Ubude zdravotních pojišťoven? Sloučení bude snazší než dřív

Ministerstvo zdravotnictví prosadilo snazší slučování zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven. Vojenská zdravotní pojišťovna o jednání o fúzi ale nestojí. Nic by to podle ní neřešilo, za zadlužování pojišťoven mohou ministerské vyhlášky.

Senát 22. ledna schválil novelu, která umožňuje snadnější slučování zdravotních pojišťoven. Stačí souhlas jejich správních rad a ministerstva zdravotnictví.

Ministr Vlastimil Válek v prosinci uvedl, že po této změně zákona očekává diskuse o sloučení zdravotních pojišťoven brzy v letošním roce. Nejčastěji se v této souvislosti mluví o Vojenské zdravotní pojišťovně, která má dlouhodobě v přepočtu na jednoho pojištěnce nejnižší zůstatky na bankovních účtech a která začala zpožďovat platby některým zdravotnickým zařízením.

Podle předsedy správní rady Vojenské zdravotní pojišťovny generálmajora Miloslava Lafeka by ale slučování s jinými pojišťovnami mělo rizika a problém by stejně nevyřešilo, jen oddálilo. Problém je spíše v systému přerozdělování finančních prostředků mezi pojišťovny, myslí si Lafek.

Novela myslí na vojáky z povolání

Do schválení novely bylo v zákoně o oborových pojišťovnách uvedeno, že zaměstnanecké pojišťovny mohou požádat o sloučení jen v případě, pokud jedna z pojišťoven minimálně šest měsíců neplní své závazky vůči pojištěncům a poskytovatelům.

Nově pravidlo o slučování zní tak, že vláda neschválí sloučení zaměstnaneckých pojišťoven, pokud by jím byl ohrožen veřejný zájem na zajištění kvality a dostupnosti hrazených služeb, fungování systému zdravotnictví a jeho stabilita v rámci finančních možností systému veřejného zdravotního pojištění. Pokud na tom tedy bude shoda správních rad zdravotních pojišťoven a ministerstva zdravotnictví, pojišťovny se mohou slučovat, i když nebudou mít žádné problémy.

Změny v novele se týkají také vojáků z povolání, kteří jsou ze zákona pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny. Novela stanoví, že v případě sloučení Vojenské zdravotní pojišťovny, a tedy přechodu jejích pojištěnců na novou pojišťovnu, přecházejí na ni i specifika, která s pojištěním vojáků souvisejí. V případě slučování Vojenské zdravotní pojišťovny (nebo později jiné, která se bude starat o vojáky) pak můžou pojišťovny požádat o návratnou dotaci ze státního rozpočtu.

Tyto změny platí hned den po vyhlášení novely, proces slučování tedy teoreticky může být zahájen brzy. 

Ministerstvo věří, že sloučení může mít smysl

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na jednání sněmovního výboru v polovině prosince deklaroval, že otázku slučování zdravotních pojišťoven považuje za velmi aktuální. „Jsou tu dvě pojišťovny, které dlouhodobě hospodaří špatně, mají horší výsledky. Klesá jim počet pojištěnců. Je potřeba se seriózně bavit o tom, jestli by jedna nebo dvě pojišťovny neměly být sloučeny s jinou oborovou pojišťovnou. Předpokládám, že po Novém roce bude ta diskuse zahájena,“ řekl Válek.

Ačkoli ministr takto veřejně deklaroval, že očekává diskusi o sloučení některých oborových zdravotních pojišťoven, ministerstvo podle vyjádření tiskového odboru takové rozhovory nezahajuje. „Ministerstvo zdravotnictví samo zatím neiniciuje sloučení jakýchkoli zaměstnaneckých pojišťoven, tuto kompetenci mají především správní rady, v nichž jsou většinově zastoupeni zaměstnavatelé a pojištěnci,“ sdělil tiskový mluvčí Ondřej Jakob. Jestli taková jednání probíhají, třeba na úrovni zástupců ministerstva zdravotnictví ve správních radách, přímo neodpověděl.

