VZP k lékárnám: Dohodu jsme neporušili

Lékárnická komora varuje před masivním úbytkem lékáren na venkově v důsledku zúžení počtu oblastí, v nichž lze čerpat finanční bonifikaci. Prezident ČLnK Aleš Krebs považuje změny uplatněné zdravotními pojišťovnami za porušení dohody a „pokoutný“ pokus o omezení dostupnosti péče. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) i tak trvá na tom, že mantinely podpory se nemění a že síť lékáren zůstává dostatečná. Otázka případného navýšení bonifikačního fondu či legislativního zakotvení jeho pravidel prozatím zůstává otevřená.

Prezident České lékárnické komory (ČLnK) Aleš Krebs v komentáři pro Medical Tribune uvádí, že zdravotní pojišťovny zúžily počet bonifikovaných oblastí pro rok 2025 přibližně o 40 procent. Tento krok má dopadnout zejména na malé venkovské lékárny, které podle ČLnK ztrácejí klíčové finanční příspěvky, umožňující jim přežít v místech, kde je jejich provoz ekonomicky náročnější. „Důsledkem bude uzavření celé řady lékáren a významné snížení dostupnosti péče pro desetitisíce pacientů na venkově,“ upozorňuje Krebs.

Lékárnická komora argumentuje, že dojezdová doba se na základě původní dohody měla počítat stejně jako dosud, ale ve skutečnosti pojišťovny změnily způsob výpočtu. Podle Krebse to prakticky znamená porušení dohody z dohodovacího řízení. „Není 10 minut jako 10 minut,“ říká prezident komory a upozorňuje, že nyní pojišťovny uplatnily jinou metodiku, v jejímž důsledku spadlo zhruba 40 procent oblastí pod minimální hranici dojezdnosti. Farmaceuti bijí na poplach a varují, že bez podpory bonifikací bude pro řadu lékáren nereálné udržet dostupnou péči, čímž se pacienti přesunou do dražších forem zdravotní péče a zdravotní pojišťovny budou nakonec tratit.

VZP: Dohoda porušena nebyla a fond zůstává stejný

Všeobecná zdravotní pojišťovna, která prostřednictvím mluvčí Viktorie Plívové odpověděla na dotazy Medical Tribune, se vůči obvinění z porušení dohody ohrazuje. Podle Plívové se z fondu všech zdravotních pojišťoven každoročně rozděluje 48 milionů korun a tato částka byla i letos předmětem dohodovacího řízení. „Závazek zdravotních pojišťoven byl tedy naplněn, dohoda porušena nebyla. Celková částka alokovaná na bonifikace lékáren zůstává neměnná, nemění se ani kritéria pro čerpání bonusů,“ uvedla Plívová. Letos čerpalo bonus 117 subjektů (každý cca 400 000 Kč), pro příští rok podle VZP uspělo 77 lékáren nebo výdejen, nyní však s vyšší částkou 620 000 korun na subjekt.

Pokles počtu oblastí, ve kterých lze čerpat bonifikaci, VZP vysvětluje „aktualizací softwaru“, jenž hodnotí dostupnost. „Jedná se o oficiální software GIS, nikoli software VZP či jiné zdravotní pojišťovny. Tento software je standardně využíván k analýze dat mnoha oborů. Vyhodnocení je vždy prováděno dle aktuálních údajů pro daný rok. Výčet podporovaných oblastí na základě tohoto hodnocení skutečně každý rok také přirozeně klesá,“ vysvětlila. Plívová zároveň upozornila, že maximální zákonem stanovená dojezdová doba pro lékárnu činí 35 minut, tato hranice podle ní není nikde v republice překročena. Z hlediska tohoto kritéria tedy zůstává síť lékáren plně saturována.

Nedorozumění kolem „nepřihlášených lékáren“ a reálná praxe

Lékárnická komora odmítá argument VZP, že se o bonifikaci neuchází téměř polovina lékáren, které ji čerpat mohou. Podle komory je realita složitější. Některé lékárny se prý o podporu opakovaně nepokoušejí, protože nesplní jiná přísná kritéria. VZP však trvá na své interpretaci: „O bonifikaci se nepřihlásila téměř polovina lékáren, které na ni nárok mají,“ zopakovala pozici VZP Viktorie Plívová.

Podle Krebse je taková rétorika pojišťoven zavádějící. VZP na tyto výtky reagovala jen konstatováním, že jde o dohodnutá pravidla, která se nemění a byla známa předem.

Navýšení fondu a legislativní kotva je na delší diskusi

Podle zástupců lékárníků by pro udržení lékárenské péče na venkově bylo třeba navýšit fond na troj- až čtyřnásobek současné výše (tedy cca 150–200 milionů korun). Na otázku Medical Tribune, zda jsou pojišťovny ochotny o takovém navýšení jednat, či zda by podpořily legislativní zakotvení fondu mimo dohodovací řízení, reagovala VZP zdrženlivě. „K uvedeným dotazům lze říci pouze to, že se k nim bez detailnějšího projednání nelze vyjádřit,“ uvedla mluvčí VZP.

Tato reakce naznačuje, že pojišťovny prozatím nechtějí předjímat zásadní změny v nastavení fondu či legislativě. Lékárníci však dlouhodobě upozorňují, že bez legislativní kotvy jsou nejslabší lékárenské subjekty trvale ohroženy. Bonifikační fondy totiž mohou být snadno zcela zrušeny, což je také důvod, proč lékárníci v tomto dohodovacím řízení netlačili na navýšení fondu. „Při nedohodě by mohlo bez legislativního zakotvení dojít ke zrušení bonifikačních fondů. Za těchto okolností převážil názor, že bychom neměli ohrozit nejslabší subjekty,“ uvedl Krebs, podle něhož bylo také dohodnuto, že podmínky pro přiznání příspěvku se nijak nezmění. Změnu softwaru, který počítá dojezdnost a přináší jiné časy, považují lékárníci za změnu podmínek, a tedy porušení dohody.

Najde se konsenus?

Přestože lékárníci a VZP prezentují rozdílné pohledy na situaci, oba subjekty se shodují na významu lékárenské péče v odlehlých částech republiky. Lékárnická komora zdůrazňuje, že lékárna mnohdy představuje první zdravotní službu, na kterou se pacient obrátí při menších obtížích. Pojišťovny zase připomínají, že síť lékáren zůstává dle zákonných limitů dostupná.

Podstata sporu tkví v interpretaci dohody, metodice výpočtu dojezdnosti a míře, v níž by měl být fond rozšířen, případně legislativně ukotven. Další vývoj nyní závisí na tom, zda se podaří najít společnou řeč při dalším jednání s ministerstvem, pojišťovnami, případně zapojit i politickou reprezentaci. Jak varuje ČLnK, bez konsensu může i nadále docházet k uzavírání venkovských lékáren, což by mohlo mít negativní dopad na dostupnost péče a náklady zdravotního systému jako celku.