Američané lobují proti aukcím léků v Česku

Autor:
Mají to být největší úspory v historii české lékové politiky. V červnu je schválili poslanci. Bezprostředně poté přišel na ministerstvo zdravotnictví nesouhlasný dopis. Od amerického velvyslance Normana Eisena.

Leoš Heger /TOP 09/, ministr zdravotnictví:
Vyjádřil určité obavy z osudu firem na našem trhu a my jsme mu na ten dopis odpověděli, že jsme si té věci vědomi, ale že postupujeme podle nejlepších zájmů České republiky.

Přeloženo z diplomatického jazyka: americký velvyslanec se osobně pokusil odvrátit klíčovou součást lékové reformy. S tím, že zákon by poškodil americké firmy i český trh.

Miroslav Zámečník, ekonom, člen Národní ekonomické rady vlády:
Farmaceutický průmysl je jeden z těch, které jsou pro Spojené státy nejdůležitější a diplomacie vyloženě to měla za úkol od ministerstva obchodu.

Plán zavést elektronické aukce na léky má výrazně snížit náklady zdravotních pojišťoven. Na úkor zisků farmaceutických firem. Vítěz aukce získá celý trh s určitou léčivou látkou, výměnou za to ale musí s cenou dolů. Kvůli novému systému přijdou koncerny ročně o miliardy korun, doteď hrazené z veřejného pojištění.

Leoš Heger
Očekávají se od něj úspory možná až 5 miliard.

Snahy amerického velvyslance odkrývají zákulisí propojení diplomacie a obchodních zájmů. Ministr zdravotnictví dostal kvůli vzniku zákona nesouhlasný dopis od vysokého diplomata vůbec poprvé.

Michal Mejstřík, člen NERV, předseda Mezinárodní obchodní komory ČR:
Kdy ty zahraniční firmy, které tady třeba nemají, až tak silné zastoupení mají hledat dovolání, než pomocí nějakých svých reprezentantů. Ale znovu opakuji, důležité je, aby ten proces byl otevřený.

Americká strana ve vyjádření zaslaném České televizi, připouští, že jednala na žádost amerických farmaceutických firem.

Paul Oglesby, tiskový atašé Velvyslanectví USA v ČR:
Velvyslanectví respektuje, že zdravotní reforma je vnitřní záležitostí české vlády. Nicméně si myslíme, že všechny zainteresované strany, kterých se reforma týká, by měly mít možnost vyjádřit své připomínky.


Dopis na stejné téma dostal i šéf poslaneckého zdravotního výboru - od americké obchodní komory. Ta mu v něm doporučuje, aby poslanci schválení zákona odložili. Z dopisu Americké obchodní komory v ČR, poslanci Borisi Šťastnému: Novelizace bude podniky nutit stáhnout léky z trhu, který posléze ovládne několik výrobců generik.

Boris Šťastný /ODS/, předseda sněmovního výboru pro zdravotnictví:
Jsem přesvědčen, že argumenty, které uváděla ve svém dopisu Americká obchodní komora, nebyly založeny na pravdě.

Zákon zavádějící aukce na léky vrátili před 2 týdny sněmovně levicoví senátoři. Koalice s většinovou sílou je ale připravena reformu včetně lékových aukcí prosadit znovu.

Expert na lobbing z Vysoké školy ekonomické Karel B. Müller. Dobrý večer.

Karel B. Müller, odborník na lobbing, Fakulta mezinárodních vztahu VŠE:
Dobrý večer.

To, co jsme viděli nebo respektive ty jaksi výstupy, které jsou formou dopisu z Americké obchodní komory a z americké ambasády, tady v Praze směrem k ministrovi zdravotnictví nebo směrem k šéfovi poslaneckého výboru zdravotnického, to je podle vašeho názoru standardní obrázek toho, jak to Američané dělají?

Karel B. Müller
Já bych řekl, že jo. Jako pokud mohu soudit, tak ta zpráva je nazvána lobující ambasáda, teď samozřejmě Spojené státy patří mezi země, kde lobbing je zákonem regulován. Tam je dlouhodobá zkušenost s praktikováním i regulováním lobbingu. Tohle to není úplně ten případ, na světě existuje asi 10 zemí, kde lobbing je regulován zákonem. Když zástupci jednoho státu nebo řekněme jedné veřejné instituce komunikuje se zástupci jiné veřejné instituce jiného státu, tak by vlastně patřilo spíš pod zahraniční politiky spíš, než k lobbingu. Je to trochu terminologická otázka.

