AČMN: zdravotnictví je pojímáno jako normální byznys

Zástupci AČMN poukazují na to, že Česká republika na zdravotnictví vydává celkově méně peněz než vyspělé státy.

„Výdaje ČR na zdravotnictví dlouhodobě oscilují kolem 7% z HDP, zatímco vyspělé země EU dávají až 11,5 procent z HDP. Přitom nákupy léků, energií atd. jsou za tržní, „světové ceny“, a tolik si také účtují všichni dodavatelé, zatímco zdravotníci dostávají toliko „české mzdy“. Tento rozpor vede ke stálému napětí v rezortu. I tak by se však za vynakládané peníze dalo pořídit víc, kdyby se s omezenými prostředky lépe nakládalo,“ míní místopředseda asociace prof. Fiala.

Podle Fialy je problémem také to, že zdravotnictví v ČR je pojímáno jako normální byznys.

„Mnozí podnikatelé jej považují za dobrý byznys a vyvádějí prostředky ven. Systémy v EU (ať už národní zdravotní služby nebo pojišťovny) považují zdravotnictví za veřejnou službu na non-profitní bázi a omezují tím vyvádění prostředků mimo rezort. Například propojený řetěz typu: zdravotní pojišťovna → nemocnice, laboratoře → pacienti, klienti → zdravotní pojišťovna tvoří jakési „perpetuum mobile na peníze“ a vynikající byznys pro jeho majitele. Dovoluje vyvádět miliardy ze systému, aniž by se tím kdo zabýval. Ve vyspělých zemích EU nemožná věc,“ konstatují zástupci asociace nemocnic.

Prof. Fiala upozorňuje, že je v České republice třikrát více fakultních lůžek než v nejvyspělejších zemí EU. „Rakousko si vystačí s 5,5 tisíci lůžky ve třech fakultních nemocnicích, my jich máme na 15 tisíc.. Jsou ovšem dobrým byznysem, proto je dodavatelská lobby chrání a propaguje.“ Velkým problémem financování nemocnic jsou také vysoké náklady na hotelové služby ve velkých fakultních nemocnicích.

Nemocnice podporují ministra financí v jeho snaze zveřejňovat všechny smlouvy s pojišťovnami včetně dodatků. To, že veřejné peníze jsou pod veřejnou kontrolu, je ve vyspělé Evropě zcela samozřejmá věc, upozorňují nemocnice.

Audit ve zdravotnictví by se měl zaměřit také na tzv. „outsourcing“, který je pro nemocnice z definice dražší. Firmy k nákladům vždy přičtou zisk. Nemocnice obvykle provede stejnou práci bez zisku, tj. levněji. Regulované výstupy nedávají možnost plně započíst outsourcing včetně zisku do ceny. „Pokud ano, zavání to korupcí ze strany zdravotní pojišťovny nebo zdravotnického zařízení.“ Jedním z příkladů takové nehospodárnosti je odklon „lukrativních provozů“ z nemocnic – např. dialýzy, laboratoře atd. Úhrada vysoce převyšuje náklady a produkuje zisk, který jde mimo nemocnice i mimo rezort do soukromých firem.

red, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz