registrací, která potvrzuje jejich odbornou způsobilost. Uděluje se na šest let, podmínkou je získat ve vzdělávacích kurzech 40 kreditních bodů. Sestry na JIP potřebují také specializovanou způsobilost.

Vyššímu vzdělání odpovídá i vyšší plat. Sestra, která se nevzdělává a pracuje pod odborným dohledem, je v osmé platové třídě, sestra s registrací pracuje bez dohledu a je v deváté třídě, sestra se specializací v desáté nebo jedenácté třídě. Průměrný měsíční plat všeobecné sestry v ČR byl loni 22.990 korun. Nejvyšší plat měly sestry v Karlovarském kraji, 26.000 korun. V Praze byl 24.800 korun. Nejnižší plat byl v kraji Pardubickém, 21.112 korun.

Zdroj: ČTK