Ve sloučení vidí ministerstvo dobrý nástroj pro určité situace. „Sloučením zaměstnaneckých pojišťoven ve vhodnou dobu je možné úspěšně předejít horším způsobům ukončení jejich činnosti, například vstupem do likvidace. To zajišťuje lepší postavení pojištěnců i poskytovatelů, u nichž je dostatečně zajištěna splatnost veškerých závazků slučovaných pojišťoven. Z dlouhodobého hlediska se pak snižuje administrativní dopad na poskytovatele zdravotních služeb,“ uvádí mluvčí Jakob možné přínosy. I ministerstvo připouští, že sloučení může mít určitá rizika pro budoucnost spojené zdravotní pojišťovny. „Potenciálním rizikem může být následné ohrožení nové zdravotní pojišťovny při nedostatečném posouzení dopadů sloučení, k němuž by nicméně nemělo dojít,“ sdělil Jakob.

Předseda správní rady VoZP: Sloučení problém nevyřeší

VoZP se na konci loňského prosince ohradila proti informacím, že by hospodařila špatně. Z jejího pohledu do deficitu naopak žene pojišťovny ministerstvo zdravotnictví a VoZP je jen shodou okolností první na řadě.

Pojišťovna připomíná enormní nárůst výdajů na zdravotní služby při pandemii covidu v roce 2020 a to, že se po skončení této zdravotní krize výdaje na zdravotnictví nevrátily na úroveň odpovídající příjmům zdravotního pojištění. „Naopak se výdaje, jež v naprosté většině určují státem vydávané úhradové vyhlášky, každoročně navyšovaly takovým tempem, které vyčerpalo zdravotním pojišťovnám prakticky veškeré rezervy z předchozích let ekonomické konjunktury. Není to tedy ani VoZP, ani jiné zdravotní pojišťovny, kdo systém dostal do hlubokého kumulovaného deficitu. VoZP je pouze první ze sedmi pojišťoven, na kterou tato politika deficitních úhradových vyhlášek dopadla do té míry, že musí řešit dílčí závazky po lhůtě splatnosti. S tímtéž se však již v roce 2025 budou potýkat i další zaměstnanecké zdravotní pojišťovny,“ uvedla VoZP.

Přiznala zároveň, že zpožďuje úhrady nemocnicím, a to „po dohodě s nimi“. Ke konci listopadu měla VoZP závazky po lhůtě splatnosti ve výši 774 milionů korun, což je zhruba 2,5 procenta jejích příjmů. „Případné sloučení pojišťoven zadlužení systému veřejného zdravotního pojištění nijak neřeší, naopak by je krátkodobě prohloubilo, neboť samotný proces fúze by stál stovky milionů korun,“ tvrdí VoZP.

Případnou fúzi by schvalovala správní rada pojišťovny. Nový předseda správní rady VoZP generálmajor Miloslav Lafek pro MT uvedl, že jednání o sloučení VoZP s jinou zdravotní pojišťovnou v současné době neprobíhají. „Z mého pohledu slučování s jinými pojišťovnami podobného typu problém nevyřeší, jde pouze o oddalování problému i ostatních pojišťoven. Spíše je problém v systému přerozdělování finančních prostředků mezi pojišťovny v ČR,“ soudí Lafek.

Sloučení VoZP s jinou zdravotní pojišťovnou by nepovažoval za stávající situace za systémové řešení v rámci zdravotního pojišťovnictví. Navíc by mělo svá rizika. Pojištěnci by mohli přijít o benefity, na které jsou zvyklí.

Schodek ve svých zdravotně pojistných plánech očekávají v letošním roce i ostatní zdravotní pojišťovny a zůstatky na základních fondech zdravotních pojišťoven pojišťovnám klesají.