Všímavé molekuly – věda dekóduje zdravotní přínosy meditace

Vědci studují dopad meditace na zdraví a biochemické mechanismy, které jsou základem tohoto spojení mysli a těla. Výzkumní pracovníci financovaní EU zkoumají souvislost mezi všímavostí a zdravím a nabízejí potenciální nové možnosti léčby, včetně včasného odhalení onkologického onemocnění.
Meditace a všímavost nejsou jen zábavou. Profesorka Marie Goreti Salesová z katedry chemického inženýrství na univerzitě v Coimbře v Portugalsku je přesvědčena, že jsou klíčem k pochopení toho, jak a proč tělo onemocní.
Meditace je široce uznávána pro své fyzické a duševní přínosy, od snížení stresu až po zlepšení kardiovaskulárního zdraví. Nicméně biochemické mechanismy, které jsou základem tohoto spojení mysli a těla, nebyly dosud jasně identifikovány a podle prof. Salesové představují zajímavou výzvu. I proto se na univerzitě v Coimbře rozhodla koordinovat výzkumnou skupinu BioMark Sensor Research, která vyvíjí pokročilé senzorové technologie pro aplikace ve zdravotnictví, životním prostředí a bezpečnosti potravin.
Když v letech 2015 až 2018 organizovala pro svůj tým meditační sezení, výsledek na ni udělal dojem. „Všichni se více soustředili na svou práci a na dosažení výsledků, místo aby se rozptylovali drobnými problémy," vzpomíná. Přibližně ve stejné době se ponořila do vědecké literatury o něčem, co se nazývá extracelulární vezikuly (EV) – drobné částice messengerů, které přenášejí informace mezi buňkami v těle. Byla fascinována jejich schopností procházet hematoencefalickou bariérou, membránou, která chrání náš mozek. Tehdy se začala zajímat o to, zda by právě extracelulární vezikuly mohly poskytnout chybějící článek v našem vědění.
Tato otázka ji vedla k sestavení nadnárodního týmu odborníků, kteří měli tento problém dále zkoumat v rámci pětiletého výzkumného projektu s názvem MindGAP probíhajícího v letech 2019 až 2024 ve spolupráci výzkumníků z Coimbra University, Linnaeus University ve Švédsku, University of Oulu ve Finsku, Portugalského onkologického institutu a VTT Technical Research Centre ve Finsku. Jejich cílem bylo prozkoumat biochemické vazby mezi mozkem a tělem, zejména s ohledem na roli EV, a vytvořit nové nástroje pro monitorování zdraví.
Projekt MindGAP financovaný EU se zaměřil na výzkum radikální nové vize, která může překlenout propast mezi zdravotním stavem a interakcemi mysli/těla. Nedávné studie ukazují, že exozomy cirkulují v celém těle a přenášejí genetická data do buněk příjemce jako poslové zdraví a nemoci. Také se podílejí na mozkové aktivitě, protože mohou procházet hematoencefalickou bariérou. Celkově projekt zkoumal vztah mezi genetickými daty v exozomech a zdravotním stavem a také možnou souvislost s aktivitami souvisejícími s myslí. Cílem je vytvořit inovativní nástroj pro analýzu exozomových genetických dat, který umožní každému jednotlivci korelovat tyto informace se svým zdravotním stavem. Projekt také zkoumal meditaci jako mentální nástroj ke kontrole exozomového nákladu souvisejícího se zdravím.
Tým MindGAP si stanovil za cíl dosáhnout dvou hlavních cílů. Za prvé, analýzou EV od pacientů, kteří přežili nádorové onemocnění a praktikovali meditaci, se výzkumníci zaměřili na identifikaci jakýchkoli ovlivňujících faktorů spojených specificky s meditací. Za druhé plánovali vyvinout zařízení schopné rychle monitorovat tyto EV kvůli potenciálním zdravotním biomarkerům – měřitelným indikátorům, které by umožnily předpovědět nástup chorobného procesu v těle.
