Udržitelné zdravotnictví. Nová platforma spojuje pacienty, lékaře i firmy

Pacientské organizace, zaměstnavatelé, mladí lékaři i odborné think-tanky spojili síly v nové Platformě pro udržitelné zdravotnictví. Cílem je upozornit na strukturální problémy systému, formulovat konkrétní návrhy změn a zvyšovat tlak na politickou reprezentaci. Iniciativa vyzývá k reformě organizace a financování zdravotní péče, rozvoji digitalizace, podpoře prevence i posílení osobní odpovědnosti za zdraví. Zdravotnictví by se také mělo stát prioritním tématem nadcházejích voleb.

Zdravotnictví je dlouhodobě považováno za veřejnou službu, jejíž kvalita a dostupnost by měly být samozřejmostí. Ne vždy se však tato představa propojuje s realitou. Systém se potýká s přetížením, rostoucími náklady a klesající efektivitou, zatímco změny zůstávají často jen na papíře. „Posledních dvacet let na různých konferencích opakovaně slýcháme, že zdravotnictví je dlouhodobě neudržitelné a že potřebuje systémové změny. Přesto zůstáváme většinou jen u slov. V minulosti možná šlo o akademické debaty expertů, dnes ale považuji tento přístup za nebezpečný,“ uvedl tajemník platformy a předseda iniciativy Zdravotnictví 2030+ Ladislav Švec.

Demografická změna, která představuje zřejmě nejzávažnější výzvu, už klepe na dveře. Po roce 2030 má dojít k výrazné změně složení české populace. „Moje generace – lidé narození v 70. letech – překročí hranici zdravého dožití. Dojde k tomu, že přibude zhruba milion osob, které budou potřebovat více péče, a zároveň milion lidí, kteří by mohli na systém přispívat, ubude,“ varoval Švec. V této souvislosti připomněl zjištění expertů z Masarykovy univerzity, podle nichž bude v průběhu následujících 20 let potřeba zvýšit vnitřní produktivitu a efektivitu systému přibližně o 50 procent. „Zatímco dnes se stejnými zdroji ošetříme deset pacientů, na konci příští dekády jich bude třeba zvládnout patnáct. Na to náš současný systém není připraven. Nejenže nedokáže přizpůsobovat svůj výkon potřebám, ale jeho efektivita reálně klesá,“ upozornil s odkazem na raketově rostoucí náklady při současné stagnaci, pokud jde o kvalitu a dostupnost.  

Strukturální problémy českého zdravotnictví podle zakladatelů platformy sahají hluboko do minulosti. Pavel Vepřek ze sdružení Občan připomněl, že už v devadesátých letech došlo k zásadnímu zlomu. „Chtěli jsme oddělit financování zdravotnictví od státního rozpočtu a odstátnit poskytování zdravotních služeb. To se povedlo. Ale zároveň jsme do systému vložili politické pojistky – trojské koně –, které si stát ponechal, aby si uchoval kontrolu,“ uvedl. Podle Vepřeka se tím český systém zásadně odlišuje například od německého modelu, kterým se Česká republika v transformačních letech inspirovala.

Mezi těmito „pojišťovacími mechanismy“ jmenoval například přímý vliv ministerstva na činnost zdravotních pojišťoven, přetrvávající úhradovou vyhlášku nadřazenou dohodovacímu řízení nebo absenci samosprávy u fakultních nemocnic. Výsledkem je podle Vepřeka „hybridní systém, který není ani státní, ani skutečně veřejný“, a právě tento nedokončený přerod je podle něj příčinou řady současných potíží.

