Analýza: Vliv farmaceutického průmyslu na českou ekonomiku
Český farmaceutický průmysl má nezanedbatelný vliv na ekonomiku České republiky. Přináší tisíce pracovních míst s vyšší než průměrnou mzdou, k čemuž se váže také například vyšší výběr pojistného na sociální zabezpečení. Podle analýzy společnosti Delloite pro Českou asociaci farmaceutických firem tak toto odvětví pomohlo vytvořit příjmy vládního sektoru v objemu přes 16 miliard korun. Ačkoli se lokální farmaceutická výroba čím dál tím více podílí na celkovém vývozu zboží z České republiky, přispívá i ke snižování rizika nedostupnosti léků.
Jedním z hlavních zdravotnických témat uplynulých několika měsíců byly výpadky dodávek a nedostupnost léků. Česká asociace farmaceutických firem (ČAFF), která zastupuje zájmy výrobců generických a biosimilárních léků, nyní zveřejnila zprávu obsahující analýzu společnosti Deloitte hodnotící vliv lokální farmaceutické výroby nejen na dostupnost léků, ale zejména na českou ekonomiku. Jen členské společnosti ČAFF dodaly v roce 2021 na trh přes 2 700 druhů léků za 13 miliard korun. Generické léky, které jsou doménou těchto společností, představují dle zprávy 63 procent českého trhu co do počtu balení a 35,5 procenta co do objemu financí. Tyto léky jsou tedy obecně cenově dostupnější. ČAFF vypočítala, že jen léčivé přípravky dodávané jejími členskými společnostmi ušetřily mezi lety 2016–2020 veřejnému zdravotnímu pojištění 10 miliard korun. Asociace také předpokládá, že molekuly, které ztratí patent a exkluzivitu do roku 2030, uspoří veřejnému zdravotnímu pojištění až 16 miliard korun.
Význam lokální farmaceutické výroby
Lokální farmaceutická výroba má dle ČAFF význam nejen z hlediska snižování rizika nedostupnosti léků, která nás sužovala posledních několik měsíců, ale generuje navíc i příjmy pro Českou republiku. Společnosti farmaceutického výrobního průmyslu navíc investují i do výzkumu a vývoje. Mezi lety 2010–2020 vydávaly ročně v průměru 60 milionů korun. „Ti největší tuzemští výrobci léků ale investují do výzkumu i stovky milionů ročně. Jde o osmé největší výdaje mezi odvětvími zpracovatelského průmyslu v Česku,“ doplňuje ČAFF. Pokud však jde o poměr k EBITDA (zisku před započtením úroků, daní a odpisů), zde podle analýzy Deloitte dosahují výdaje na výzkum a vývoj našich výrobců léčiv třetího nejvyššího podílu ve zpracovatelském průmyslu (viz grafy 1 a 2). Podle ČAFF jsou však výdaje firem na vědu a výzkum ve skutečnosti ještě mnohem vyšší. „Tato data vycházejí z oficiálních statistik zohledňujících uplatnění daňových odpočtů. Vzhledem k složitosti získávání této nepřímé podpory vědy a výzkumu řada firem na některé své výdaje v této oblasti odpočet neuplatňuje a skutečná výše firemních výdajů na vědu a výzkum bude jistě ještě vyšší. Jen členské společnosti ČAFF v roce 2021 investovaly 814 milionů korun,“ upozorňuje ČAFF.
Pokud jde o nedostupnost léků, podle Evropské komise jde o klíčový problém. Stálá dostupnost léčivých prostředků je tedy v rámci Strategie farmaceutického průmyslu EU definována jako klíčová priorita. I proto, že Komise současně považuje výpadky dostupnosti léčiv za závažný problém. Podle Evropské asociace nemocničních lékárníků (EAHP) se od roku 2012 výpadky zhoršují, což potvrzuje i OECD. Na základě dat OECD stoupl mezi roky 2017 a 2020 počet hlášených případů nedostupnosti o 60 procent. Podle průzkumu EAHP z roku 2020 přitom Česká republika patří mezi země s nejvyšším reportovaným množstvím výpadků. V roce 2018 u nás podle průzkumu EAHP hlásilo nedostupnost léčiv na týdenní, či dokonce denní bázi více než 80 procent lékáren (viz mapu). „Pandemie covidu‑19 pak naplno ukázala, jak velký dopad na dostupnost léků může mít absence výroby na území Evropy, a odhalila zranitelná místa, včetně těch, která s dodávkami léčivých přípravků a (ne)dostupností výrobních kapacit souvisejí,“ poznamenala ČAFF ve svém tiskovém prohlášení s tím, že rozšíření výroby léků v EU proto představuje cestu snižování rizik výpadků léků. Podle ČAFF však výrobní farmaceutický průmysl skýtá také potenciál z hlediska přidané hodnoty pro ekonomiku jednotlivých států EU, Českou republiku nevyjímaje.