Dopad meditace
Vědci provedli rozsáhlou studii, v níž zkoumali krevní plazmu pacientů, kteří přežili onkologické onemocnění, a porovnávali osoby s pravidelnou meditační praxí a osoby bez ní. Díky tomuto hodnocení byli schopni identifikovat sedm mikroRNA (malé kousky genetického materiálu, které ovlivňují expresi genů v buňkách) v EV, které by mohly být spojeny s meditačními praktikami.
Tato zjištění jsou významná, protože naznačují cestu, jejímž prostřednictvím může meditace ovlivnit buněčnou komunikaci způsoby, které podporují celkové zdraví. Navíc nedávné studie podporují tento koncept a ukazují, že praktiky všímavosti mohou snížit zánět a stimulovat buněčnou opravu, což je obojí klíčové pro udržení dlouhodobého zdraví. Bohužel, pandemie covidu-19 narušila klinickou studii a přinutila meditační sezení k přesunu do online prostředí. Jsou proto zapotřebí další studie, aby se stanovila klinická relevance identifikovaných biomarkerů.
Výzkumný tým však dosáhl pozoruhodného průlomu ve vývoji zařízení schopného detekovat zprávy EV v krvi. S použitím plastových protilátek přišli výzkumníci s jednorázovými cartridgemi, zhruba o velikosti kreditní karty, schopnými izolovat a analyzovat EV ze vzorků krve. Plastové protilátky jsou syntetické materiály na bázi polymerů, navržené tak, aby napodobovaly funkci a vlastnosti přirozených protilátek. Tyto umělé protilátky se vytvářejí pomocí techniky zvané molekulární imprinting, která zahrnuje tvorbu polymerů se specifickými dutinami, které odpovídají velikosti, tvaru a chemickým vlastnostem cílové molekuly (antigenu).
„Tato technologie nám umožňuje provádět několik kroků na jednom zařízení a kvantifikovat mikroRNA levným a praktickým způsobem," vysvětluje profesor Caglar Elbuken, který vede výzkumnou skupinu Elbuken Lab: Microfluidics and Biosensor Research Group na univerzitě v Oulu.
Zařízení MindGAP by mohlo mít dalekosáhlé aplikace, protože mikroRNA jsou v lékařské oblasti stále větším středem zájmu. To potvrzuje i fakt, že Nobelova cena za fyziologii a medicínu za rok 2024 uznala objev mikroRNA a její genové regulační funkce, která má klíčovou roli při pomoci vědcům pochopit mechanismy onemocnění. „Rychlá a nákladově efektivní kvantifikace mikroRNA je důležitou technologií, která může pomoci diagnostikovat onkologická onemocnění, kardiovaskulární choroby, Alzheimerovu nemoc nebo jiné neurodegenerativní stavy," dodává prof. Elbuken.
Prevence na prvním místě
Profesorka Salesová vidí ještě širší dopad. Sní o budoucnosti, kde by taková technologie mohla předvídat nemoci dlouho předtím, než se objeví příznaky, což by umožnilo proaktivní řízení zdraví. „Pokud identifikujeme biomarkery, které by mohly předvídat zdravotní problémy, mohlo by to lidem dát včas vědět, kdy jejich tělo vyžaduje pozornost a péči," řekla.
Tento přístup by mohl zásadně přetvořit způsob, jakým přemýšlíme o zdraví a nemoci, neboť přesune pozornost od reaktivní léčby k prevenci, a v konečném důsledku by snížil zátěž zdravotních systémů. Jak vědci věří, nyní, když víme, že meditační praktiky mohou snížit počet messengerů souvisejících s nemocemi v těle, bude dalším krokem pochopit, zda bychom jednoho dne mohli využít svou mysl ke zmírnění nádorového onemocnění, zabránění jeho postupu nebo zlepšení zotavení.
Zdroj: Mindful molecules – science is decoding the health benefits of meditation | Horizon Magazine