Změna systému není revoluce, ale naplnění jeho smyslu

Platforma pro udržitelné zdravotnictví nevystupuje s radikálními požadavky, ale usiluje o kultivaci a naplnění principů, na kterých prý měl být systém zdravotního pojištění původně postaven. „To, co navrhujeme a na čem pracujeme, není žádnou revolucí. Potřebujeme jen naplnit stávající systém zdravotního pojištění tím původně předpokládaným obsahem,“ vysvětlil Ladislav Švec. Cílem je podle něj vytvořit prostředí, které bude všechny subjekty motivovat ke zvyšování efektivity. „Potřebujeme krajinu českého zdravotnictví změnit tak, aby se oprostila od ročního cyklu arbitrárního politického přerozdělování a dospěla k soutěži poskytovatelů a pojišťoven. Jedině soutěž totiž přináší motivaci ke změně a ke zlepšení systému,“ míní Švec.

Podle Švece nestačí čekat, až se problémy vyhrotí. „Při hovorech s politiky často slýchám, že musíme počkat, až ten systém zkrachuje. A já říkám – a nezdá se vám, že on už krachovat začíná?“ uvedl s odkazem na výpadky v centrové péči či absenci praktických lékařů pro zhruba milion obyvatel.

Na nedostatek politické akce i vágní řešení ze strany státu poukázali také zástupci pacientských organizací. „Možná si pamatujete, že loni v květnu vydalo ministerstvo dokument s názvem Analýza potřeb resortu zdravotnictví – koncepce podložená daty. Hned v úvodu nás zaujalo – a trochu i znepokojilo – konstatování, že české zdravotnictví není v dobré kondici a není připraveno na budoucí výzvy. To je pro nás jako pro pacienty velmi závažné sdělení,“ uvedl předseda Národní rady pacientských organizací Robert Hejzák. Podle něj dokument obsahuje pouze popis problémů, ale žádná řešení. „Právě proto jsme začali přemýšlet, jak na to reagovat z pohledu pacientské veřejnosti, a připravili jsme dokument Pacientská vize 2035,“ připomněl významný pacientský koncepční materiál,

Jedním z hlavních cílů platformy je podle jejích zástupců přenést odbornou diskusi do veřejného prostoru a formulovat jasnou společenskou poptávku po změně. Klíčovou příležitostí mají být i nadcházející volby. „Chceme, aby se zdravotnictví dostalo do volebních programů jako jedno z klíčových témat. A ne jen formálně, ale i s jasným příslibem, že se konečně začne jednat o systémových úpravách,“ shrnul Švec.

Zaměstnavatelé: platíme většinu systému, ale u stolu nesedíme

Jedním z hlasů, který platforma považuje za zcela klíčový, je hlas zaměstnavatelů – nejen jako hlavních plátců systému, ale i jako garantů zdravé pracovní síly. Svaz průmyslu a dopravy ČR, který je zatím jediným zaměstnavatelským svazem přímo zapojeným do platformy, vnímá výzvu k reformě zdravotnictví jako věc veřejného i ekonomického zájmu.

„Zaměstnavatelé hradí zhruba 70 procent výdajů na zdravotní péči. A přesto nesedíme u stolu, kde se rozhoduje o tom, jak se tyto prostředky rozdělují,“ připomněl Tomáš Kolář, předseda pracovní skupiny pro efektivní zdravotnictví při Svazu průmyslu a dopravy a generální ředitel společnosti LINET. Podle něj je třeba systém zásadně přehodnotit – ne z ideologických důvodů, ale z ryze praktických. „Nechceme dál zatěžovat lidskou práci, která je už dnes v Česku jednou z nejvíce zdaněných v Evropě. Ale pokud už ty peníze do systému jdou, chceme, aby systém fungoval racionálně. Aby se choval tak, jak to známe z firem – když se na nějaký proces pět let nesáhne, je jasné, že má rezervy,“ míní Kolář a připomíná, že zdravotní systém neprošel významnějšími změnami celá desetiletí.

Podle Koláře nelze čekat na ideální podmínky pro změnu, když trend je zcela zřejmý. „V závislosti na tom, kdo to spočítá – jestli to chce vidět růžově, nebo méně růžově –, se systém letos dostane do schodku 10 až 30 miliard. A příští rok to může být klidně 30 až 60 miliard,“ varoval. Připomněl, že už během covidu do systému proudily mimořádné prostředky. „Během dvou let se do zdravotnictví nasunulo 200 miliard navíc. Jen to udělalo ‚žuch‘ a nestalo se vůbec nic. Zdravotnictví to prostě ‚absorbovalo‘,“ upozornil s tím, že odhadované deficity v tomto a následujícím roce tedy pravděpodobně také nepovedou ke kvalitnější a dostupnější péči.