Jestliže se má Česká republika zaměřit na transformaci ekonomiky směrem k průmyslu s vyšší přidanou hodnotou, je podle ČAFF farmaceutický průmysl vhodným sektorem. „Abychom nebyli jen montovnou Evropy, ale uměli zpracovat produkty s vysokou hrubou přidanou hodnotou, posílili jejich export a zároveň byli atraktivní pro vysokoškolsky vzdělané experty, včetně vědců v oblasti chemie, biologie a farmacie,“ vysvětluje ČAFF, podle níž analýza Deloitte potvrdila pozitivní vliv českého výrobního farmaceutického průmyslu na naši ekonomiku.
Výsledek analýzy: pozitivní vliv na ekonomiku
Tržby ve výrobním farmaceutickém průmyslu podle Deloitte neustále narůstají a v roce 2020 dosáhly bezmála 55 miliard korun. Zvyšuje se také hrubá přidaná hodnota tohoto odvětví. Dle údajů ČSÚ a Deloitte v roce 2020 přesáhla 21 miliard korun, což odpovídá přibližně 1,5 procenta HDP české ekonomiky. Pokud jde o hrubou marži výrobního farmaceutického průmyslu, zde Deloitte uvádí klesající trend. Pohybuje se již pod průměrem české ekonomiky. Stejný trend je patrný i v případě marže EBITDA (poměru EBITDA a celkových tržeb), která se postupně snižovala z 44 procent na 25 procent v roce 2020. Zde se ale podle Deloitte stále jedná o nadprůměr České republiky.
Deloitte ve své analýze také konstatuje, že výrobní farmaceutický průmysl pomohl vytvořit příjmy vládního sektoru v objemu 16,1 miliardy korun. Nejvíce se na této částce podílel výběr pojistného na sociální zabezpečení, který dosáhl 6,2 miliardy. Dále pak daň z přidané hodnoty (3,4 mld.), daň z příjmů fyzických osob (3 mld.), daň z příjmů právnických osob (2,3 mld.) a spotřební daně (1,2 mld.).
Díky výrobnímu farmaceutickému průmyslu bylo dle analýzy vytvořeno také přes 37 000 pracovních míst. Přímo jich tento průmysl vytvořil 13 265, nepřímo pak 14 901. „Indukovaným vlivem bylo vytvořeno dodatečných 9 332 pracovních míst. Celková multiplikace zaměstnanosti díky výrobnímu farmaceutickému průmyslu dosahuje 2,8násobku, což je v rámci české ekonomiky nadprůměr,“ vysvětluje Deloitte s tím, že náklady na zaměstnance vzrostly od roku 1993 násobně až na 55 000 korun v roce 2020, což je v rámci republiky nadprůměr (viz grafy 3 a 4). Je to dáno především tím, že farmaceutické firmy zaměstnávají vysoce kvalifikované odborníky.
Deloitte zhodnotila také vývoz naší farmaceutické produkce. Ten od roku 1999 roste a z necelých sedmi miliard se v roce 2021 vyšvihl na 85,6 miliardy. Roste ale také podíl vývozu léků na celkovém vývozu. Zatímco v roce 1999 byl tento podíl pouhých 0,8 procenta, v roce 2021 činil téměř 1,8 procenta. Klíčové je pro nás v tomto ohledu Německo, Dánsko, Slovensko či Rakousko (viz graf 5). Celkem přes 86 procent farmaceutického vývozu směřuje do zemí EU,“ upřesňuje Deloitte.