Tak to může být jednak terminologická otázka, na druhou stranu, je v pořádku, řekněme, ta forma? Ptám se na to, že když se to ořeže od toho faktu, že na jedné straně je diplomat a že ty dopisy mají nějaké košilky atd. Tak on přece diplomat, velvyslanec Spojených států amerických, lobbuje ne za zájmy bezprostředně své země, ale za zájmy několika soukromých firem, bohatých, velkých, ve své zemi, tak se ptám na to, jestli to je jaksi principiálně v pořádku?

Karel B. Müller
Jsou tady vlastně dvě polohy. Otázka, jestli je to principiálně v pořádku, jako z hlediska koho? Mohli by jsme se tady ptát, jestli to je principiálně v pořádku z pohledu Spojených států a daňových poplatníků ve Spojených státech nebo jestli to je třeba principiálně v pořádku třeba z pohledu občanů České republiky. To můžou být dvě různé polohy.

V tom případě košile bližší než kabát, tak pojďme k té poloze z pořádku České republiky.

Karel B. Müller
No já bych řekl, pokud mohu soudit, tak bych řekl, že to je v pořádku z hlediska obou dvou poloh. Že konec konců ambasador státu je placen za to, aby zastupoval zájmy svého státu, aby zastupoval zájmy občanů toho státu. Čili já si myslím, že to je běžná praxe a je to praxe, které se dopouští i Česká republika v mnoha případech. Zástupci veřejných institucí, občané ve veřejných funkcí prosazují, obhajují zájmy konkrétních zástupců z podnikatelské sféry.

Dobře, tak v tuhle tu chvíli byl vyjádřen nějaký názor, že by prostě zdravotnická reforma neměla mít v sobě některé součásti, protože by to podle názoru zástupců Spojených států amerických poškodilo jak český, tak asi zejména americký zájem v té věci, zejména finanční. Je to všechno anebo tak, jak znáte americkou scénu v lobbingu, může následovat ještě nějaká další fáze, která už se nespolehne už jen na dopisy?

Karel B. Müller
To nevíme. Samozřejmě dnes ten politický proces je nesmírně komplexní, má několik fází, zákulisní jednání se dějí vždy. Co bych řekl, je důležité pro občany ČR, je jestli tahle forma ovlivňování veřejného rozhodování, je ve prospěch zájmů občanů ČR. Čili to vlastně z hlediska naší veřejnosti tohle je ten nejdůležitější aspekt celé té republiky.

Co by to tedy mělo znamenat. Šéf poslaneckého zdravotnického výboru Boris Šťastný se k té věci nějakým způsobem vyjádřil, vyjádření ministra zdravotnictví jaksi explicitně k tomuto tématu není zatím k dispozici. Co by mělo být? Měl by ministr zdravotnictví jasně říct, budeme se tím řídit nebudeme se tím řídit.

Karel B. Müller
Ano. Měl by to jasně říct.

Tím by jaksi ten kruh byl uzavřen a bylo by to v pořádku.

Karel B. Müller
Pokud tam dojde k nějakému ovlivnění toho veřejného rozhodování, tak kdo v konečném důsledku se zodpovídá, je ten veřejný funkcionář České republiky. Čili ten by měl vysvětlit, v čem jeho rozhodnutí bylo ovlivněno, měl by obhájit to rozhodnutí, zdůvodnit, proč se nechal ovlivnit, tak jak se nechal ovlivnit. Ale tím vlastně se dostáváme řekněme ke klasickým formám lobbování. A tady taky narážíme na ten problém, že ten samotný pojem vlastně v České republice naráží na takový začarovaný kruh negativního chápání. Jinak v České republice než je chápán ve Spojených státech, také ve Spojených státech je právně upraven, v České republice upraven právně není

Tak pane Müllere, díky pěkně za návštěvu v Událostech, komentářích. Hezký večer.

Zdroj: ČT