Ekonomické argumenty ale nejsou jediným důvodem, proč se zaměstnavatelé do platformy zapojují. Podle Koláře mají firmy i silnou společenskou motivaci, protože dopady zdravotnické neefektivity vnímají ve své každodenní praxi. „Máme dvakrát vyšší nemocnost než Rakousko, přestože jsme velmi podobné země. A tu nemocnost platíme my – nejen přímo přes odvody, ale i ztrátou produktivity,“ upozornil. Kolář zároveň připomněl, že firmy dnes běžně investují do prevence a zdravého životního stylu svých zaměstnanců – a často s větší účinností než stát nebo pojišťovny. „Když zaměstnavatel správně komunikuje, lidé poslouchají. Během covidu jsme to zažili – u nás se očkovalo 80 procent lidí, významně nad průměrem celé země, a naši zaměstnanci se testovali bez protestů, neměli jsme žádné odpírače. Takže proto jsou zaměstnavatelé u tohoto stolu. Věříme, že díky této iniciativě to zase trochu posuneme k lepšímu,“ uzavřel.  

Mladí lékaři: Změna systému je nutná i pro budoucnost zdravotnické profese

K iniciativě se připojili také zástupci spolku Mladí lékaři, který vznikl před patnácti lety v reakci na akci „Děkujeme, odcházíme“. Podle jeho současného předsedy Alberta Štěrby se ale spolek postupně posunul od dílčích profesních témat k širším systémovým otázkám. „Naším cílem bylo původně zlepšit pracovní podmínky mladých lékařů – řešit přesčasy, odměňování a rovnováhu mezi pracovním a osobním životem. A řešíme to i teď. Už se na to ale díváme komplexně a víme, že pokud tyto věci chceme změnit, musíme se snažit o reformu zdravotnictví jako celku,“ uvedl Štěrba.

Nedostatky v systému nedopadají jen na pacienty, ale pochopitelně i na zdravotníky. „Když dnes chceme poskytovat péči podle nejlepších standardů, narážíme na zpožděné diagnózy, bloudění pacientů systémem a pocit, že kvůli organizačním nedostatkům nemůžeme dělat svou práci tak, jak bychom chtěli. To pak vede k frustraci a vyhoření,“ vysvětlil Štěrba.

Mladí lékaři vidí příležitost ke zlepšení mimo jiné v digitalizaci, zefektivnění managementu péče a posílení prevence. „V době internetu, cloudových služeb a nástupu umělé inteligence by to neměla být žádná frajeřina, žádná vize vzdálené budoucnosti. A přesto se u nás digitalizace stále jeví jako hudba budoucnosti. A podobně i péče – pacient se dostane na vyšetření, ale pak čeká na diagnózu, na léčbu… Ztrácí často cenný čas,“ upozornil.

Za třetí prioritu považují Mladí lékaři posílení primární a sekundární prevence. „Zdravotní péče je důležitá, ale podle dat například z think-tanku Ministr zdraví je klinická medicína jen menšinovým determinantem zdraví. Větší vliv má životní styl, pracovní prostředí nebo to, jak se ke svému zdraví chováme. Když budeme investovat víc do prevence, uleví se i nemocnicím – a bude i prostor pro důstojnější podmínky lékařů,“ shrnul Štěrba s tím, že zvláště v této oblasti spatřuje silnou roli zaměstnavatelů.

