Sloupek výkonného ředitele AIFP: České zdravotnictví je na křižovatce

Vážené kolegyně, vážení kolegové,

v únoru byl dokončen průzkum agentury IPSOS, který potvrdil, že si lidé v Česku dobře uvědomují vysokou úroveň zdravotní péče. Oceňují zejména její dostupnost, odbornost lékařů a kvalitu poskytované péče. Nechme v tuto chvíli stranou, že často zmiňují také její bezplatnost, přestože ji fakticky hradí ze zdravotního pojištění a odvodů zaměstnavatelů. V mezinárodním srovnání si české zdravotnictví stojí dobře, zejména ve srovnání s některými zeměmi východní a jižní Evropy nebo USA. 

Zároveň však více než polovina lidí vnímá nutnost reformy. Hlavní problémy lidé spatřují v nedostatku lékařů a sester, dlouhých čekacích dobách, nízké empatii nebo nedostupnosti některých specializovaných vyšetření. Významně se v průzkumu projevil důraz na prevenci – naprostá většina lidí chápe její přínos a nebránili by se systému odměn či penalizací za péči o vlastní zdraví. Panuje však obecná shoda na tom, že lékaři by měli pacienty na preventivní prohlídky aktivně zvát. 

Diskuzi vyvolávají také inovativní léky. Dvě třetiny lidí si uvědomují jejich přínos, nejčastěji je spojují se zlepšením kvality a prodloužením života, lepší účinností nebo rychlejším návratem do společenského života. Přestože 83 % populace očekává, že financování těchto léků zajistí zdravotní pojišťovny, část lidí je nyní otevřena možnosti spolufinancování. Průzkum ukázal, že dvě pětiny dotázaných by byly ochotny přispívat vyššími odvody na zdravotní pojištění nebo si připlatit za běžné léky do 1 000 korun, pokud by to vedlo k lepší dostupnosti inovativní léčby.

Obecná ochota platit za služby nehrazené ze zdravotního pojištění společnost polarizuje – třetina by byla ochotna tyto služby hradit ze svého, srovnatelná část to odmítá. Pětina populace zkušenost s těmito příplatky již má, nejčastěji je připláceno za samostatný pokoj při hospitalizaci.

České zdravotnictví je na křižovatce. Systém pojištění nestíhá tempo inovací – původně cílil na péči o široké skupiny pacientů, dnes však medicína nabízí personalizované terapie. Pravidla stanovení cen a úhrad na to ale nejsou připravená. Řešením je buď navýšení financí, nebo spíše efektivnější využití stávajících prostředků, podobně jako je tomu u léčiv. Ty jsou dnes jednou z nejlépe regulovaných oblastí a tvoří dlouhodobě 17 % zdravotnického rozpočtu.

Podpora veřejnosti ukazuje, že reforma zdravotnictví si zaslouží naši odbornou pozornost. Neměla by však být jen volebním tématem, ale dlouhodobou strategií pro udržitelnou a kvalitní péči pro další generace. 

V úctě
Mgr. David Kolář