Alergickou rýmou trpí dva miliony Čechů, léčí se jen třetina
Dva miliony Čechů trpí alergickou rýmou, pouze třetina se léčí u alergologa. Většina si vezme jen něco na utlumení příznaků. Riziko vzniku astmatu u neléčených stoupá na dvojnásobek. Nemoc postihne 60 procent z nich, zatímco mezi léčenými jen 30 procent, řekl ČTK primář dětského oddělení Fakultní nemocnice Na Bulovce Martin Fuchs.
"Pokud má pacient nejméně dva ze čtyř příznaků: svědění, kýchání, vodnaté hleny a neprůchodnost nosní, a to více než hodinu denně po většinu dní, jde o chronickou alergickou rýmu," popsal lékař.
Ačkoli rýma bývá považována za banální onemocnění, alergikovi výrazně ztrpčuje život. Až 80 procent lidí s alergickou rýmou trpí poruchami spánku. Klesá jejich výkonnost ve škole i v práci, problémy mají například i v intimním životě. Podle průzkumu zhoršuje alergická rýma kvalitu života více než rakovina, cukrovka či AIDS.
Alergický zánět spustí nejčastěji pyly. U 15 procent pacientů vyvolávají pyly sezónní rýmu. Zhruba čtyři procenta reaguje na roztoče, tři procenta na plísně a další tři procenta na zvířecí alergeny. U nich bývají projevy nemoci celoroční. Téměř čtvrtina lidí má potíže z jiných příčin, většinou jde o reakci na chlad, léky, stres či hormony. Známá je například těhotenská rýma. Ženy často v obavách o zdraví budoucího dítěte v době těhotenství léčbu vysazují. Podle Fuchse nedělají dobře. Moderní léky plodu nevadí, zatímco působení zánětu jeho imunitní systém silně zatěžují.
"Kromě kapesníku a léků jsou základem léčby režimová opatření," uvedl lékař. Pacient by se měl vyhnout tomu, co u něj alergii vyvolává. Ne vždy to je ale možné. V pylové sezoně se nemůže nemocný zamknout doma. Může ale například upravit postel tak, aby se nedostal do kontaktu s roztoči. V průměrné "pražské" posteli je podle primáře pět milionů roztočů. Bariéru jim udělá antialergický povlak, který nepustí roztoče ven, aby "pojedli" zbytky lidské kůže, takže zahynou. Spaní v takové posteli alergickou reakci nevyvolá.
Fuchs varoval před nadměrným užíváním nosních kapek na rýmu. Z dob, kdy byl k dostání jen sanorin, je znám termín sanorinismus: člověku, který si dlouhodobě kapal sanorin do nosu, se sice ulevilo. Ale když kapky přestal užívat, sliznice zduřely a stav se prudce zhoršil.
Zdroj: ČTK