Společný cíl: kvalitní péče i pro další generace

Platforma pro udržitelné zdravotnictví spojuje různorodé aktéry s jedním společným cílem – nastartovat změny, které povedou k lepší dostupnosti, kvalitě i efektivitě systému. Významnou roli v tomto ohledu hrají data a analýzy, které přinášejí odborné iniciativy. Think-tank Ministr zdraví například dlouhodobě upozorňuje, že zdraví populace je z větší části ovlivňováno jinými faktory než samotnou zdravotní péčí. „Individuální chování ovlivňuje zdraví člověka až z 36 procent, což potvrzují data i odborné analýzy. A přesto prevence zůstává v České republice dlouhodobě podceňována, a to jak systémově, tak v rámci veřejné debaty,“ uvedla expertka na zdravotní právo Barbora Dubanská, která organizaci reprezentuje. Za klíčové oblasti z pohledu Ministra zdraví, které se překrývají s prioritami platformy, označila právě prevenci, digitalizaci a udržitelné financování. Muži v Česku žijí po 65. roce průměrně dalších 16,7 roku, ženy 20,4 roku, ale téměř polovina tohoto období je provázena zdravotními problémy. To je důležitý signál, že potřebujeme posílit prevenci, podporovat zdravý životní styl a systematicky zlepšovat podmínky pro aktivní a zdravé stárnutí,“ dodala.

Na rostoucí nároky moderní medicíny a současně omezené zdroje upozornila i Petra Adámková z Hlasu onkologických pacientů, pacientské organizace, která v současnosti zastupuje 650 000 onkologických pacientů, jejichž počet má dle predikcí narůstat. „Dnes máme k dispozici špičkové léky, technologie, nástroje AI – ale to všechno něco stojí. A zároveň to vyžaduje vysokou odbornost a kompetence personálu,“ připomněla s tím, že obrovský tlak doléhá nejen na lékaře, ale také na sestry. Platforma proto podle ní může napomoci i změně společenského nastavení. „Zdravotnictví už zkrátka není tam, kde bylo před třiceti lety. Máme ambulantní léčbu, jednodenní chirurgii – pacient nemusí ležet v nemocnici 14 dní, pokud to není nutné. Medicína se posunula. A my musíme posunout i společenské nastavení, náš způsob uvažování. Ne o 180 stupňů, ale stačí pohnout tím kormidlem o pár stupňů správným směrem,“ uvedla s tím, že cílem jejich organizace je zajistit správnou léčbu pro správného pacienta, ve správný čas a na správném místě. „Proto jsme připraveni Platformě pro udržitelné zdravotnictví pomoci, jak jen to bude možné,“ dodala.

Pohled nejmladší generace zdravotníků nabídl lékař a zakladatel projektu Po medině Martin Palička. Podle něj mají pacientské a zaměstnavatelské organizace v některých evropských zemích, jako je Nizozemsko, mnohem větší vliv na podobu systému. „Tam je to zdravotnictví silné právě v tom, že pacientské organizace a zaměstnavatelé mají možnost mluvit do systému a reálně ho ovlivňovat. A právě to nás zajímá,“ uvedl Palička.  Platformu také označil za důležitý impuls a „hlídacího psa efektivity českého zdravotnictví“, který může sehrát pozitivní roli i při formování pohledu mladší generace. „My jsme připraveni nabídnout své kanály směrem dolů – ke studentům medicíny a mladým lékařům. Pokud chceme něco změnit, musejí o tom vědět a mluvit i ti, kdo systém v příštích letech převezmou,“ dodal.

Platforma pro udržitelné zdravotnictví je otevřena dalším subjektům z odborné i občanské sféry. Její zakladatelé věří, že sdílením dat, formulováním návrhů a společnou komunikací směrem k veřejnosti i politické reprezentaci lze nastavit podmínky pro skutečnou systémovou změnu. „Abychom něco změnili, měli bychom si být všichni vědomi toho, co je obsahem té změny, proč ta změna přichází. Je třeba neustále vysvětlovat, co před námi je a čeho vlastně chceme tou změnou dosáhnout,“ uzavřel za členy platformy Ladislav Švec s odkazem na zveřejněné společné prohlášení, které je otevřeno k podpoře dalším iniciativám i jednotlivcům.