V minusu je všech sedm pojišťoven, upozornil svaz
Svaz zdravotních pojišťoven ČR se vyslovil proti slučování zdravotních pojišťoven. Pokud se nezmění nastavení příjmů a výdajů, rezervy nakonec dojdou všem, uvádí. Diskusi o slučování pojišťoven považuje předseda svazu za zástupnou.
Sloučit některou ze zdravotních pojišťoven, které vykazují horší hospodaření, s jinou, která zatím nemá potíže, by nic nevyřešilo, protože jsou všechny zdravotní pojišťovny na velmi podobné trajektorii. To ve svém prohlášení naznačil Svaz zdravotních pojišťoven, když odmítl slučování zdravotních pojišťoven jako řešení nedostatku peněz v systému. „Hospodaření všech pojišťoven je opět deficitní – vloni přibližně o osm miliard korun. Některé z pojišťoven deficit pokryly z rezerv, jiné například o něco prodloužily splatnosti faktur. Případné slučování proto nijak neřeší celkově špatně nastavenou bilanci příjmů a výdajů. Pokud bude trend příliš vysokých výdajů pokračovat, logicky dojdou rezervy nakonec všem,“ uvedl nový prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada s tím, že v provozním minusu je všech sedm zdravotních pojišťoven v Česku.
Sloučení by podle něj nepřineslo vyšší efektivitu, ale ještě snížilo už tak omezenou míru konkurence.
Balada: Peníze leží na účtech nemocnic
Co by naopak podle svazu pomohlo, je opustit úhradovou vyhlášku, tak jak dnes v systému funguje. „Můžeme se pokusit výdaje snížit zlepšením efektivity, tedy nechat pojišťovnám prostor pro silnější pozici v cenových jednáních a opustit alespoň částečně politiku nepodkročitelné státní úhradové vyhlášky, která je z pohledu výdajů příliš štědrá. Například jen 14 největších nemocnic řízených státem z celkových 160 nemocnic v ČR uzavřelo rok 2023 s přebytkem cca 5 miliard, celkovou bilanci za všechny nemocnice lze podle starších dat odhadnout výrazně přes +10 mld. korun. To jsou právě ty peníze, které teď chybějí,“ poznamenal Balada. Kromě toho by bylo podle něj možné znovu otevřít otázku rozsahu veřejného zdravotního pojištění nebo otázku zvýšení příjmů v podobě vyššího pojistného nebo vyššího příspěvku za státní pojištěnce. „To je samozřejmě politicky citlivá otázka, ale nelze se jí vyhnout zástupnými diskusemi o slučování pojišťoven,“ dodává Martin Balada.
Výdaje zdravotních pojišťoven vzrostly za posledních deset let na více než dvojnásobek, z 252 miliard korun v roce 2015 na letos plánovaných 530 miliard, upozorňují ve své tiskové zprávě zdravotní pojišťovny. Svaz zdravotních pojišťoven sdružuje všech šest zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v Česku, mimo svaz je největší Všeobecná zdravotní pojišťovna.
Ministerstvo zdravotnictví prosadilo nedávno novelu, která umožňuje snadnější slučování zdravotních pojišťoven. Stačí souhlas jejich správních rad a ministerstva zdravotnictví. Ministr Vlastimil Válek v prosinci uvedl, že po této změně zákona očekává diskuse o sloučení zdravotních pojišťoven brzy v letošním roce.
Nejčastěji se v této souvislosti mluví o Vojenské zdravotní pojišťovně, která má dlouhodobě v přepočtu na jednoho pojištěnce nejnižší zůstatky na bankovních účtech a která začala zpožďovat platby některým zdravotnickým zařízením. Podle předsedy správní rady Vojenské zdravotní pojišťovny generálmajora Miloslava Lafeka by ale slučování s jinými pojišťovnami mělo rizika a problém by stejně nevyřešilo, jen oddálilo.